Lunární horoskop na každý den

Horoskop pro 33. týden

– je toho na mne moc, tak jen takto … pokud se počasí neumoudří, tak kol neděle by mohl přijít obrat.

Horoskop pro 32. týden – úplněk, rovnost a hledání lidí

Jsme v úplňku. Od novoluní 20. července, které máme za sebou, se o slovo hlásila naléhavá potřeba zvážit mnohá pro-a-proti a čas úplňku se pokusí všeliké volby zviditelnit a jejich nabízené možnosti si uvědomit. Pondělní úplněk je s dalšími planetami pěkně provázaný. O zábavu nebude nouze. Úplněk by mohl provalit a na povrch prosadit naléhavá společenská i osobní dilemata a bude si žádat, aby se k nim jednotlivci i skupiny postavili.

Slunce ve Lvu v opozici na Lunu ve Vodnáři a oba v kvadrátu k Uranu (konstelace T-kvadratura), nabídnou třaskavou směs, emoční salvu, která bude chtít zanechat stopu a otřese náplní pozice, role či funkce lidí tomu otevřených. Váháme-li, zda se přiklonit k postoji, zda na nás jde či nejde druhá virová vlna, bude nutné se rozhodnout právě v tomto týdnu či nejpozději do dalšího novoluní. Uran v kvadrátu bude tlačit k akcím, které prosadí nezávislost a ve snaze zbořit zavedené postupy, ať už kreativitou či bohapustým rebelováním. Nadcházející dny budou tlačit ke změně anebo jen svádět k rychlým řešením. To si můžeme představit tak, že se ukážou místa, kde je třeba změnu udělat, kde je třeba zavést jiný postup a založit či navázat na nějakou prospěšnou ovšem opomíjenou tradici.

Uvědomme si, jak moc záleží na tom, jaké se k nám dostanou informace a v jaké podobě jsou nám servírovány. To, po čem bychom se nyní měli shánět, jsou alternativy a možnosti, jak být co nejméně závislí na pohodlném konzumování všeho, co se nabízí. Nejde o věci, na těch není nic špatného, ale o způsob, jak nám jsou prezentovány.  Jejich prezentace se vemlouvá do našich myslí, až nabýváme pocit, že se bez určité věci, činnosti, zážitku snad ani neobejdeme, že je nutně potřebujeme a že mít stále víc a víc je rozvoj. Tato konzumní podstata je ve své podstatě nesmírně toxická. Má v sobě háčky, které se snaží nás otupit tak, abychom ani stéblem větérku nepřemýšleli o vesmíru, životu, přírodě a Bohu, ať už má jakoukoliv podobu.

Venuše Jitřenka v oktilu ke Slunci se pomalu a jistě blížící do elongace, největší vzdálenosti od Slunce (46°v 13. 8.). Její pozice se tak proměňuje ve výzvu zapojit i přes překážky svou originalitu a pokusit se přitáhnout k sobě něco nového, co oživí organismus, mysl i srdce a přiměje ho udržet si odvahu na cestě do neznáma. Mars v trinu ke Slunci přináší uvolnění a to díky své  síle a umanutosti udělat si to, co chceme, ať jako společnost či jedinec. Je doma v Beranu a proto má sílu jednat i čelit tlakům, které prosazují propagandistické síly ve společnosti hájící jen vlastní zájmy zisku. Tohle je velmi důležité a nenechme se zviklat tím, že je okurková sezóna a nic se neděje. Děje a právě teď se rodí konkrétní nápady, jak jinak a jak dál a to jak u těch, kteří škodí, tak u těch, kteří jdou cestou soucitu. Cesta zrodu je vždy bolestná a tento lunární měsíc, byť dovolenkový, je přesto velmi náročný, co se dynamických procesů týče. Ony se totiž dějí na pozadí. Mnohým se může zdát, že dobré…že je vše vlastně OK. Není, neb se věci mění. Je třeba si všimnout toho, co nás oslovuje, co nám otevírá a poté uvolňuje mysl, co nás spojuje a propojuje s tím, co je kolem nás.

Takže lidé Berani, Střelci a Lvi by měli použít svou tvůrčí sílu nejen na svéhlavé a sebestředné kousky, umožňující vlastní pohodlí. Mohli by za tím, co jim nejde či klade odpor, zaslechnout výzvu k proměně. V těchto dnech budou mít na chvilku přímo před očima návod, jak dělat věci jinak, aby jim jejich život dával větší smysl. Proměnit divoké a impulzivní pudy objevující se v okamžicích překážek v tvořivou sílu. Učinit odvážný krok a překročit cizí či vlastní předsudky. Příval energie by ve dnech po úplňku neměli promrhat.

Blíženci, Vodnáři a Váhy se mohou potkávat s výbuchy pudových reakcí, které je třeba rozpoznat a hlavně kultivovat. Nedopusťte, aby vás ovládla vnitřní hrubost či povýšenost. Venuše Jitřenka v Blížencích vás vyzývá, abyste nežehrali nad tím, co nejde spojit a raději si všimli míst, kde jde stavět, kde je prostor pro vědomější spolupráci s tím, co vás ještě včera tak rozhodilo. Ovšem chvíle soustředění, které nepůjde získat snadno, přinesou výraznou posilu a hlavně vnitřní vzpruhu. Až v druhé polovině týdne se vám skládačka začne dávat dohromady a chuť vyjádřit se zesílí. Ovšem ne vše a všude je nutno sdělovat.

Raci, Ryby a Štíři by si měli povšimnout důvěry, kterou přikládají určitým informacím. Lidé mění názory a osvědčená jména už nemusí hledět na objektivitu a zásluhou popularity mohou valit své názory do světa hlava nehlava. Věřte, ale komu věříte měřte, říká přísloví. Nenechte se obalamutit dobře znějícími argumenty. Vše pro vás důležité prověřujte. Zaměření na spirituální či estetickou stránku života, vám udělá doslova dobře. Potřebujete rozšířit obzory a uchopit celek větší než jste vy a to jde nejlépe vnitřním ztišením, pobytem v přírodě, živou hudbou či výstavou.

Býci, Panny a Kozorozi si užijí trochu nakládačky, ale do kyselého nálevu by je nikdo zavřít neměl. To, co chtějí, nemusí jít prosadit tak, jak si vymysleli. Je třeba měnit postupy a odvážit se vykročit z pohodlí vlastních  osvědčených postupů. Nic méně od středy, a to platí nejen pro ně ale i pro ostatní znamení, se Merkur dostane do Lva a co nešlo dostat ven, se začne klubat. Čímž chci říct, že mnohé nejen zemským znamením doklapne v druhé polovině týdne, takže žádné předčasné závěry.

Hledání pozitiv aneb jedna zas jednou v kempu byla

Jak možná víte, připravovala jedna symposium, které se povedlo, ale jedné odsálo většinu její životní energie. O novoluní jedna zahájila odpočinek. Nov jí ukázal dilemata a rezervoár pláče, který jednu jen tak neopustil. I odjela s ženskou sekcí a všemi dětmi do kempu. Cestou za přírodou a kempem se na silnici objevil přejetý jezevec. „Jaká škoda”, vyhrkla jedna a dupla na brzdy. Děti koukaly. Jezevce nikdy neviděly, natož živého. Ono překrásné zvíře leželo jako pomuchlaný někým odložený plyšák u krajnice vozovky. Smutná nálada se posádky motorového vozu držela notnou chvíli, protože ještě následoval přejetý ježek a lišák. Po příjezdu do kempu se spustil meteorology avizovaný slejvák a jedné nezbylo než prozkoumat nejbližší hospůdku. Chatička byla sice nebývale čistá, ale byla tak malá, že v ní ani nešlo hrát karty.

Voda, lesy, pěšinky, cesty, slunce a volno, stánkové pivo a zmrzlina, byly uvítacími fanfárami následujícího dne. Co si jedna mohla víc přát? Vedro zahnalo děti do rybníka a po nervy drásajícím štěkotu psa,  kterého si jedna osvojila z útulku, se ukázalo, že instinkt zvíře na rozdíl od člověka nikdy neopustí. Pes se doposavad vody bál, neb jí od mala nezažil, ale po té, co vodní živel vyšponoval blaho dětí do radostné vřískání, začaly smysly psa tušit, že si vodu podrobí. Nejdříve skákal všemi čtyřmi najednou, ale když se dostal zásluhou ztracených hlav dětí, které se zrovna začaly potápět, na hloubku, zahrabal a plaval. Uši měl vzpřímené a pohled na něj vskutku připomínal plavajícího netopýra.

V polo leže na břehu si jedna užívala vítr, co jí ochlazoval teplem rozpálené tělo a pomalu si zvykala na to, že nic opravdu nic nemusí. Pohoda naplnila jednu podivným blahem. Po pár hodinách v kempu jí však došlo, co by si jedna mohla přát. Mohla by si přát lidi. Ano, v narvaném kempu si nejprve cestou ke své chatce a pak i životem kolem ní, natož v dalších dnech jedna z hloubi duše přála lidi. Normální lidi. Získala i naléhavý pocit, že je asi asociál, který se odmítá stýkat s lidmi. Vždyť je povoláním v pomáhající profesi a ta se bez lidí neobejde. Co se to děje? Jedna si uvědomila, že kolem sebe vidí neustále pozoruhodně vyžilé lidi, s divnýma očima a výraznou hrubostí ve slovech a to jedna zas nikoho nešetří, k vulgárním slovům nemá kolikrát daleko, ale tohle bylo i na ni moc. Například ženy se oslovovaly „kundo“.  Debaty lidí bydlících v kruhu chatek kol té, kde jedna a její kamarádky bydlely, se nesly v duchu tří zásadních a nekonečně se opakujících témat, jak se i potvrdilo v následujících dnech. 1. to byly nákupy a jídlo, 2. recepty a 3. drby o druhých lidech. První den to překvapilo ale třetí už štvalo. Jedna se začala zaobírat otázkou, zda těmto nebohým tvorům fakt nechybí příroda, debaty o zvířatech a místech, kde byli, o historii, o rodině a o spiritualitě? Ukázalo se, že nechybí. Chybělo občas jen vychlazené pivo. Neklesat na duchu, říkala si neustále jedna. Výlet na blízkou zříceninu, která se vyjímala na vrcholu kopce už bezmála 1100 let jí opět ukázal, že když něco lidi dělají poctivě, vydrží to tisíciletí. S nadějí, že lidé mají přeci jen v sobě to dobré a umí se na sebe cestou při přání dobrého dne usmát, se vracela na svou ubikaci.

Obyvatelé okolních chatek už zas vařili a grilovali a vedli své nekonečně monotonií debaty. Jedna proto prchla do sprch. K nemalé radosti přispělo zjištění, že sousedi z protější chatky vyplýtvali celý veliký bojler teplé vody sami pro sebe. Dle hlášení paní z karavanu, která nebohá čekala u dveří do sprch přes půl hodiny, se zjistilo, že se dvojice sprchovala 50 minut. „Asi byli túze špinaví,” podivovala se jedna. „Ne, souložili,” odvětila přísně paní z karavanu. „Uvědomte si,” pokračovala, „že mýt si hlavu a tělo studenou vodou není zrovna příliš efektivní a navíc ten smrad.” Smrad? Jedna nechápala. Pochopila až po té, co se voda trochu ohřála a jedna chtěla opět do sprch. Nešlo to snadno, neb ona dvojice vlastně použila zvuk sprch jako kulisu k sexuálním hrátkám, což opět dosvědčila paní z karavanu, která jednu úpěnlivě prosila, zda by ji neočichala, neb i po umytí má pocit, že páchne močovinou.

K obecné shodě se jedna a paní z karavanu dostaly hned. Lidé se běžně omyjí a za 10 až 15 minut max jsou ze sprch venku. Čímž ušetří vodu a umožní i dalším se omýt v teplé vodě, o plýtvání vodou ani nemluvě. Jedna se odhodlala umýt v domnění, že po dvou hodinách je voda ohřátá a zápach vyvanulý. Omyl. Zápach moči se doslova válel po podlaze sprchy, neboť předsálí sprch mělo rovnou podlahu bez odtokového kanálku. Uff… Vytřelo se, ale jednoznačný zápach nezmizel. Jedna se poprvé sprchovala v sandálech. Kreativní sexuální hrátky a vlažnou vodu jedna nakonec v klidu přešla, i přestože se celý večer očichávala, zda nepáchne. Jenže druhý a další dny to bylo stejné. Rekord mytí padl, neb za 8 minut byla hotová se vším a s vědomím, že den za dnem ji to v sandálech jde líp a líp.

Večerní procházky kol rybníka však odvanuly křik lidí, kteří seděli od oběda u ohňů a něco vařili a žvanili, večer grilovali v neustálém kolečku svých debat, ze kterých ani po 24 hodině nehodlali ubrat na hlasitosti. Západy slunce s růžovo-fialovým odrazem na hladině rybníka, po kterém tiše plula rodinka labutí s třemi mláďaty, jedné  připomněly, že v dávných dobách začínal den západem slunce. Nám začíná den o půlnoci, ale dříve tomu bylo tak, že nový den začínal západem slunce. Lidé vstupovali do nového dne tím, že šli na kutě. Snili své sny a ráno si je vypravovali, neboť věřili, že tma formuje osudy lidí a ve snech se prozrazují děje budoucí, na které je záhodno se dobře připravit. Jedna tak chodila pozorovat západy slunce a vždy se zastavila a nabrala do sebe poslední paprsky slunce. Otvírala je v sobě ve chvíli, kdy se ukládala ke spánku. Přála si, aby jí prosvítily cestu tmou a ukázaly, na co je třeba se připravit. Sny tedy měla divoké a říkala si, že to je asi tím, že je konečně v klidu a bez pracovního stresu. Jenže v první chvíli přehlédla, že se týkají toho, co se jí děje. Děti však byly šťastné a pobyt v lese, zmrzlina, nekonečné koupání jim lahodilo tak, že odclonily vše nepříjemné. Navíc měly výhodu v tom, že se s dalšími dětmi zcela shodly na společné aktivitě a na rozdíl od dospělých se povětšinou snažily něco vytvořit ať od průplavů, hrází, domečků z kamenů po nové postupy při karetních hrách.

Buďte jako děti, zapsal jeden, co slyšel druhého, který se proslavil tím, že co hláška to perla. Často na tohohle týpka jedna myslela a v duchu přemítala: „Jo, děti, to se ti řekne“,  ale co bys dělal, když by kolem tebe byla hromada přerostlých tupohlavů, kteří si rozhodně nechtějí na nic hrát a přitom se perou o to, kdo zahraje nejlépe hlavní roli, roli dospělého člověka? Pok si odpověděla. Dělal bys, cos dělal a co tě zavedlo na kříž, ale jedna je obyčejná jedna, takže pro ni je tohle místo plné divných tupohlavů fakt složitá situace.

Zjevně se jedné ukázalo, že lidé jsou si v jádru blízcí a mají společná východiska, ale stupeň uvědomění si toho, čím jsou je různý a nejde ho přehlížet či bagatelizovat nějakým pozitivistickým rovnostářstvím. Jsme si rovni podstatou, ale nejsme si rovni kulturou a uvědoměním si toho, čím a kým jsme. To nás odlišuje a jste-li jako jedna v kempu, můžete to prakticky vidět na nejrůznější populaci od rodin, po páry, skupiny motorkářů, kolařů, ruských rybolovců či obsluhy na stánku. Dny míjely a každý den přinesl nějakou jobovčičku od rozbitého okna u spolujezdce u staršího vozu, kterým jedna dopravuje rodinu tam a zpět, po závadu na elektřině u motoru, po pěší túru, kdy v úseku sedmi kilometrů lesem jedna viděla od cyklistického provozu tolik přejetých mláďat slepýšů , žab až po jednu mladičkou užovku, že se srdce jedné rozbilo a složil ho až pohled na přenádherného velkého potápníka vroubeného spěchajícího do blízkého rybníku. Děti si spolu s jednou zavzpomínaly na Sekorova Ferdu v cizích službách a radost z objevu uchlácholila mysl jedné i po tom, co objevila závadu na mobilu, roztržené kalhoty…atd. Ale když v kempu začala hledat policie pedofila, jedna usoudila, že je čas jet domů. Cestou foukalo do okénka, které nešlo zavřít, ale dcera jedné se v krizi naučila sledovat příruční mapu a opustila nesmyslně fungující navigaci svého mobilu s tím, že mapa je vlastně čirá radost z poznání. Navíc zjistila, že má příběh a jak sama řekla, zajímá ji jen to, co má příběh. Radost se tak přenesla i na jednu a byla korunována ve chvíli, kdy se vyvalila na zahradě a ležela a říkala , co že jedna potřebuje? Nic, jen klid své zahrady. Přesto jedna našla ve vypjatých chvílích pozitiva – šťastné děti, západ slunce, vůni borovic, vítr ve vlasech, chlad vody, nápady na proměnu jejího pracovního zaměření a chuť hledat lidi v lidech i za cenu totálního ztroskotání.

Pro milovníky symboliky, ještě pohled na úplněk optikou sabiánských symbolů: Slunce na Lev 12°: DOSPĚLÍ NA VEČERNÍ GARDEN PARTY. TRÁVNÍK JE OSVĚTLEN BAREVNÝMI LAMPIONY.

Klíčová myšlenka: Relaxace ve skupině, v příjemném prostředí: únik z pracovní rutiny.

Dospělí se těší uvolnění na zahradní slavnosti, jak by se u nás řeklo na grilovačce. Lidé se baví a těší se jak ze setkání, tak z dobrot, které každý přinesl. Otázkou, kterou si v tomto symbolu můžeme položit je: Kdo je pořadatel a kdo host? Co se nám při čtení obrazu vynoří a co nás nejvíc osloví? Za tím bychom si v osobní analýze měli jít. Můžeme si také představit, kdo party pořádá, kdo slaví ? Jsme ti, co zvou či jsou zváni? Jaké vedeme debaty a jak moc propadáme jídlu a alkoholu? Je zahradní slavnost opravdu kultivací dávné tradice setkávání a výměny názorů nebo jen redukcí či dekadencí této pro lidi tak důležité tradice? Ruku na srdce, kolik slavností jste uspořádali a na kolika byli, které vedly ke sdílení, společné radosti ze zpěvu a z toho, že jsme živi a zdrávi? A když se večer protáhl seděli jste spolu s ostatními a hleděli na rozzářenou hvězdnou oblohu a třebas i mlčeli? Pokud ne, zkuste uspořádat po úplňku. Odložme povrchnost a zapojme důvtip. Získáme cenný zdroj životní síly.

Měsíc je na Vodnář 12°: NA ŠIROKÉM SCHODIŠTI STOJÍ LIDÉ NEJRŮZNĚJŠÍCH TYPŮ, ODSTUPŇOVÁNI DLE SVÝCH KVALIT ZDOLA NAHORU

Klíčová myšlenka: Nutnost rozeznávat odlišnosti typů a úrovní vývoje všude tam, kde spolu lidské bytosti žijí a pracují.

Trochu tajemný symbol nás upozorňuje na to, že si lidé vlastně zas tak rovni nejsou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jako lidské organismy jsme stejní, ale jak v nás vědomí funguje, nás odlišuje. Odlišuje nás úroveň poučení se ze zkušeností, nabírání vědomostí, kultivovanosti a uvědomování si toho, co se s námi děje a kým doopravdy jsme. Rudhyar v komentáři dobře připomíná, že „Ideál rovnostářství musí být vyvážen tím, že si uvědomíme, že hierarchie úrovní je přirozenou skutečností. Každý člověk by si měl být vědom úrovně, na níž se nachází, i když se snaží postoupit na vyšší. Měl by hledat inspiraci a vzory, a zároveň pomáhat lidským bytostem, které stojí pod ním, postoupit výše. To je velký evoluční princip dávej-ber, a platí ve společensko­-kulturní evoluci stejně jako v rozvoji biologických druhů.” Není možné se srovnat do jedné řady a co platí pro jednoho nutit druhému. Měsíc nás tímto symbolem upozorňuje na to, že bychom se neměli nechat rovnostářsky zarouškovat, ale spíše spojit různé stupně vědomí k hledaní nového systému chování ve světě plného virů a smrtelných nemocí. Je třeba hledat pro každou skupinu vlastní cestu a ne opisovat jeden od druhého,ale učit se, čím si můžeme být prospěšní. Úkol naléhavý a přesto se obávám, že se lidé na garden party ze symbolu slunce se budou jen bavit, místo aby navázali opravdová spojení, která až zhasnou lampiony jim budou svítit na cestách.

Zábavu mezi těmi, co si chtějí jeden druhému naslouchat vám přeje Martina Lukášková, 3.8. 2020

Astrocast pro 32. týden

Astrologická poradna

Foto Eva Francová

Potřebujete cizí, nezaujatý pohled na Váš život?

Hledáte cestu a potřebujete se poradit s astroložkou s dlouholetou praxí?
Zkuste se informovat a objednat ke konzultaci

v týdnu od 3. srpna 2020 osobně, na Skypu, WhatsAppSetup či telefonu astrologmarluk@seznam.cz

telefon +420 728 113 508

Astrologická škola pro statečné – 29. běh září 2020 – červen 2022

22. běh září 2013 - červen 2016 Read the rest of this entry »

Horoskop pro 30. týden novoluní vážící pro a proti

Chystáme-li se přemýšlet o tom, jak se připravit na budoucí dny, není od věci si uvědomit, že na první den týdne připadá novoluní, které je v přené opozici na retrográdního Saturna v Kozorohu. Při novu se nashromážděné zkušenosti měsíce předcházejícího snaží prorvat do dnů nadcházejících a určit cestu všemu nově vznikajícímu, tzv. natočit nové do starých dobrých kolejí. Nové však touží tvořit po svém, své nové obrazy a nestojí o opakování postupů minulých. Tento souboj minulosti a budoucího možného se bude bojovat naostro do první čtvrti a jen bystrý a náležitě ztišený pozorovatel ho může zahlédnout. V praxi se ponese potřeba nějak se postavit vzniklé situaci a ujasnit si, jak dál. Opozice na retrográdní Saturn však bude tlačit životní sílu k návratu k osvědčeným pořádkům a to jak pro záležitosti kolektivní, tak i pro jednotlivce, kteří se pokusí vymezit vůči tomu, co se mu nebude zdát bezpečné. Napětí dotváří trigon a sextil k Neptunu, a tak bych nečekala příliš. Saturn bude stahovat a formovat Neptunovy vyšší touhy a snahy o vzájemné propojení a soucit tak, jak se mu to hodí do krámu, jen aby se nic neměnilo. Přesto můžeme vsadit na Neptuna a to v tom smyslu, že zavedené normativy a pořádky, bude podemílat a za čas se ukáže, jak byly v postatě neúčinné a jak vlastně posloužily pořádkům novým. Neplašme se, že se někde něco uzavře a omezí, neboť se to může zas povolit, to je vlastně nedůležité. Důležité je, co se systémově mění či o změnu pokouší. Neboť Neptunovi nejde o osobní štěstí jedince, ale o uvolnění jeho tvůrčích aktivit do celku a tím zvědomění toho, že každý z nás je součástí nespočtu vazeb, které utváří tento svět. Pokud tohle zahlédneme, má se Neptun v nás, čeho chytit a hned začne pracovat a nahlodávat systém našich zažitých vzorců a zpochybňovat jeho vzory a podemílat jeho pevně se tyčící pravidla.

Novoluní tedy přinese impulz k tomu volit varianty tak, aby přeci jen zkusilo něco dělat jinak, ale pokud k tomu nebude i ochota jinak myslet, tedy nově věci i komentovat, zařazovat a strukturovat, budeme tam, kde jsem byli. Zjevná kvadratura Marse, který si tedy velmi lebedí v Beranu, s Merkurem nebude  příliš lichotivá, a kde jaký křikloun a nádiva nám nabídne své emoční postoje. Tohle taky  není žádná sláva a upřímně řečeno, lepší by byla okurková sezona, než tyhle interní tahanice, založené na emočních vlnách. Jak víte z blbých hlášek a z unáhlených činů mohou povstat boje daleko delší a složitější.

Perokresba Karel Jerie

Sabiánský symbol novoluní je FÁZE 119 (Rak 29°): ŘECKÁ MÚZA VÁŽÍ NOVOROZENÁ DVOJČATA NA ZLATÝCH VAHÁCH

Klíčová myšlenka: Intuitivní zvažování alternativ.

Mě to nedá a musím se hnedle pídit po tom, kdo je ona bohyně či múza, která váží? Múza to není, neboť ani k jedné z devíti se váhy jako atribut nevztahují. Ty najdeme až u bohyně Thémis, která je ztělesněním božského řádu, zákona a zvyku. Jenže, jak se jí na misky vah dostala novorozená dvojčata? Že by to byli Éros a Anterós, láska a opětovaná láska? Zase zapeklitá situace, která nutí člověka hledat a pátrat. Pokud by tomu tak bylo, byla by děťátka v dobré společnosti, neboť Thémis byla spravedlivá a odměřila by každému, co jeho jest. V dvojčatech by proti sobě stála láska, ve své mocné a vše oživující síle, rodící se z počátečního Chaosu. Taková láska nehledí na podmínky, je motivována vášní a momentální náklonností s touhou navázat hned spojení. Anterós představuje opětovanou lásku, tedy dlouhodobý vztah. Jejich rozdílnost je tedy jasná a vyplývají z ní i napětí, která mezi sebou oba bratři mají. Thémis by je pak mohla spravedlivě poměřit, nebo nám ukázat, že jeden bez druhého se neobejde. No, doufejme, že ona novorozeňata jsou Éros a Anterós a ne třeba Apollo a Artemis, bůh Slunce a bohyně Měsíce, neboť pak by to byla prekérka. Jak rozsoudit tyto sourozence? A jak je přesně poměřit? Na kila, na rozměr, na obsah, na formu, na krásu..? Takto bychom mohli přemýšlet dál a dál.

Bohyně v symbolu ale jmenována není, je tam zmíněna múza s atributem, který múzy nemají, tudíž nám symbol napovídá, že hledat „reálné“ souvislosti ve světě řeckých mýtů není nejlepší cestou. Spíše nás vede se zamyslet nad tím, že i přestože se narodí děti stejné a ve stejný čas, jejich schopnosti, dispozice a reakce na svět budou jiné. Váhy nám naznačují, že dualita nám ukazuje rozdílné možnosti a pohledy a každý z nás, byť by byl dvojčetem, je originál. 

Zvažujme tedy v nastávajícím měsícem alternativy a nehrňme se rychle natož slepě na první, která nás osloví. Važme a posuzujme, co je a není dobré. Proces hledání vnitřních alternativ je totiž nesmírně dobrý, neboť pomáhá utišit emoce a je-li mysl bdělá, můžeme postřehnout střípek opravdovosti, který v sobě ukrývá.

Perokresba Karel Jerie

Přímo proti novoluní sedí přesně na stupeň Saturn na symbolu: FÁZE 299 (Kozoroh 29°): ŽENA VĚŠTÍCÍ Z ČAJOVÝCH LÍSTKŮ

Klíčová myšlenka: Schopnost vidět Znamení skrytého ­ významu v každém jevu, který upoutá pozornost.

Saturnská funkce, zpevňuje a formuje, dává řád a pravidla tam, kde nejsou. Jenže za vším je nějaké to ale. U Saturna je jím neochota, ustanovené měnit. Nic neměnit, říká Saturn, kvalita je neměnná a struktura mocná právě svou dlouhodobou časovou platností. Sabiánský symbol, jako by chtěl poukázat, že to, co se tradovalo, se nyní vyjeví, jako se vyjevil obraz ženě věštící z čajových lístků. Tento měsíc bude věštit Saturn a ten nemá potřebí znát budoucnost, neboť jeho struktura a řád ji už dávno obývá. Nepotřebuje znát minulost, neboť ta jeho řád drží. Nepotřebuje vědět ,co je tady teď, neb právě tuto a každou další přítomnou chvilku umožňuje. Jak tedy někdo takový si může nechat věštit? Zkusme to otočit a místo, aby si Saturn nechal od ženy věštit, je on sám tím, kdo věští a žena mu naslouchá. Pak je to jízda, neboť věští ten, kterého věštby nezajímají, navíc je poctivý a dodrží postup a bude mít i patřičné nasazení, neb to se musí mít, chce-li něco Saturn dělat pořádně a k tomu mít i vůli, udělat i to, co se nechce. Saturn věští tedy bez emocí a to, co na dně mezi čajovými lístky uvidí, to ženě – potažmo tvořivé síle v každém z nás, naplno a bez zastírání řekne. Tento měsíc si proto všimněte toho, co nás vede k tomu hledat znamení o dění budoucím a jakým znamením dáváme své preference. Není totiž čajový lístek jako čajový lístek. Ono jasnovidění, které symbol naznačuje, může být odhalením struktury, geometrického rámce, který drží tvar našeho světa projeveného tak neprojeveného. Na jednu stranu se můžeme leknout toho, v čem to vězíme, ale na druhou můžeme zjistit, že známe-li základní pravidla, můžeme po čase praxe i improvizovat.

Nenechme se nikým strašit ani plašit. Strašáci zase vylezou a budou dělat své: Bu bu bú. Zůstaneme-li v oblasti srdce, tak nám právě struktura může umožnit najít sílu, jak prohlédnout svůj strach vidět věci takové jaké jsou, jako nekončící dynamickou tvořivou hru. Snad budou naše motlitby vyslyšeny a žádní blázni si v tomto měsíci nevyhlásí válku. Chladnější léto nám jen tak neskončí, ale máme zalito, tak až budete zvažovat možnosti, co a jak dělat, nezapomeňte si všímat samotného procesu, který se v nás odehrává a pak bude výsledek o to zajímavější.

Vše dobré Marluk 20. 7. 2020

PŘIHLÁŠENÍ k odběru novinek!