Posts Tagged ‘Humanistická a transpersonální astrologie’

Horoskop pro 46. týden

Je středa a v noci u nás napadl těžký, mokrý sníh. Ač je zataženo, tak
zásluhou sněhové nadílky se venku rozsvítilo a pohled z okna nabízí mnohem jasnější a světlejší úkazy. Nestihla jsem zabalit stromky, což musím dnes tedy rozhodně napravit a uklidit z kryté verandy poslední truhlíky. Od rána pracuji. V duchu se sama sobě směji, co jsem to před rokem pro středu psala? (Základ kalendáře je rok starý, neb tak se postupuje, vše se píše nejméně rok dopředu. Např. nyní budu odevzdávat kalendář na rok 2021.) Nuže, napsala jsem, že se ve středu můžeme spolehnout na to, co se nám ukázalo jako pevné. Od rána mám chaos v hlavě a už i v těle, neb ani neví, co dřív. Držím se tedy toho, co píšu a říkám si, klid. Není to tak hrozné, nespěchej, neblázni z toho, že máš před sebou moc různorodých úkolů. Klid, dýchej a uvědom si, řád věcí. Nejdřív horoskop, pak e-maily, pak psát, pak telefonáty, vařit, prát atd. Prostě si uvědomuji řád, který se mi osvědčil, a zároveň se snažím udržet otevřenost vůči možným změnám. Třeba teď ráno kvůli dřevu co nechtělo řádně hořet. Jsem-li v duchu otevřená, tedy vědomí je u toho, co se zrovna dělá, vlastně přirozeně integruji do svého
řádu vše tak, že se vše poskládá a přirozeně přeorganizuje, ale řád jako takový se neopustí. Jistě to taky znáte, prostě člověk musí postupovat dle toho, jak to umí a co v danou chvíli může. Hlavně nesmí ulétnout ve svých představách kamkoliv jinam, než tam, kde je a pakliže se tak stane, musí si to uvědomit a vrátit se zpět. Tak to dělám.

Na dnešek v noci se mi snilo o několika podlažním domě, ve kterém jsme se s dalšími mě známými lidmi ukrývala před zombie lidmi, kteří se snažili
proniknout do všech pokojů. Snažili jsme se najít nejlepší část domu, kde se
opevníme. Postupně jsme objevili, že převážná většina pokojů není vhodná.
Nakonec jsme však našli vhodné místnosti. Kontrolovala jsem všechny lidi, zda jsou dobře ukryti a pak si sama šla najít místo. Spojila jsem se s těmi, co
také pomáhali ostatním lidem a konečně došlo i na jejich úkryt. Šli jsme kol
propadlé podlahy, z které se k nám natahovaly ruce zombíků. Ač jsem šla opatrně, a snažila se zůstat z jejich dosahu, jeden mi stiskl svou rozkládající se rukou kotník. Lekla jsem se, že mne stáhne k sobě a tím nohu vyškubla z jeho sevření. Nesvíral mne zas tak pevně. Vlastně jen zkoušel na mne sáhnout. Zajímavé. Uvědomila jsem si, že náš dům sice obsadili, ale čekají na určitý „pokyn“, který jejich smrtelné řádění spustí. S tímto vědomím jsem se ukryla se zbytky přátel do místnosti. Sedla jsem si na zem u zdi a přemýšlela o tom, co to může být za pokyn, který zombie aktivuje. Kdo či co ho vydá?

Vzbudil mne budík a křik dcery prchající v poslední chvíli na záchod. Cestou do kuchyně mi došlo, že je možné, že tělo hlásí nebezpečí nemoci. Virózy řádí, obsazují tělo a čekají na malou chemickou či psychickou změnu, aby spustily svou misi. Nuže, ať máme dost sil čelit zombíkům, virům, napětí, stresu, ale i třeba slavné prokrastinaci, nudě či vnitřní jalovosti, protože nejde o to uvedené zahnat, ale všimnout si toho, na co v těle, duši a srdci útočí. Jak říkají mistři: Nejde o to úder zachytit, odvrátit, ale o to, nebýt na místě, kam úder směřuje. A to všem upřímně přeje Marluk

Za mlhou, co by se dala krájet, se v pondělí odehraje na nebi jedno z krásných představení, který je přechod Merkura přes Slunce. V symbolické rovině se nám ukáže síla a moc vhodně volených slov. Správné termíny a pojmy, slovosled, rytmus, melodie hlasu a výraz mohou zapůsobit na druhou stranu natolik mocně, že je silou slov pohnuta a lehce vychýlena ze svého směru. Použijeme-li další vhodná slova, můžeme toho, kdo je rozkýván vychýlit do směru, který potřebujeme. Vyplatí se na to nezapomínat.

Sabiánský symbol pondělní konjunkce Merkura a Slunce je:

FÁZE 229 (Štír 19°): PAPOUŠEK OPAKUJE ROZHOVOR, KTERÝ PRÁVĚ VYSLECHL

Perokresba Karel Jerie

Klíčová myšlenka: Schopnost předávat transcendentní poznání.

Však si to představme! A nejdřív klidně doslovně. Papoušek, co se učí mluvit. Sám o sobě by to jistě nedělal, ale je zde člověk, s kterým žije, který ho k sobě připoutal. Papoušek může tu a tam soužitím nějaký zvuk, slovo a větu napodobit, nebo ho člověk začne pravidelně, důsledně oslovovat a učí ho tak nějaké rytmické slovo, které chce slyšet na pozadí s nadějí, že si tak s ptám promluví vlastním jazykem. Mysl opeřence je tichá a otevřená zvukům okolí, a tak se po čase podaří, že papoušek zreprodukuje to, co slyšel. Žije-li člověk s papouškem opravdu naplno, může si všimnout, že se papouškovi podaří použít i dané slovo, větu ve správný čas. Papoušek je jiný druh než člověk a v našem obrazu se ukazuje snaha o porozumění mezi dvěma různými rovinami vědomí.

Rozhlédneme-li se v obrazu v rovině symbolické, uvidíme ptáky, jako symboly duchovních schopností a myšlenek. Na jednu stranu nás tak symbol upozorňuje na to, co jsme schopni bezmyšlenkovitě opakovat, na druhé nám říká, že ztišíme-li mysl a jsme-li pozorní, můžeme se naladit na volání člověka přesahující, na volání „vyššího Hlasu“.

Můžeme se tak naladit na volání, které intelekt zcela nechápe, a kterému je třeba otevřít srdce.

Stejně tak se můžeme stát zajatci svého chtění a dychtivosti po něčem mimořádném.

Můžeme se stát i tím, kdo opakuje bez hlubšího souznění to, zrovna někde slyšel či četl.

Ať se nám stane cokoliv z těchto možností, je dobré si to uvědomit. Neodsuzovat se ani si neudílet pochvalu. Být klidný a v otevřenosti svého srdce si jednoduše říct v první případě: „Hle, tohle je něco, co neznám, co mne naplňuje a nemusím tomu hned rozumět. Je fajn, že to tak je“. Udrží-li si člověk víru, vše se mu časem vysvětlí i na rovině jeho intelektu. Nebo v druhém případě: „Je opravdu tak důležité být výjimečný? Co se to se mnou děje? Nechybí mi něco důležitého, že tak usilovně toužím po tom, být zvláštní? Není důležitější skutečnost, že jsem ve spojení s druhými a tím co mne přesahuje?“ A do třetice: „Á, to jsem si zase pustila hubu na špacír a mluvila o tom, co jsem slyšela či četla, jako bych to zrovna v tu chvíli sama vymyslela. Nu, pěkné. Co se to se mnou dělo, že jsem stala papouškem, co opakuje to, co zrovna slyšel?“ Možná zjistím, že jsem v danou chvíli nebyla tzv. „u sebe“, tedy jsem se nesoustředila, nebyla v souladu s tím, co je tady-a-teď. Všimnu-li si toho, snadněji tak odhalím další podobné situace a za krátko jim mohu předejít. Podstatou všech tří možností je, abychom byli vědomější a uvědomili si NAPOJENÍ A VZÁJEMNÉ PROSTOUPENÍ.

Odvahu proniknout za mlhu všech iluzí a lichých snů vám přeje Marluk. 11.11.2019

HOROSKOP JAKO NÁVOD KE SVOBODĚ

Astrologie se nezabývá (nebo by se neměla zabývat) událostmi jako takovými. Sděluje nám něco o vnitřním řádu, který každého z nás utváří tím, čím potenciálně jsme, a o spořádaném rozvoji této semenné potenciality do podoby stromu osobnosti. Přesto nemůže být poznáno, zda vůbec a do jaké míry se tento strom osobnosti bude manifestovat v konkrétní skutečnosti potenciálu zrození. Takové poznání by nejen že nesloužilo účelu, bylo by trestuhodné, protože by ničilo samotný smysl spontaneity. Dane Rudhyar: Jak integrovat spontaneitu a plánování, 1964 (1) Cílem následující úvahy je pokus o interpretaci citovaného Rudhyarova textu. Všichni astrologové humanisticko-transpersonálního směru by se patrně shodli na tom, že nativní horoskop není informace o událostech, které v životě člověka nastanou. Můžeme ale najít nějaké pozitivní vymezení a říci, co tedy horoskop vlastně je? Rudhyar v citovaném úryvku chápe nativitu jako „vnitřní řád, který utváří, čím potenciálně jsme“. V tomto textu vyjdu z jeho pojetí a budu se ho snažit vyložit, případně i domyslet tak, aby bylo co nejlépe použitelné v praxi. Read the rest of this entry »

Transformotor – 20 let od založení

V roce 1999 jsem si vymyslela časopis Transformotor, který měl podporovat humanistickou a transpersonální astrologii. Léta jsem ho s kamarádkou vydávala jako samizdat, měl i období, kdy vyšel jako papírový bulletin, teď už jen na netu. Transformotor měl být na podporu síly tranformace, nu a letos je to 20 let a já jedu souhrou okolností do Tábora, kde má muž výstavu a děti prudí, že chtějí něco dobrého a hle, stánek a v něm pivo Transformát 10°, no nedejte si ho? Vege bulku už neměli, tak zbylo to pivo. Ovšem, výtečné. Hořké a lahodné. Doporučuji, stejně jako Trafo, jak mu kdys říkával Dr. Emil Heindl.
PS. je to moje druhé selfí, nebo jak se tomu říká. První bylo s náčelníkem Medvědem a teď toto, taky to podle toho vypadá. 

🙂

Zpráva z Francie – Francouzská spojka Diana Vysušilová a RAH

Setkání s Dianou Vysušilovou

Během této schůzky RAH jsme přivítali Dianu, českou astroložku. Není jednoduché určit okamžik zrodu tohoto setkání; to, co však víme, je, že bylo umožněno skrze mysteriózní spojení internetu, skrze lidský zájem (zvědavost) jednoho o druhého, skrze společnou víru, skrze sled letadel, tramvají a ostatních dopravních prostředků, skrze velké množství nadšení, smělosti, skrze vůli surfovat na synchronicitách…

Diana se aktivně účastnila našeho shromáždění, vnesla svou kapacitu astrologa, ale také svou vitalitu a radost. Občas nám přispěla velmi zajímavým úhlem pohledu té, která má odstup ve vztahu k některým vnitřním obtížím našeho Sdružení.

Během jednoho odpoledne nám představila ve velkých náčrtech svou kulturu a svou zemi (k dispozici je powerpointová prezentace) a podrobněji její skupinu pražských humanistických astrologů, řečenou „astrologie pro statečné“, neboť jest zapotřebí být „statečný“, pokud se chcete v tomto světě odvážit spustit ve směru humanistické astrologie. Skupina má dva zkušené astrology ve svém čele: Pavla Turnovského a Martinu Lukáškovou. Byl to fascinující objev, jak moc se Pavel Turnovský podobá Ivanu Othenin-Girardovi: oba jsou malíři a astrologové, oba se vyznačují dlouhou bílou kšticí (www.rezonance.cz). Martina Lukášková obhájila disertaci ustanovující, že humanistická astrologická konzultace je plnohodnotným terapeutickým rozhovorem a že tento směr prohlubuje.

Byli jsme ohromeni vitalitou a kreativitou české skupiny: výstavy propojující astrologii a jiná umění, např. šití a keramika, rituální pouť skupiny, výprava sjednocující astrology a jejich rodiny, jejich maskot na vysoko postaveném místě české historie, bohatství publikací a internetových stránek.

Všechno toto se nám zdálo být velmi inspirující…a umožnilo nám to uvědomit si (díky ose I. – VII.!), jak je pro RAH těžké znovuobjevit energii opravdu tvůrčí. Možná je pro nás těžké vynořit se ze sledu zármutků spojených s úmrtími. Možná také žijeme na území méně otevřeném vůči tomu, čím žijeme.

Příštím možným krokem k tomu, abychom zapracovali na tomto tvořivém způsobu, budou „letní astrologická, v družném veselí probíhající setkání“.

A poděkování Dianě za její přítomnost během tohoto setkání!

Marie-Laure Liébert

Horoskop pro novoluní 5. 5. 2019 z pohledu sabiánských symbolů

Novoluní 5. května 2019 v 0:45 SELČ aktivuje sabiánský symbol 15°Býka – Muž s hlavou pokrytou furiantským kloboukem, zachumlán proti chladu, vzdoruje bouři. Obecně lze napsat, že byl minulý měsíc ukázkou toho, co nás v negativním aspektu čeká od roku 2020, tak tento měsíc nám ukáže, co struktury, které budou nápomocné, nosné a důležité proto, abychom vyvážili negativa. Mějme oči otevřené ještě víc, než doposud, neboť to, co je podpůrné, je většinou neokázalé, tiché, skromné a v ústraní.

Ve výkladu se budu věnovat jen „čtení“ sabiánských obrazů. Symbol 15°patří do pětice obrazů začínajících obrazem Ženy zalévající v zahradě květiny. Symboly se nedají vykládat samostatně, neboť patří do sítě vztahů, kterou si můžeme představit jako „pavučinu“, která pokrývá kouli (viz obrázek č. 1). 

obr 1

Jakmile si zvolíme bod, v našem případě – stupeň zvěrokruhu, který určuje novoluní, musíme vzít v úvahu alespoň body mu nejbližší, kterých je pět. Náš symbol je v pořadí pátý, takže musíme začít tím, který pětici rozvíjí, který pětici otevírá.

Žena si v zahradě zalévá květiny – zahradu si můžeme představit nejprve jako „divoký“ přírodní prostor, který člověk vyjme, označí – často i oplotí, chrání a hlavně zušlechťuje pro své potřeby, ať už biologické – potraviny, nebo estetické – květiny. Zahrada však i přes naši péči si zachovává svou divokou podstatu, které se člověk musí stále přizpůsobovat, reagovat na její potřeby i je krotit, aby nepřebujely a nezničily to, co je pracně, ale s láskou a péči vybudováno. V jiné rovině, té naší, člověčí, si můžeme zahradu představit jako biologické funkce organismu, pudy a instinkty. Začneme-li je zušlechťovat, získáme silné základy osobnosti – z pudů a instinktů se formuje ego, což je tvůrčí proces nepodobný tvorbě zahrady. Ego je vlastně takovým plodem, květem zahrady, které nám pomůže dobře fungovat ve světě vnějším a vyznat se ve světě vnitřním. Symbol nám ukazuje cestu vnitřní – činnost zaměřenou dovnitř.

Symbol první rozehrávající pětici: Zahrada je tedy silou, kterou můžeme kultivovat nebo se jí pyšnit a dělat v ní vše jen proto, aby ostatní viděli, co na té naší zahradě rostě, nebo se na ni vykašlat a nechat ji zpravovat jiné či v nejhůře, zcela se na ni vykašlat.

Mladý pár si prohlíží výlohy – Mladý pár zde symbolizuje spojení dvou pólů – jing-jang, muže a ženy, které jsou zaměřeny ven, do vnějšího světa – prohlíží si výlohu. Připustíme-li, že nám pár bude symbolizovat plně vybudované a zdravé ego, pak jeho hlavní vnější činností je zaměření na to, co lidé kolem něj dělají, jak se prezentují, co vytváří a jak fungují. Ego se ukazuje jako funkční složka umožňující spojení a spolupráci s okolím, společností dalších lidí. Pár – ego si prohlíží výlohy, které nám symbolizují produkty společnosti a ego je v první, rané fázi fascinováno tím, co je kolem něj, tím, co ho ve společnosti posílí, co ho deleguje do společnosti, kde najde své pevné místo. Ego si začíná uvědomovat, že společnost má co nabídnout. Jde si za tím (hledí do výlohy) a vybírá si to, co by ho uspokojilo.

Symbol druhý odrážející první symbol, polarizující k prvnímu: Rudhyar píše: Mezi jedincem a kulturou nastává souhra, člověk je formován tím, co vidí, a také vyhlídkami na růst společenské prestiže. Je to fáze ZESPOLEČENŠTĚNÍ TUŽEB.

Portýr nesoucí těžká zavazadla – Portýr, tedy člověk, který slouží za úplatu druhým a pomáhá jim přenášet zavazadla. Zde symbolizuje schopnost výkonné složky (muž) osobnosti-ega nést vše, co si život žádá. Chci-li kultivovat přírodní prostor, chci-li získat něco, co jsem viděl ve výloze, musím vyvinout úsilí, přijmout tíhu překážek, tíhu závazků a povinností, které se s tím, co chci, nesou. Není to jen to příjemné, kvetoucí květiny na zahradě, ale i práce – rytí, hnojení, zavlažování atd., které ke květu vedlo.

Symbol třetí vyživující celou pětici tím, jak se k sobě obrazy vztahují: Obraz zde symbolizuje vztah ego-člověka k a společnosti, ve kterém jde o to přijmout nutkavé úsilí nabýt a dobýt.

Na pláži: Děti si hrají, zatím co krabi tápají nožičkami po rozhraní vody a písku – Obraz je vlastně takovou pohyblivou momentkou, zaznamenávající hru dětí – tvůrčí proces odehrávající se v každém živém tvoru, člověku v souladu s přírodním obrazem krabů – symbolizujících stvoření obývajících dva světy – mořský i suchozemský. Jsou na pomezí těchto světů – rozhraní vody a písku, stejně jako jsou děti na rozhraní vědomé a nevědomé fáze, na rozhraní budování ega-své osobnosti a nevědomého vlivu pudů a instinktů. Na rozhraní, ve které je hra představuje tvůrčí proces utvářející osobnost, společnost ale i celý vesmír.

Čtvrtý symbol představuje techniku, kterou je třeba aktivně praktikovat, aby se spojení v pětici udrželo při životě. Ukazuje se nám zde zcela zásadní, jednoduchá a životodárná rada, jak budovat ego, jak fungovat ve společnosti, jak se pohybovat ve světě – Žít a nechat žít! Nic víc, nic míň.

Muž s hlavou pokrytou furiantským kloboukem, zachumlán proti chladu, vzdoruje bouři – Pátý symbol, který je aktivován novoluní a tedy si ho můžeme představit jako zesílený, jako rozsvícený krapet víc, než ostatní, nám ukazuje zdánlivě komicky vypadajícího muže. Zamyslíme-li se nad mužem a jeho zjevem, dojde nám, že musel něco dokázat, neboť jinak by nezískal prostředky na hedvábný klobouk a také by ho nepotřeboval nosit, neboť klobouk je i symbolem společenské vrstvy. Co se jeví trochu komicky, je že v tomto lehkém klobouku čelí chladu a bouři. Je zachumlán, tedy něco, co chrání jeho tělo má, ale přesto to není ideální na nečas, který přichází. Muž tedy prokazuje odvahu čelit bouří a nepřízni s tím, co má k dispozici!

Poselství obrazu a esence pátého symbolu je: Akceptovat krizi a tím se naučit ji překonat i se dozvědět, co je třeba dělat. Objevuje se zde Charakter, prokazovaný za nepříznivých okolností.