Posts Tagged ‘Sabiánské symboly’

Horoskop pro 46. týden

Je středa a v noci u nás napadl těžký, mokrý sníh. Ač je zataženo, tak
zásluhou sněhové nadílky se venku rozsvítilo a pohled z okna nabízí mnohem jasnější a světlejší úkazy. Nestihla jsem zabalit stromky, což musím dnes tedy rozhodně napravit a uklidit z kryté verandy poslední truhlíky. Od rána pracuji. V duchu se sama sobě směji, co jsem to před rokem pro středu psala? (Základ kalendáře je rok starý, neb tak se postupuje, vše se píše nejméně rok dopředu. Např. nyní budu odevzdávat kalendář na rok 2021.) Nuže, napsala jsem, že se ve středu můžeme spolehnout na to, co se nám ukázalo jako pevné. Od rána mám chaos v hlavě a už i v těle, neb ani neví, co dřív. Držím se tedy toho, co píšu a říkám si, klid. Není to tak hrozné, nespěchej, neblázni z toho, že máš před sebou moc různorodých úkolů. Klid, dýchej a uvědom si, řád věcí. Nejdřív horoskop, pak e-maily, pak psát, pak telefonáty, vařit, prát atd. Prostě si uvědomuji řád, který se mi osvědčil, a zároveň se snažím udržet otevřenost vůči možným změnám. Třeba teď ráno kvůli dřevu co nechtělo řádně hořet. Jsem-li v duchu otevřená, tedy vědomí je u toho, co se zrovna dělá, vlastně přirozeně integruji do svého
řádu vše tak, že se vše poskládá a přirozeně přeorganizuje, ale řád jako takový se neopustí. Jistě to taky znáte, prostě člověk musí postupovat dle toho, jak to umí a co v danou chvíli může. Hlavně nesmí ulétnout ve svých představách kamkoliv jinam, než tam, kde je a pakliže se tak stane, musí si to uvědomit a vrátit se zpět. Tak to dělám.

Na dnešek v noci se mi snilo o několika podlažním domě, ve kterém jsme se s dalšími mě známými lidmi ukrývala před zombie lidmi, kteří se snažili
proniknout do všech pokojů. Snažili jsme se najít nejlepší část domu, kde se
opevníme. Postupně jsme objevili, že převážná většina pokojů není vhodná.
Nakonec jsme však našli vhodné místnosti. Kontrolovala jsem všechny lidi, zda jsou dobře ukryti a pak si sama šla najít místo. Spojila jsem se s těmi, co
také pomáhali ostatním lidem a konečně došlo i na jejich úkryt. Šli jsme kol
propadlé podlahy, z které se k nám natahovaly ruce zombíků. Ač jsem šla opatrně, a snažila se zůstat z jejich dosahu, jeden mi stiskl svou rozkládající se rukou kotník. Lekla jsem se, že mne stáhne k sobě a tím nohu vyškubla z jeho sevření. Nesvíral mne zas tak pevně. Vlastně jen zkoušel na mne sáhnout. Zajímavé. Uvědomila jsem si, že náš dům sice obsadili, ale čekají na určitý „pokyn“, který jejich smrtelné řádění spustí. S tímto vědomím jsem se ukryla se zbytky přátel do místnosti. Sedla jsem si na zem u zdi a přemýšlela o tom, co to může být za pokyn, který zombie aktivuje. Kdo či co ho vydá?

Vzbudil mne budík a křik dcery prchající v poslední chvíli na záchod. Cestou do kuchyně mi došlo, že je možné, že tělo hlásí nebezpečí nemoci. Virózy řádí, obsazují tělo a čekají na malou chemickou či psychickou změnu, aby spustily svou misi. Nuže, ať máme dost sil čelit zombíkům, virům, napětí, stresu, ale i třeba slavné prokrastinaci, nudě či vnitřní jalovosti, protože nejde o to uvedené zahnat, ale všimnout si toho, na co v těle, duši a srdci útočí. Jak říkají mistři: Nejde o to úder zachytit, odvrátit, ale o to, nebýt na místě, kam úder směřuje. A to všem upřímně přeje Marluk

Za mlhou, co by se dala krájet, se v pondělí odehraje na nebi jedno z krásných představení, který je přechod Merkura přes Slunce. V symbolické rovině se nám ukáže síla a moc vhodně volených slov. Správné termíny a pojmy, slovosled, rytmus, melodie hlasu a výraz mohou zapůsobit na druhou stranu natolik mocně, že je silou slov pohnuta a lehce vychýlena ze svého směru. Použijeme-li další vhodná slova, můžeme toho, kdo je rozkýván vychýlit do směru, který potřebujeme. Vyplatí se na to nezapomínat.

Sabiánský symbol pondělní konjunkce Merkura a Slunce je:

FÁZE 229 (Štír 19°): PAPOUŠEK OPAKUJE ROZHOVOR, KTERÝ PRÁVĚ VYSLECHL

Perokresba Karel Jerie

Klíčová myšlenka: Schopnost předávat transcendentní poznání.

Však si to představme! A nejdřív klidně doslovně. Papoušek, co se učí mluvit. Sám o sobě by to jistě nedělal, ale je zde člověk, s kterým žije, který ho k sobě připoutal. Papoušek může tu a tam soužitím nějaký zvuk, slovo a větu napodobit, nebo ho člověk začne pravidelně, důsledně oslovovat a učí ho tak nějaké rytmické slovo, které chce slyšet na pozadí s nadějí, že si tak s ptám promluví vlastním jazykem. Mysl opeřence je tichá a otevřená zvukům okolí, a tak se po čase podaří, že papoušek zreprodukuje to, co slyšel. Žije-li člověk s papouškem opravdu naplno, může si všimnout, že se papouškovi podaří použít i dané slovo, větu ve správný čas. Papoušek je jiný druh než člověk a v našem obrazu se ukazuje snaha o porozumění mezi dvěma různými rovinami vědomí.

Rozhlédneme-li se v obrazu v rovině symbolické, uvidíme ptáky, jako symboly duchovních schopností a myšlenek. Na jednu stranu nás tak symbol upozorňuje na to, co jsme schopni bezmyšlenkovitě opakovat, na druhé nám říká, že ztišíme-li mysl a jsme-li pozorní, můžeme se naladit na volání člověka přesahující, na volání „vyššího Hlasu“.

Můžeme se tak naladit na volání, které intelekt zcela nechápe, a kterému je třeba otevřít srdce.

Stejně tak se můžeme stát zajatci svého chtění a dychtivosti po něčem mimořádném.

Můžeme se stát i tím, kdo opakuje bez hlubšího souznění to, zrovna někde slyšel či četl.

Ať se nám stane cokoliv z těchto možností, je dobré si to uvědomit. Neodsuzovat se ani si neudílet pochvalu. Být klidný a v otevřenosti svého srdce si jednoduše říct v první případě: „Hle, tohle je něco, co neznám, co mne naplňuje a nemusím tomu hned rozumět. Je fajn, že to tak je“. Udrží-li si člověk víru, vše se mu časem vysvětlí i na rovině jeho intelektu. Nebo v druhém případě: „Je opravdu tak důležité být výjimečný? Co se to se mnou děje? Nechybí mi něco důležitého, že tak usilovně toužím po tom, být zvláštní? Není důležitější skutečnost, že jsem ve spojení s druhými a tím co mne přesahuje?“ A do třetice: „Á, to jsem si zase pustila hubu na špacír a mluvila o tom, co jsem slyšela či četla, jako bych to zrovna v tu chvíli sama vymyslela. Nu, pěkné. Co se to se mnou dělo, že jsem stala papouškem, co opakuje to, co zrovna slyšel?“ Možná zjistím, že jsem v danou chvíli nebyla tzv. „u sebe“, tedy jsem se nesoustředila, nebyla v souladu s tím, co je tady-a-teď. Všimnu-li si toho, snadněji tak odhalím další podobné situace a za krátko jim mohu předejít. Podstatou všech tří možností je, abychom byli vědomější a uvědomili si NAPOJENÍ A VZÁJEMNÉ PROSTOUPENÍ.

Odvahu proniknout za mlhu všech iluzí a lichých snů vám přeje Marluk. 11.11.2019

Astrologická poradna

Foto Eva Francová

Potřebujete cizí, nezaujatý pohled na Váš život?

Hledáte cestu a potřebujete se poradit s astroložkou s dlouholetou praxí?
Zkuste se informovat a objednat ke konzultaci

v týdnu od 11. listopadu 2019

astrologmarluk@seznam.cz

telefon +420 728 113 508

Horoskop pro 44. týden

V úterý jsem psala o změnách a hop šup na rovině osobní přišly. Nu, když o nich píši a „kážu“, tak musím jít příkladem. Rozhodla jsem se krátce napsat o tom, jak to i pro mne není lehké přijmout změnu. Zjistila jsem, že jakmile si mysl na něco zvykne, tak se vlastně zastaví a pozor, děje se tak naprosto nepozorovaně. Jak ráda si na něco zvykám a s jakou vlastně rozkoší pozoruji, že se něco pravidelně opakuje… Můžu se o to opřít a opájet se pocitem, že je vše, jak má být. Prostě mi dělá dobře, když život řád svůj řád, když vím či aspoň z větší míry předpokládám, co bude následovat. Jenže, tohle není život. Jediným, co se zatím s železnou pravidelností opakuje, je lunační cyklus, tedy vztah mezi Sluncem a Měsícem pozorovaný ze Země. Jinak se vše permanentně mění, povzdychnu si. Život je „tok čtyř velkých větrů“, které vše proměňují a se vším hýbou. Pocit, že je něco statické, je vlastně iluzorní, neboť ve své podstatě není nic statické. Myšlenky hraničící s filosofií mne uvedou do stavu, kdy si prostě musím přestat naříkat a začít jednat, neboť to je jediná možnost, jak se nenechat převálcovat minulostí, minulými zvyky a opětovně se sladit s divokým proudem života. Takže to, že jsem sice za neobvykle slušných okolností přišla o stabilní příjem, je vlastně příležitost vykročit jinak, to, že mám průvan na účtu po opravě zubů, zas výzva k bystrosti, posile vápníku a akci, to že stárnu, nutnost otočit svou energii a vědomí k novým cílům a to, že se mi mnohé už nechce dělat, připomínkou, že nejsem tak autentická a sama se sebou, jak jsem si myslela. Abych to uzavřela, novoluní lze dobře pociťovat a uvědomovat si, kde jsme se zastavili a kde je třeba se rozhýbat.

Během pátku a soboty budu učit, takže cestu duchům svých předků ukážu až po práci v sobotu večer. Do hry víc vstoupí Neptun a jeho funkce zapojovat vědomí do širších a přesahujících vztahů. Kdo bude chtít, může se otevřít tomu, co nás přesahuje a spojit se na chvíli s předky ne proto, aby se vrátil do minulosti, ale proto, aby ho duch předků posílil a podpořil. Svátky zemřelých nejsou jen dekorace, dýně, taškařice a sladkosti, ale oslava spojení s předky, kteří v těchto dnech mají dovoleno najít cestu „domů“ a tam posílit svůj rod. Letos zásluhou čerstvě zažitých příhod vím, na co se jich budu ptát a o jakou podporu je budu žádat. Odvážné otázky a dobré odpovědi přeji Marluk 31.10.2019



V úterý jsem psala o změnám a hop šup na rovině osobní přišly. Nu, když o nich píši a „káži“, tak musím jít příkladem. Rozhodla jsem se krátce napsat o tom, jak to i pro mne není lehké přijmout změnu. Zjistila jsem, že jakmile si mysl na něco zvykne, tak se vlastně zastaví a pozor, děje se tak naprosto nepozorovaně. Jak ráda si na něco zvykám a s jakou vlastně rozkoší pozoruji, že se něco pravidelně opakuje… Můžu se o to opřít a opájet se pocitem, že je vše, jak má být. Prostě mi dělá dobře, když život řád svůj řád, když vím či aspoň z větší míry předpokládám, co bude následovat. Jenže, tohle není život. Jediným, co se zatím s železnou pravidelností opakuje, je lunační cyklus, tedy vztah mezi Sluncem a Měsícem pozorovaný ze Země. Jinak se vše permanentně mění, povzdychnu si. Život je „tok čtyř velkých větrů“, které vše proměňují a se vším hýbou. Pocit, že je něco statické je vlastně iluzorní, neboť ve své podstatě není nic statické. Myšlenky hraničící s filosofií mne uvedou do stavu, kdy si prostě musím přestat naříkat a začít jednat, neboť to je jediná možnost, jak se nenechat převálcovat minulostí, minulými zvyky a opětovně se sladit s divokým proudem života. Takže to, že jsem sice za neobvykle slušných okolností přišla o stabilní příjem, je vlastně příležitost vykročit jinak, to, že mám průvan na účtu po opravě zubů, zas výzva k bystrosti, posile vápníku a akci, to že stárnu, nutnost otočit svou energii a vědomí k novým cílům a to, že se mi mnohé už nechce dělat, připomínkou, že nejsem tak autentická a sama se sebou, jak jsem si myslela. Abych to uzavřela, novoluní lze dobře pociťovat a uvědomovat si, kde jsme se zastavili a kde je třeba se rozhýbat.

Během pátku a soboty budu učit, takže cestu duchům svých předků ukážu až po práci v sobotu večer. Do hry víc vstoupí Neptun a jeho funkce zapojovat vědomí do širších a přesahujících vztahů. Kdo bude chtít, může se otevřít tomu, co nás přesahuje a spojit se na chvíli s předky ne proto, aby se vrátil do minulosti, ale proto, aby ho duch předků posílil a podpořil. Svátky zemřelých nejsou jen dekorace, dýně, taškařice a sladkosti, ale oslava spojení s předky, kteří v těchto dnech mají dovoleno najít cestu „domů“ a tam posílit svůj rod. Letos zásluhou čerstvě zažitých příhod vím, na co se jich budu ptát a o jakou podporu je budu žádat. Odvážné otázky a dobré odpovědi přeji Marluk 31.10.2019



Týden začal novoluním a to velmi zajímavým novem, neb měl jeden hlavní aspekt a tím byla opozice vůči Uranu do znamení Býka. Uranskou vlnu můžeme pozorovat ze změnách či touhách po změnách ve zvycích a strukturách každodenních aktivit. V mnoha zemích se demonstruje, v mnoha bouřlivě diskutuje o změně klimatu, mnoho lidí mění své zvyky a ti, co mají možnost tahat za nitky, dělají právě v této době zcela zásadní rozhodnutí, nákupy a strategické přesuny. Společnost se mění. Možná bychom rádi sáhli na konkrétní dopady tohoto procesu proměny, ale je ještě brzo.

Na druhou stranu vstoupili jsme do měsíce, který svým počátkem Urana vyzývá, a tak budeme moci alespoň zahlédnout, co že se to všechno mění. Pokud přejdeme z roviny společenské na rovinu osobní, měli bychom si všimnout impulzů, které nám narušují obvyklou trajektorii našich každodenních životů. Za rušivými impulzy se totiž skrývá pozvánka multiversa (odpusťte, nemohu mu už jinak říkat) k zapojení do další sítě vztahů a tím ještě většího a složitějšího systému. V praxi to znamená, že proměna a vývoj člověka není ukončen a jak se zdá, jen tak nebude. Je patrné, že je třeba zahustit síť, aby si vědomí člověka všimlo toho, co je nejzákladnější. Jako by to jednoduše nešlo a kvůli tomu, že jedna plus jedna jsou dvě, se musela probrat celá algebra, aby struktura vztahu byla všem zcela jasná. Uran je planetou symbolizující stav rozpadu, anarchie a proměny tam, kde je struktura příliš ustrnulá a zasekla se na opakování pár nejdůležitějších vztahů a nechce se jí pouštět do dalších.

Sabiánský symbol Uranu je:FÁZE 35 (Býk 5°): VDOVA U OTEVŘENÉHO HROBU

Klíčová myšlenka: Dočasnost všech hmotných a společenských pout.

perokresba Karel Jerie

Symbol nás staví do poslední fáze první pětice obrazů znamení Býka. Svou podstatou nám ukazuje, pomíjivost všeho, co lidově řečeno má Býk rád. Pomíjivost věcí, lidí, vztahů a prožitků. Vše je dočasné, pro ty, kteří jsou živi, ale neuvědomují si vzájemné propojení. Vše je věčné pro ty, kteří nelpí na tom, co mají k dispozici.

Situace vdovy u otevřené hrobu není lehká. Loučí se s mužem, se svojí polovičkou, která ji oživovala. Vdova je konfrontována s radikální proměnou, neb od této chvíle musí jinak, sama. Vazby, co měla se mění, vše zůstává, ale vazby se proměnily. Jak je to možné? Však si to uvědomte a vstupte do světa vdovy. Místa, která měli rádi, bude už vidět jen ona, zvyky, které měli, bude dodržovat už jen on, to co dělal on, bude muset sama atd. Přesto, že svět se smrtí muže nezastavil, se rázem dramaticky proměnil a přitom nic ze své podstavy nezměnil. Změnily se jen vztahy, ve kterých se teď bude vdova pohybovat. To se po nás chce, to je to, co po nás chce multiversum, abychom si uvědomili, že vztahy, které jsme navázali se proměňují a mohou fungovat zcela jinak, než jak jsme zvyklí. To, co se zdánlivě nemění či co podléhá proměně velmi nenápadně a pomalu je symbol novoluní: FÁZE 215 (Štír 5°): MOHUTNÝ SKALNATÝ POBŘEŽNÍ ÚTES VZDORUJE VLNÁM, KTERÉ SE O NĚJ TŘÍŠTÍ

Klíčová myšlenka: Netečnost všech institucionalizovaných procedur.

Pro společenský život jsou nezbytně nutné a taky opěrné stabilní hodnoty. Dokud se neotevřou nové obzory, musí „útes“ vzdorovat vlnám změn, neboť jinak by pospolitost lidí ztratila vniveč. Základní rytmy společnosti se stávají jejími hodnotami, které usilovně fixuje, aby udržela kontinuitu a celistvost a tak jistotu a bezpečí pro všechny své zúčastněné členy. Oporou jsou instituce, které jsou skálou čelící přívalům emočních zvratů a vln ve společnosti.

Jak patrno do opozice se dostává potřeba změny a nových kroků, odvrácení se od hrobu a pohled do budoucna s pevně vybudovanými institucemi a strukturujícími hodnotami společenství lidí. Každé společenství je vyzváno, aby prověřilo, co je ještě pevné a co je možné proměnit. Tato výzva však projde i na osobní rovině: Od čeho je třeba odtrhnout zrak, nechat za sebou a kam je třeba vykročit i za cenu nutnosti čelit strmosti útesu zavedených hodnot? Složitá a členitá otázka, na kterou není jednoduchá odpověď, neboť nejsme v čase jednoduchých odpovědí, ale složitých sítí vztahů. Nejde věci sekat „jako Baťa cvičky“ či dělit jen na černé a bílé. Abychom se pohnuli dál je třeba na chvíli zaujmout hledisko skal – podívat se na naši situaci neosobně, bez zaujetí a emocí a pak zvážit, zda se v naší minulosti už něco podobného nedělo? Vzpomenout si na precedenty, které staly. Jak jsme se v nich zachovali? Až budeme mít tyto obrazy před očima, pak budeme mít dost sil hodit hlínu na rakev našich minulých aktivit a vykročit tvořit svět jinak.

Možná jsem napsala složitější text, ale podstata by snad mohla být zřejmá. Změny se dějí k našemu dobru jen tehdy, když jsme je schopni vidět nezaujatě v širších souvislostech.

Hodně sil a nenechme si vzít krásu listopadových dnů tlakem prodejců a médií. To podstatné, co hýbe světem, je to, co udělá každý z nás, jakmile si představí, že stojí u svého „hrobu“. Marluk 29.10.2019

Horoskop pro novoluní 5. 5. 2019 z pohledu sabiánských symbolů

Novoluní 5. května 2019 v 0:45 SELČ aktivuje sabiánský symbol 15°Býka – Muž s hlavou pokrytou furiantským kloboukem, zachumlán proti chladu, vzdoruje bouři. Obecně lze napsat, že byl minulý měsíc ukázkou toho, co nás v negativním aspektu čeká od roku 2020, tak tento měsíc nám ukáže, co struktury, které budou nápomocné, nosné a důležité proto, abychom vyvážili negativa. Mějme oči otevřené ještě víc, než doposud, neboť to, co je podpůrné, je většinou neokázalé, tiché, skromné a v ústraní.

Ve výkladu se budu věnovat jen „čtení“ sabiánských obrazů. Symbol 15°patří do pětice obrazů začínajících obrazem Ženy zalévající v zahradě květiny. Symboly se nedají vykládat samostatně, neboť patří do sítě vztahů, kterou si můžeme představit jako „pavučinu“, která pokrývá kouli (viz obrázek č. 1). 

obr 1

Jakmile si zvolíme bod, v našem případě – stupeň zvěrokruhu, který určuje novoluní, musíme vzít v úvahu alespoň body mu nejbližší, kterých je pět. Náš symbol je v pořadí pátý, takže musíme začít tím, který pětici rozvíjí, který pětici otevírá.

Žena si v zahradě zalévá květiny – zahradu si můžeme představit nejprve jako „divoký“ přírodní prostor, který člověk vyjme, označí – často i oplotí, chrání a hlavně zušlechťuje pro své potřeby, ať už biologické – potraviny, nebo estetické – květiny. Zahrada však i přes naši péči si zachovává svou divokou podstatu, které se člověk musí stále přizpůsobovat, reagovat na její potřeby i je krotit, aby nepřebujely a nezničily to, co je pracně, ale s láskou a péči vybudováno. V jiné rovině, té naší, člověčí, si můžeme zahradu představit jako biologické funkce organismu, pudy a instinkty. Začneme-li je zušlechťovat, získáme silné základy osobnosti – z pudů a instinktů se formuje ego, což je tvůrčí proces nepodobný tvorbě zahrady. Ego je vlastně takovým plodem, květem zahrady, které nám pomůže dobře fungovat ve světě vnějším a vyznat se ve světě vnitřním. Symbol nám ukazuje cestu vnitřní – činnost zaměřenou dovnitř.

Symbol první rozehrávající pětici: Zahrada je tedy silou, kterou můžeme kultivovat nebo se jí pyšnit a dělat v ní vše jen proto, aby ostatní viděli, co na té naší zahradě rostě, nebo se na ni vykašlat a nechat ji zpravovat jiné či v nejhůře, zcela se na ni vykašlat.

Mladý pár si prohlíží výlohy – Mladý pár zde symbolizuje spojení dvou pólů – jing-jang, muže a ženy, které jsou zaměřeny ven, do vnějšího světa – prohlíží si výlohu. Připustíme-li, že nám pár bude symbolizovat plně vybudované a zdravé ego, pak jeho hlavní vnější činností je zaměření na to, co lidé kolem něj dělají, jak se prezentují, co vytváří a jak fungují. Ego se ukazuje jako funkční složka umožňující spojení a spolupráci s okolím, společností dalších lidí. Pár – ego si prohlíží výlohy, které nám symbolizují produkty společnosti a ego je v první, rané fázi fascinováno tím, co je kolem něj, tím, co ho ve společnosti posílí, co ho deleguje do společnosti, kde najde své pevné místo. Ego si začíná uvědomovat, že společnost má co nabídnout. Jde si za tím (hledí do výlohy) a vybírá si to, co by ho uspokojilo.

Symbol druhý odrážející první symbol, polarizující k prvnímu: Rudhyar píše: Mezi jedincem a kulturou nastává souhra, člověk je formován tím, co vidí, a také vyhlídkami na růst společenské prestiže. Je to fáze ZESPOLEČENŠTĚNÍ TUŽEB.

Portýr nesoucí těžká zavazadla – Portýr, tedy člověk, který slouží za úplatu druhým a pomáhá jim přenášet zavazadla. Zde symbolizuje schopnost výkonné složky (muž) osobnosti-ega nést vše, co si život žádá. Chci-li kultivovat přírodní prostor, chci-li získat něco, co jsem viděl ve výloze, musím vyvinout úsilí, přijmout tíhu překážek, tíhu závazků a povinností, které se s tím, co chci, nesou. Není to jen to příjemné, kvetoucí květiny na zahradě, ale i práce – rytí, hnojení, zavlažování atd., které ke květu vedlo.

Symbol třetí vyživující celou pětici tím, jak se k sobě obrazy vztahují: Obraz zde symbolizuje vztah ego-člověka k a společnosti, ve kterém jde o to přijmout nutkavé úsilí nabýt a dobýt.

Na pláži: Děti si hrají, zatím co krabi tápají nožičkami po rozhraní vody a písku – Obraz je vlastně takovou pohyblivou momentkou, zaznamenávající hru dětí – tvůrčí proces odehrávající se v každém živém tvoru, člověku v souladu s přírodním obrazem krabů – symbolizujících stvoření obývajících dva světy – mořský i suchozemský. Jsou na pomezí těchto světů – rozhraní vody a písku, stejně jako jsou děti na rozhraní vědomé a nevědomé fáze, na rozhraní budování ega-své osobnosti a nevědomého vlivu pudů a instinktů. Na rozhraní, ve které je hra představuje tvůrčí proces utvářející osobnost, společnost ale i celý vesmír.

Čtvrtý symbol představuje techniku, kterou je třeba aktivně praktikovat, aby se spojení v pětici udrželo při životě. Ukazuje se nám zde zcela zásadní, jednoduchá a životodárná rada, jak budovat ego, jak fungovat ve společnosti, jak se pohybovat ve světě – Žít a nechat žít! Nic víc, nic míň.

Muž s hlavou pokrytou furiantským kloboukem, zachumlán proti chladu, vzdoruje bouři – Pátý symbol, který je aktivován novoluní a tedy si ho můžeme představit jako zesílený, jako rozsvícený krapet víc, než ostatní, nám ukazuje zdánlivě komicky vypadajícího muže. Zamyslíme-li se nad mužem a jeho zjevem, dojde nám, že musel něco dokázat, neboť jinak by nezískal prostředky na hedvábný klobouk a také by ho nepotřeboval nosit, neboť klobouk je i symbolem společenské vrstvy. Co se jeví trochu komicky, je že v tomto lehkém klobouku čelí chladu a bouři. Je zachumlán, tedy něco, co chrání jeho tělo má, ale přesto to není ideální na nečas, který přichází. Muž tedy prokazuje odvahu čelit bouří a nepřízni s tím, co má k dispozici!

Poselství obrazu a esence pátého symbolu je: Akceptovat krizi a tím se naučit ji překonat i se dozvědět, co je třeba dělat. Objevuje se zde Charakter, prokazovaný za nepříznivých okolností.

Novoluní 7. prosince 2018 – astrologické zamyšlení

Kelly McKernan (K filmu Faunův labyrint)

V pátek 7. prosince v 8:20 SEČ nastane poslední letošní novoluní. Slunce a Měsíc se spojí a analogicky tomu se „vynoří“ nový tón – impuls pro nastupující měsíc. Situace je vlastně podobně napjatá jako minulý měsíc, takže bychom si před sebou neměli malovat příliš snadné dny. Na druhou stranu se nám ovšem nabídne dost příležitostí přehodnotit stávající a zaměřit se na to, co je podstatné. Nastupuje další měsíc, který nás bude opracovávat a brousit do požadovaného tvaru. V hrubé mase se začne rýsovat potřebný vzor, který dá vyniknout struktuře a vnitřní barvě opracované matérie. (Možná vám to zní vznešeně či nadneseně, ale ono tomu tak je, a ne že ne 🙂 )

 

Novoluní má oktil k Venuši, což v praxi znamená, že nebude-li obloha zatažená, můžeme před východem Slunce pozorovat krásu odráženého světla Slunce na planetě Venuši. Astrologicky bude její síla zdůrazněna. Venuše Jitřenka na začátku Štíra v opozici na retrográdního Urana na konci Berana, je tak trochu na vážkách, do jaké hloubky se vlastně pouštět. Tu ji to nutí tam a hned zas jinam a přitom všechny oblasti by ráda prozkoumala a objevila, všechny oblasti by ráda poznala a hlavně na všechny by ráda přilákala další obdivovatele. Její náboj můžeme objevit všude tam, kde se pro něco opravdově nadchneme a se vší svou vášní, se o danou věc začneme zcela vážně zajímat. Právě ono vážné zaujetí, které touží po zpětných reakcích, nás může v následujících dnech provázet, vnitřně posilovat, nebo také zadupat metr pod zem, zejména v případě, bude-li naše ego až příliš lačné nových dojmů.  Jitřenka je dychtivá a chce vše hned. Uran v opozici její dychtivost jen a jen posiluje a navíc ji hodí před oči hned několik nabídek najednou. S Uranem přicházejí samé změny, svižnost i zmatek, a proto nic nepůjde hned, snadno a notnou chvíli bude trvat než naše akce naberou jasný směr. Vše se bude měnit pod rukama, tříštit a rozpadat, dokud se nenajde správný nápad. Buď tomu přijdou naše touhy na chuť, nebo budeme mít pro oči pro pláč.

 

Novoluní je v kvadratuře na Mars s Neptunem, kteří souběžně s novoluním vytvoří přesnou konjunkci. Pojďme se na ně podívat. Mars symbolizuje v organismech svalový tonus, pohyb, akčnost, sílu jednat, výpad i útěk, je prostě funkcí, která zajišťuje mobilitu. Neptun je planetou transaturnskou a v astrologii představuje spíše specifickou fázi procesu, potenci organismu a mozku k vytváření látek umožňujících rozšířit vědomí, získat přesah či posílit schopnost propojení se skupinou organismů, s živým celkem, s přírodou. Symbolizuje vize i iluze. Jak od sebe odlišit vizi a iluzi? To je právě Neptunova škola. Je to mocná fáze procesu, fáze uvolnění, kdy se zapomíná na to, co chce „já“ a umocňuje se pocit sounáležitosti s dalšími organismy tak, až se pocit „já“ ztratí pod přívalem pocitu „my“. Však to znáte: „My všichni níže podepsaní, chceme…“, “ máme holé ruce“, křičí dav lidí, „chceme snížení cen benzínu“, volají jednotliví lidé, spojení v mase, která se právě zlobí ve Francii a svým „my“ si vydobyla zrušení zvýšení cen pohonných hmot. Neptun nás tedy propojuje jednoho s druhým, s přírodou, s prostorem, kde žijeme, ale také nás učí komunikovat na zbrusu jiné rovině, otevírá zahrady poznání, přináší soucit a vize.

Spojení Marse a Neptuna umožňuje prosadit ideje, ideologie, klamy a lži do celku většího a prostoru širšího. Můžeme se tedy „těšit“ z toho, co se prosadí. Pochybuji o tom, že to bude láska, soucit a skromnost, které by právě Neptun uměl nabídnout.

Nov má ještě trioktil na Urana, a tak přispívá k tomu, že v horoskopu novoluní vytváří dva trioktilové trojúhelníky, které jsou spojeny s vysokou produktivností a efektivností. Z toho vyplývá, že upadneme-li do obtíží, či zabředneme-li opět do vln, které se vynoří z temných hlubin, počítejme s tím, že si rychleji najdeme cestu ke světlu. Jen je třeba mít vůli. Udržme si jí a nevzdávejme se své moci. Měli bychom zkoumat to, nad čím máme moc, co můžeme formovat a měnit. Konstelace je ostrá, ale to v čase adventu, v čase zimního slunovratu je dobře. Ponoření do tmy je nezbytně nutné. Vystavení se pohledu na sever může být chladné, děsivé a naplňovat nás strachy, jenž právě ve tmě symbolické Půlnoci v ročním cyklu se otevírá brána, která nám může přinést poznání smyslu.(Aneb „…zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.“ Zj. 3,20 Na Kristovo poselství bychom pro všechnu nechuť k církvi a náboženství neměli zapomínat, neboť jeho světlo umocňuje a naplňuje vše, o co před ním lidé snažili.)

 

V rovině praktické, bude prosinec dynamický a rychlý. Sled událostí bude mít tempo, napětí a kolikrát nás mohou zavalit i obavy, zda si nestojíme špatně či mimo proud. Nemalujme čerta na zeď, neboť ten svůj úkol Mikulášova průvodce už v uplynulém měsíci splnil. Obtíže překonáme, o to nic. V principu jde spíše o to, zda si všimneme toho, co se mění, a zda na to začneme prakticky reagovat, nebo jen zůstaneme v neurčité mase, opíjející se pocitem, že se kolem nás i s námi něco děje, ale raději se tím nezabývat, neb se dobře tuší, že by zájem mohl přinést nějaké nároky, obtíže či dokonce změnu životního stylu.

Při investování své energie i finančních prostředků můžeme mít obtíže a měli bychom si dávat pozor na podvodníky, neboť konstelace je pro ně přímo stvořená.

 

Novoluní proběhne v krátkém čase po východu Slunce, takže až Slunce ozáří prostor, bude u něj i Měsíc a kousek vedle i Jupiter, ovšem ty díky záři Slunce neuvidíme. Mysleme na to, že vždy není vidět vše, co se nabízí našemu pohledu!

 

Sabiánský symbol novoluní zní: Mořští rackové poletují kolem lodi, čekají potravu.

Obraz nám připomíná, že všichni hledáme snadnou a dostupnou potravu. Jakmile nalezneme její zdroj, který je navíc snadný, získáváme závislost na tomto zdroji a nehledáme dál natož jinde. Novoluní tedy otevře téma snadné, dostupné „potravy“. A pozor, dosaďme si za slovo potrava i jiné významy. Potrava – fyzická, jídlo, ale také potrava informační, slovní, neverbální, duševní, duchovní a máme hned možnosti, kde hledat. Zkoumat, zda nesklouzáváme k jednoduchým řešením, snadným obratům, fac´food jídlům a informacím, plochým citům a kavárenské spiritualitě, která je stále a hlavně snadno dostupně, neboť dává „potravu“ našemu tělu a egu. Dny připomínající nám, společnosti její závislosti právě začíná! Nejde o to mít výčitky či strachy, ale o to ,že bychom si měli povšimnout, co nás stahuje a na čem jsme závislí a s tím něco udělat.

Dalším významem sabiánského obrazu je možnost uvědomit si, kdo a co je naopak závislé na nás? Co se neobejde bez našeho „krmení“ a to vědomého nebo nevědomého? Vzpomeňme, jak vyhazujeme zbytky, které jsou potravou dalším, nebo jak živíme některé vztahy tak, abychom daného člověka měli „ve své moci“. Možná nás překvapí, koho k sobě poutáme,  koho, aniž bychom doposavad věděli, stále „krmíme“. Tohle je pro odvážné a to si řekněme, že jsme. Jak to vím? Žijeme a nebalíme svůj život, takže jsme odvážní. Budeme-li ještě víc odvážní ve své snaze spojit se s celkem větším než jsme my sami – nejdřív s rodinou, pak příbuznými, pak lidmi kolem a s tím s dalšími tvory, organismy, přírodou a Zemí, pak nám vesmír vyjde vstříc a trochu nám na naší cestě pomůže. Jak se u nás v kraji říká: Odvážnému štěstí přeje. Odvahu a pevnou vůli přeje astroložka Martina Lukášková

  1. Příští zastávka 15. prosince – první čtvrť, to budeme vědět, s čím a jak. Pak 22. prosince úplněk, k tomu si něco řekneme, neb je taky slunovrat a pak 29. prosince druhá čtvrť. Takže, pozice jsou vytčené, teď pěkně do temnoty a svítit srdcem, jinak se vzájemně nenajdeme!