Posts Tagged ‘lunar’

Horoskop pro 12.týden – Jarní rovnodennost

Vstup do dvanáctého týdne je dobrodružnější víc, než si kdo před časem mohl představit. Mars, Jupiter, Saturn a Pluto v Kozorohu nejsou primárně nositeli toho, že by se měly měnit pořádky směrem ke zlepšení společenského systému, ale jejich síla vede spíše k upevnění toho, co se strukturálně ukázalo jako bezpečné, jisté a užitečné pro posílení vlivu a moci. Jsme v situaci, kdy se mocní tahají o moc a území a jim menší se snaží dostat ke korýtku či zblajznout zbytky.  Vstupem Slunce do Berana v pátek 20. března 2020 v 4:49 SEČ se do přesné konjunkce dostanou i Mars s Jupiterem.

Nergal

Mars byl v dobách před naším letopočtem pod patronátem boha podsvětí Nergala a pro své červené kmitavé světlo spojován s nepříjemnostmi a složitostmi. Temně rudá barva, která mu byla připisována nevěstila nic dobrého a pokud se spojil s dalšími planetami, snažili se staří astrologové v oblasti Předního blízkého východu predikovat délku působnosti onoho neblahého vlivu. Jupiter byl zas spojován s bohem Mardukem, mocným bohem s velkými kompetencemi a časem také notně ve svém vlivu a moci sílícím. Vezměme si z těchto obrazů analogii a uvědomme si, že Mars je symbolem mobilizace energie, mobilizace těkavé, impulzivní  a Jupiter je zas symbolem expanze, růstu a ničím neomezovaného konání.

Marduk

Mohli bychom tedy usoudit, že umělý virus bude růst na své síle a doufat, že se státy snad sladí v postupu příchodem dubna, kdy Mars a Saturn vstoupí do Vodnáře. Nevím, jak vy, ale mne chybí oficiální informace o tom, kolik prostředků stát dal na výzkum viru, hledání protilátek, ochrany a na testování? Chybí mi informace o odborném řešení situace a citlivěji reaguji na to, jak jednotliví ministři, si osvojují patos ochránců a mluví v jednotné osobě, když něco dovolují a zakazují. Jakoby zapomněli, že jednají na základě usnesení vlády a na základě našich mandátů. Obecně si politici nabíhají na to, že od dubna se začnou lidé víc a víc ozývat a budou víc, než kdy potřebovat reálné vyhlídky do budoucna, či aspoň nějaké jasné postupy a ekonomická opatření.

Rovnodenostní Slunce má sextil na Saturna, což přeloženo znamená, že se životní síla bude spoléhat na zavedené postupy a status quo nebude chtít porušit, ale také symbolizuje určitou pevnost hranic, která může být na obtíž, ale v bitvě s virem se hodí. Jupiter s Marsem jsou účastníky sextilového trojúhelníčku – mají trigon vůči Venuši Večernici. Venuše i Jupiter s Marsem zas svírají sextily k Neptunu v Rybách. Expanzivní rádoby praktická a celoplošná opatření, která jsou reakcí na vzniklou situaci, budou pokračovat. Směry těchto experimentů, což nemyslím hanlivě, neb jsme se zatím s podobnou situací nepotkali, můžeme pozorovat v Evropě, jiné v Británii, jiné v Americe a další v Asii. Kdyby při tom neumírali lidé, bylo by to nesmírně zajímavé, neboť u experimentu je výsledek vždy dobrý. Maximálně se ukáže, která cesta nevedla tak efektivně k výsledku. Zdám se cynická? Snad. Duben třeba vyvrátí, co shledávám. Mám ovšem astrologický pocit, že až po dolní konjunkci Venuše se Sluncem a odpojení Marsu od Neptuna se něco začne proměňovat, což však je až v červnu. Nepíše se mi to lehce, neb jsem měla mnoho věcí nachystaných a rázem je přípravná práce a snaha pryč. Ale to není důvod se složit a lamentovat. Je třeba hledat jiné cesty než ty, co jsme si zatím šlapali. Hledat a přitom se spojovat. Natáhnout koleje a postavit výhybku, která převede vlak navyklých společenských mechanizmů na jinou kolej. U sebe dobře cítím, jak je to těžké, a kdyby nebylo občasné podpory ze stran přátel, vím, že bych jistě málo pokročila. 

Co tedy dělat teď?

Při sběru žab, neb už druhou noc mrzne a žáby nelezou, jsem měla čas a přemýšlela, co k novému týdnu napsat. Šlapala jsem po zmrzlém svahu, kde se život zastavil a poslouchala štěbetání divokých kačen, zpěv ptáků a uvědomila si, jak tiše nesou své viry a parazity zvířata. Trpně vše snáší, aniž by skoro kdokoliv věděl. Například žáby mohou mít virus, který jim parazituje v mozku a rozkládá ho zaživa a velmi pomalu. Takto nakažené žáby patří podle přírodovědců k pár druhům, které na světě nejvíce trpí, neboť musí snášet ukrutnou bolest po delší čas. Ani o tom nevíme a ještě si tu a tam stěžujeme, že už zas kvákají žáby, nebo je dokonce jíme, či přejedeme autem, neboť je jich moc, moc se pletou a nakonec „jsou to jen žáby“. Lidé si všimnou, že se v přírodě něco děje v přírodě až tehdy, když celého druhu rapidně ubude. Dokud je všeho dost, tak je vše v pořádku a co se starat. Dokud nám nic nehrozilo, dělali jsme si ze všeho srandu (nic proti humoru jako takovému) a teď je třeba se přestat divit a jednat. Musíme to vymyslet, neboť čelíme již skoro s jistou uměle vytvořenému viru, čelíme do hlubin prosakující cizorodosti, čelíme naší vlastní lidské práci, našim vlastním postojům a tichým souhlasům. Využijme toho, co máme, což jsou sítě a spojujme se, vyměňujeme si rady a nápady, humor a podporu, neboť kdy jindy, než teď se mohou technické věci projevit jako pomocníci a my lidé, jako vynalézaví tvorové a nejenom jako ti, co to vždy nějak pokazí.

Jarní rovnodennost je vítězstvím světla nad tmou, postupného nabývání síly rozmanitosti světla nad jednotou tmy. Snažme se myslet souběžně s tím, co podnikáme a nenechme se strhnout k reakcím, bez hlubší úvahy, vnitřního ztišení, porady se zkušenými. Je nám třeba spojovat se, myslet a tvořit. Nesnadné podmínky nás k tomu přímo vyzývají. Pevnou vůli, víru a odvahu přeje Marluk, 16.3. 2020

Horoskop pro 8. týden

Souhrou okolností se mi připomnělo téma radosti ze života. Stalo se, že jedné ženě bylo připomenuto, že si „jen tak užívá života“. Samozřejmě, že to byla nevyžádaná informace a oné ženě z ní nebylo dobře, ale mne vše zaujalo nejenom proto, že to je moje práce, ale i pro to, že se pod termínem „užívání života“ skrývá mnoho další podtextů a významů. Druhým důvodem bylo, že jsme s rodinou byli účastni masopustní veselice, která je oslavou radosti ze života, divokým užíváním si života.

Tento týden nás přivede k novoluní. Je tedy vhodný čas si uvědomit, co se to vlastně během lunárního měsíce odehrálo. Předlohou, kterou si k tomu můžeme vzít, je právě míra, s jakou si užíváme života. Uznejte sami, že je to téma! Jak si užíváme života? Jak si vychutnáváme barvy a podoby života? Sama za sebe musím říct, že jsem se vycepovala k tomu, že za den musím něco pro mne důležitého udělat, jinak nabudu pocit, že jsem ten den žila marně. Jenže to není vychutnávání si života. Další, co mne napadne je, že jsme si udělali výlet s rodinou a byli na masopustní oslavně s přáteli, kde jsme se poměli a radovali se. To už by snad mohlo být ono, ne? Ano, budu-li mluvit za sebe, užila jsem si života, neb jsem jen tak byla, nemusela nic, pozorovala děti, jak jsou fascinované velkými maskami a poslouchala lidi, jak veškeré dění komentují. Poslouchala písně a třeštila oči z toho, že pod tradičními masopustními maskami byli obyvatelé z dálné Asie, jižních zemí a Španělska. Tohle už je no, ne? Pak jsme taky dobře jedli a pili a vychutnali si vše, co nám nabídli a co jsme zas my přivezli našim přátelům. Společné jídlo a pití, muzika to už je ono?

foto Marluk

Mohlo by směle odpovědět, ano, to už je ono. Užíváme si toho, z čeho máme prospěch. Jenže je toliko forem a možností jak si užívat, tedy z čeho mít prospěch. Přistoupíme-li ke světu tak, že to, co nám nabízí, je pro náš prospěch, můžeme si užívat život ve všech jeho oblastech a podobách. Rozpoznáme-li, jak je nám dobře, že prší, nebude nám vadit na pondělí odhlášený déšť. Rozpoznáme-li, jaké je štěstí, že nám někdo rozumí, nebude nám vadit, že na nás někdo mluví. Rozpoznáme-li, že jazyk a jeho chuťové pohárky se s chutí otevírají všemu, budeme si vychutnávat zrovna to jídlo, co máme před sebou. Budeme-li si chtít užívat život, budeme otevřeni radosti, neboť je průvodním jevem toho, co nám přináší prospěch. Je s dobrým neodmyslitelně spojena. Radost a užívání často poznáme v rozkoši, kterou zakoušíme a po které toužíme. Jenže rozkoš je sice opojná, ale také ve své nenasytnosti nebezpečná. Radost z užívání života je vlastně velmi prostá a jednoduchá. Mohli bychom říct, že je vlastně taková povrchní, stačí jí málo, nebo na druhou stranu jí stačí cokoliv a už se raduje. No, to je ono. Radost a užívání si života může působit obyčejně, povrchně a lehce. Patří do ranku „vysokého umění“, neboť v sobě nemá žádný háček, kterým by naše vědomí přišpendlila a tak se udržela. Nepodporuje žádnou závislost, neboť je těkavé, prchavé povahy, patřící vždy jen přítomnému okamžiku. Nedá se udržet, zastavit, zachytit, spoutat, neboť neulpívá. Radost užívání života je nesena láskou a ta ze své podstaty spojuje, ale nepoutá.

V čase konce divokého masopustního reje, v čase příprav na rozhodující boj mezi světlem a tmou, je vhodné pomyslet na to, jak si užíváme života. Tak totiž poznáme, zda se už máme rádi. Umíme se radovat z toho, co je právě teď, nebo to chceme jinak či rovnou být jinde?

foto Marluk

Mít se rád je totiž o tom, že se raduji z toho, co právě je, ať to je jaké je. Přijímám a užívám si toho, co je, což platí i pro stavy, které obvykle označujeme slovy únava, smutek, žal, bolest. I tyto stavy patří do palety nabídky života, a pokud i je přijmeme, poví nám svůj příběh a budou nám k užitku. Mohou nás upozornit na to, co jsme přehlédli, nebo zapomněli a vrátit nám tak vnitřní i vnější pohodu. Jen je třeba je přijmout a užít si to, co nám říkají. Ano, vím, co píši. Je to kumšt přijmout vnitřní nepohodu, nemoc či smutek. Jinak to však nejde. Budeme-li se bránit, obsedne nás strach, který nehoví tomu, abychom se měli rádi, protože ve strachu je tu vždy něco, co nad námi má moc.

Užívat si života znamená hledat světlo soucitu, které je natolik zářivé, že je obsažené v každém aspektu života, v každé části hmoty, v každém záblesku vědomí. Užívat si života znamená přijmout život jako radostný projev spojení. Být ve spojení je silou života.

Prakticky na to můžeme jít tak, že si každý den uvědomíme to, co si užíváme, co nám dělá dobře, co nás rozradostní. Je to posilující a staví to vědomí na půdu, která je pevná a schopná čelit jakýmkoliv životním situacím. Je-li silná, dokáže odvrátit i zkázu a zmar. Je východiskem pro změnu, je východiskem pro zvrat. Je světlem, které nám jasně říká, že mám-li se ráda, je celý svět boží zahradou, která mi může být k užitku a pak i já jsem k užitku všemu kolem mne. Jen je třeba to postřehnout, další už se bude dít tzv. samo. Je to totiž, jako pohoda letního ležení na louce, když se díváš do mraků, jako když se ti točí sukně v rytmu písně, jako když ti vítr šumí kolem uší, při prudší jízdě na kole, jako když ti zavoní hlína, jako když tě obejme chladná voda rybníku, jako když ti nečekaně zasvítí slunce do očí, jako když ti déšť pokazí účes a ty se směješ, jako když tě olízne zvíře a ty se s úsměvem otřepeš, jako když ti dítě dá dárek a ty víš, že jsi dobrý člověk. Taková je krása užívání života. Nekumuluje se, neboť ve chvíli, kdy je, se i zároveň dává. Neulpívá, neboť netouží po moci a tak ani nevytváří závislost.

Chtěla jsem vás do nového týdne naladit radostněji, neb je před námi hodně práce a úkolů a pro vše bychom neměli zapomínat si užívat života, ve výše uvedeném smyslu. Očistit užívání si života od kontextu čistě komerčního nebo konzumního. Marluk 17.2.2020

Horoskop pro 2.týden 2020

Podíváme-li se na rok z cyklického hlediska, bude leden, měsícnásledující po prosincovém slunovratu, patřit k prožitkově dlouhým měsícům. Lednové rozpoložení může vyvolat dojem, že máme relativně dost času a tedy, že stihneme vše potřebné. Zastavme se a uvědomme si to, neboť únor je krátký a již v březnu se roztočí kolotoč nástupu světla, venkovních aktivit, oprav, staveb a ani nedomýšlím, čeho všeho. Je leden, den Tříkrálový a my máme před sebou dost dnů k tomu, abychom si ujasnili, co chceme a něco praktického pro to podnikli. Záměrně to sem píši, abych vás nalákala na cyklické prožívání roku, které díky poměru světla a tmy, tedy naklánění země vůči slunci - přísluní a odsluní, má poměrně slušnou míru na tom, jak o světě, sobě a přírodě přemýšlíme a díky tomu jednáme. Read the rest of this entry »

Horoskop pro 1. týden 2020

Nový začal dobře, i přestože jsme skoro všichni nemocní. Chřipka prostě jen tak nechce opustit dům. Neklesám na duchu a pomalu jistě se dávám dohromady, abych udělala všechnu práci, co mám před sebou. Přeji pěkný vstup do roku 2020. Je to přelomový rok, který nás vyzve k mnoha aktivitám, o které ani nebude stát. Na druhou stranu můžeme získat velmi mocnou podporu pro to, co chceme vtisknout do života. Záležet bude na naši vůli, zda zůstaneme pasivní nebo naopak přejdeme do akce a zkusíme život alespoň trochu nasměrovat ke světlu. Text o vyhlídkách na rok, bude následovat. Pěkný den Marluk

Před nemocí za nemocí nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát…už jdu. Parafrází úvodu hry na babu začínám psát úvod k prvnímu týdnu. Ve Vídni jsem se před Vánoci potěšila na duši, ale chytla babu v podobě dosti zajímavé chřipky, kterou dál předala své dceři. Naštěstí další utíkali rychle a nemoc je nechytla. S rukou na srdci psychosomatiky musím přiznat, že nemoc byla poslední tři roky i určitým únikem z kolotoče svátků a návštěv, ale letos jsem na vše byla připravená a před ničím nechtěla utíkat. Jenže už se to stalo zvykem, tělo si to zažilo, jako „výhodnou“ strategii a nehodlá nic měnit jen proto, že jsem si něco uvědomila. Jo, to by tak hrálo. Kde by potom byly všechny jistoty a opory, kdyby se vše měnilo hned po tom, co si jedna něco uvědomí? Ne, u mne v těle se nic měnit nebude, nebo respektive ne hned. Takže na Štědrý den jsem slehla po té, co jsem s pomocí mamky dosmažila poslední houbu. My u nás jíme houby, neb máme večer postní. Letos nám prodali v supermárketu asi nějaké jiné houby, neb jsem celou noc halucinovala, to se jinak napsat nedá. Obvykle snáším horečky dobře, ale tato 39 byla tedy suprzelená. Viděla jsem život ve své plnosti i prázdnosti, jak se přelévá z jednoho místa do druhého v nekončící rytmičnosti. Jako by člověk duchem byl u boha a tělem kdes v pekle, přičemž jedno podmiňuje druhé. Byly to zvláštní stavy. Kdyby mi nebylo blbě, řekla bych, že překrásné, ale bolest kloubů, pálení žáhy a pekelná zimnice se vzít na milost nedají. (U této příležitosti mne napadlo, víte, proč jsou na Vánoce všude muchomůrky? No proto, že je lidé sbírali a měli moc rádi, neb jejich malé množství sloužilo během ledna jako stimulant pro těžkou práci v lese. Po muchomůrkách se v mrazu vydrželo pracovat a zpracovávat dřevo více hodin.)

Podobné to s nemocí měla i mladší dcerka, která po pár dnech slehla taky a také halucinovala. Ležely jsme spolu a ona celou první noc, opravdu celou, volala: „Mami, vidíš, vidíš to!“ Já koukala do pološera a nic neviděla. Ona viděla postavy, které se nám smály, nebo se na nás chtěly sápat. Nad ránem únavou či vyčerpáním jsem podívala do místnosti a periferním zrakem viděla snad takových padesát postav narvaných v té naší maličké ložnici. Byl to děsivý pohled, ale uváží-li člověk, co je na světě mrtvých, tak to byl ještě nepatrný vzorek. Chudák dítě, co musí snášet a tu chvíli jsem si vzpomněla, jak jsem v dětství měla horečku na chalupě. Bylo léto a všichni byli venku a mne nechali v sednici pod peřinou a já je taky viděla. Stáli v určité vzdálenosti, která se jevila tak, že ji nepřekročí. Byli v šedých šatech snad i stejných, ale to, co bylo na těchto mrtvých děsivé, byly jejich oči. Jejich prázdnotou hledící oči. To bylo zvláštní a strašlivé. Rychle jsem dceři řekla, ať se jim nedívá do očí. Ona poslechla a po nějakém čase v mém náručí usnula.

Veselost svátků tedy neměla žádnou chybu. V duchu jsem si říkala, že nesmím být malověrná a udržet vůli u „světla“, tedy u toho, co se daří, co je dobré, a co má smysl. Tak jsem si v duchu projížděla obrazy, promýšlela své věci a nakonec i nemoc polevila a umožnila mi těšit se z pár dárků, co jsem dostala. Dostala jsem Úvod do klínového písma a Babylónštiny, takže bacha, zase budu o něco chytřejší! Klidně se mi smějte, neb je to jazyk složitý, takže klid, budu pokračovat v prohlubování angličtiny. Dostala jsem knihu Psychologie písma od Helenky Bakové, která kdysi u nás studovala astrologii a já ji prý tuto knihu předpověděla v době, kdy se tomu ona sama smála a hle, kniha je na světě. Je tedy velmi pěkná a koho by zajímala grafologie, tak má, co studovat. Opravdu vřele doporučuji i laikům. Dostala jsem bláznivý životopis Terry Gilliama – Před-posmrtné memoáry, to je sranda a navíc jsou tam zajímavé Gilliamovi postřehy. Prostě humor Monty Python mám fakt ráda. Umění C. G. Junga jsem sama nadělila a Ježíšek si to uvědomil a nadělil mi ho také, takže se prodírám obrazy, které jsem neznala. Velmi pěkná publikace. Pro milovníky historie bude zajímavé, já to neznala a nevěděla o tom, že nakl. Academia vydala třísvazkový spis Sto studentských evolucí, což jsou fakta o revoluci a také časosběrné rozhovory se stovkou studentů, kteří u toho v roce 1989 byli. Takže už vím, jak náš soused dělal revoluci… Já byla tehdy na náměstí a poctivě chodila demonstrovat. V onom týdnu jsem se uprostřed davu potkala se svou kamarádkou ze střední Lenkou, která pravidelně křičela jiný pokřik, než zrovna skandoval dav a tak, když už jsem to nevydržela a oslovila ženu v klobouku, která místo „máme holé ruce“, křičela opravdu velmi pronikavým hlasem „máme klíče v ruce“, objevila jsem s úžasem Lenku. Naše setkání vyvolalo velké veselí, na které okolní dav zareagovat „Havel na hrad“ a bylo. Ale zpět ke knížkám. Mám taky Gunnarssonův Advent, což je krátká povídka z nakl. Vyšehrad, který je prý všem známý a všichni si ho s předvánočním časem spojují. Já povídku ještě neznala. Je to Islandská příhoda, tak se těším, neb se k nám do sousedství nastěhovali Islanďané. Je to kluk (tedy starší pán, ale chová se jako kluk, což je prima) s holkou (no, je mého věku a já jsem holka, že), on je Čech a ona Běloruska, ale poznali se na Islandu, kde on žil většinu svého života. Kousky z jeho rodiny, po té co přežili Osvětim, se kdysi rozhodly, že bolševika nepřežijí a včas prchly do Londýna. Odtud zas prchl náš nový soused na Island, neb láska rodičů je přeci jen z větší dálky snesitelnější. A teď si na stará kolena postavil dům od nás přes pole. Nuže, mám vyhlídky na příští rok, neb naše samota už nebude tak hrozná. Poslední knihou je Kacířův kancionál, který je tedy dost bláznivý a je třeba si ho vygooglit, neb popsat se nedá. Napůl text, napůl komiks a ještě interaktivní. Obsah není pro děti, takže vás v tomto ohledu budu napínat. Pak jsem dostala šperky, ovšem ručně dělané. Daly mi je ženy, které je samy vyráběly. Jak jsou šikovné! Šperky jsou krásné, že je všechny budu poctivě nosit. Jo a ponožky, co by to bylo za Vánoce bez ponožek, uznejte.

Jsme od sv. Štěpána, kdy bylo novoluní, v měsíci, který bude zvláštním způsobem štědrý. Více píši v horoskopu v obrázku, ale ještě chci připomenout, že máte-li něco, co chcete spustit, ukázat světu nebo rozpohybovat, tak teď do úplňku je na to dobrý čas a nenechte se odradit! Jo, větrejte, i když mrzne a sypte ptáčkům, neb oni to nemají, jako my. Osobně patřím k těm, co se obejdou bez ohňostrojů a pokud jste jimi i vy, moc vám děkuji za všechna domácí i přespolní zvířata, neb ty klid a pohodu neskonale docení. Pěkného Silvestra bez rámusu ale zato s láskou a soucitem přeje Marluk 30.12.2019

Horoskop pro 38. týden

Máme za sebou vysloveně letní víkend, tedy aspoň u nás tomu tak bylo. Bylo vedro, ale lehl si člověk do trávy, brzy zjistil, že země už vychládá a v odpoledních hodinách už začíná studit. Pracovali jsme na domě. Přijeli dva kamarádi Františka a David a pomohli nám. Takové dny jsou pro nás vzácné, neb většinou pracujeme na domě jen Karel a já, na speciality jezdí řemeslníci. „Brigádníci“, v tomto případě navíc kamarádi je něco, o čem nemůžeme říct, že je samozřejmost. Je to svátek a to po všech stránkách. Takže, zaprvé takové brigádníky rádi vidíme. Máme si, co říct a většinou děláme legraci, neb co si o sobě říkat? Jak to tak máme, každý tuší, takže větší zábava je dělat si legraci z toho, z čeho zrovna jde. Zadruhé s brigádníky jde práce neskutečně rychle. To je až zázračné a představa, že to penzum práce, co jsme společně udělali, děláme sami s Karlem, se ukázala jako děsivá. Jistě, sami bychom to zvládli a crcali bychom se s tím týden. Tahle stačily dva dny a hup šup bylo hotovo. Zatřetí při práci se mnohé člověk dozví, přiučí a odkouká. Začtvrté je přirozeně motivován podávat ještě lepší výkony než obvykle. Zapáté večerní posezení je blahodárné pro tělo i ducha. Nejen že si popovídáme a teď konečně to, co nám leží na srdci, ale taky něco zajímavého okusíme. U příležitosti setkání jsem dala do placu svou zásobu rumů. Rum mám ráda. Kdysi jsem na něj zcela iracionálně dostala slinu, podotýkám, tvrdý alkohol moc nepiji, a koupil si pravý rum z Barbarosu. Pak jsem to zmínila před kamarády a časem dostala další lahve. Nuže, teď o víkendu jsme se díky chuťovým pohárkům projeli po ostrovech, kde se rum vyrábí. Filipínský Don Papa nás oblažil, ale byl na nás moc sladký, osmnáctiletý Bumba Xo z Barbarosu byl ostřejší pirát a probral smysly do střehu, nu a dvanáctiletý  El dorado z Guyany byl už tak vyladěn, že nás rovnou přenesl do míst, kde to všechno zatím funguje, jak má. V neděli se pracovalo dobře a závan rumů nenechal stopy ani na výkonu ani na vůli. Takže dobrý. Jsem za setkání vděčná. Sama ráda pomáhám, ale když se mi stane, že někdo přijede pomoci nám, tak to je fakt štěstí a národní svátek dohromady. V sabiánských symbolech patří jednomu ze 360 obrazů pro každý stupeň zodiaku i takové setkání: FÁZE 213 (Štír 3°): NA MALÉ VESNICI SE STAVBY NOVÉHO DOMU ÚČASTNÍ VŠICHNI SOUSEDÉ – JE TO SPOLEČENSKÁ UDÁLOST. Takhle daleko jsme sice nedošli, neb u nás to takhle doslovně nefrčí. Sousedi si pracují na tom svém a jen ti fakt nejbližší sousedi si tu a tam vypomáhají. Na druhou stranu ovšem na rekonstrukci našeho starého domu, přijeli kamarádi a byla to společenská událost, pro kterou platí, stejně jako pro symbol Štíra, klíčové slovo SPOLUPRÁCE. Takže s přáním, ať vás oblaží spolupráce, vám přeji pěkné dny. Martina

Pátek až neděle

Včera (19.9.) vyšla na svět oficiální zpráva Amerického námořnictva, o tom, že mezi lety 2004 – 2015 jsou zprávy leteckých stíhačů opravdu pravdivé a natočené materiály UFO jsou pravé. Nahrávky unikly na veřejnost v letech 2017-2018 a přirozeně zapadly do dalších zkušeností s neidentifikovatelnými předměty. Samozřejmě můžeme nad tím mávnout rukou s tím, že o UFO už se ví dávno, ale toto je „jen“ oficiální zpráva. Jenže je třeba si takových zpráv všímat, neboť v záplavě propagandy, která se na nás valí horem dolem, se občas ukáže, že je něco z „alternativy“ vzato za oficiální věc, sice s výhradami, ale je to oficiální. To je pro lidstvo jako celek důležité. Konstelace byla příznivá a podpůrná proto, aby se usadilo, ustálilo něco pevně do celkového systému, ve kterém lidé žijí.  Předpokládám, že ti, co čtou tyhle řádky, mají blízko nejen k UFO, ale hlavně ke světu, který nejde vždy vědecky doložit, tedy alespoň tak, jak je vědecký koncept průkaznosti jevů postaven. Jsou však lidé, kteří alternativu neberou vážně a mají pocit, že jsou to blbiny, v horším případě iracionální žvásty nebo bludy. Právě pro ty, jsou veřejně potvrzené zprávy možností, jak si všimnout toho, co jim celou dobu klepe na rameno, ale oni se za tím nechtějí otočit. Takže tak. Navíc, jak mne upozornil synovec, je možné, že zprávu vydali na podnět skupiny lidí, kteří chtějí v Nevadské poušti vtrhnout do oblasti 51, která je opředena pověstí, že tam armáda má důkazy o dalších mimozemských záležitostech. Celá věc je postavena na počtu lidí. Čím víc lidí vtrhne na území, tím větší šance se tam dostat a čelit jednotkám, které místo střeží. Oblast je však velká a lidé musí najít oblast 51. Je otázka, zda tím, že se k akci přihlásili na soc. sítích, udělají i krok k praktické realizaci, neb klikat a lajkovat je jednodušší, než jít něco udělat a další otázkou je, zda se jich sejde dostatek. Kdyby se tak stalo, potěšilo by mne to. Jako mne těší oficiální zpráva Amerického námořnictva. Je to kapka, ale i tato zpráva může pomoci měnit lidem vědomí ve směru, že jsme všichni se vším propojeni a ve vztahu, Kosmos z toho nevyjímaje. Užijte si víkend a podívejte se na noční oblohu, která se v tyto noci třpytí jako samet plný diamantů. Nebojte se chvíli zastavit, zachumlat do svetrů a koukat tam nahoru. Jak patrno, shora totiž koukají dolů 🙂 Hezký víkend a odpočiňte si …Marluk

PŘIHLÁŠENÍ k odběru novinek!