1. TRANSforMOTOR 2011

Jak krtek k neptunovi přišel.

koláž Martina Lukášková

Pozoruhodnou formou, která přišla na svět dřív, než bratři Lumiérové uspořádali v Paříži první promítání kinematografu, je animace – čistě neptunská záležitost. Za vlastní počátek animovaného filmu je totiž považován 28. říjen 1892, kdy Francouz Émile Reynaud v pařížském muzeu Grévin uspořádal první veřejné představení „světelných pantomim“ svého Optického divadla. Čas utíká a nyní už máme 3D animace. Není proto bez zajímavosti, že právě v době vstupu Neptuna do Ryb, poletí do vesmíru malá figurka Krtka od Zdeňka Milera, který letos oslavil devadesátku. Jak si Neptun našel Krtka, můžeme vidět i na polední konstelaci (horoskop sestavený pro poledne z důvodu neznámého času narození) Zdeňka Milera. V r. 1957, kdy přivedl Krtka na filmové plátno, tranzitoval Neptun v trigonu na jeho Slunce, což můžeme interpretovat jako období bohaté na inspiraci, vizi a fantazii. Film Jak krtek ke kalhotkám přišel získává ještě téhož roku na bienále v Benátkách cenu. Pak už se s Krtkem roztrhne pytel a černá postavička se stane v naší zemi součástí snad skoro každé rodiny a její milé vystupování zaplaví svět. V letošním roce, kdy Neptun bude přecházet přes Slunce nativity Zdeňka Milera, poletí Krtek jako maskot amerického kosmonauta Feustela do vesmíru na palubě poslední mise raketoplánu Endeavour. Neptun v konjunkci se Sluncem symbolizuje proměnu osobnosti, možnost přesahu ustrnulých struktur osobnosti či rozpuštění doposavadních sil. Je proto zajímavé, že se pan Miler dožil i přes vyčerpávající zdravotní stav přesahu své tvorby. Z Krtka se stává symbol Čech a hlavně dovednosti našich lidí.

Deník The Wall Street Journal uveřejnil zprávu pod titulkem „Komoušský krtek černým pasažérem v raketoplánu“. Krom hry s významem slova krtek, které v angličtině odkazuje i k agentovi,špiónovi, informuje o tom, že postavička vznikla v době komunistického režimu, kterému vydělávala hromadu valut. I takovou zprávu můžeme považovat za typicky neptunskou, neboť si ve svém obsahu nezadá s připomínkou ideologického režimu. Takový titulek je hoden zájmu, neboť úzce souvisí s naším tématem a dokládá, jak pracuje princip šíření ideologie. Osobně jsem proti tomu, aby Krtek byl spojován s jakoukoliv ideologií, natož se studenou válkou. Letos je třeba být opravdu ve střehu před tím, čemu věřit a co osobně podporovat. Propaganda si umí nasadit mimikry a splynout s okolím. Nenechme se opít rohlíkem. Tlak zamlžování, lhaní, nepravd, ideologií a propagand je a bude pěkně neodbytný. Udržme si svou víru a vizi. Večer se dívejme na noční oblohu. Tam, kam se dostal Krtek, nás dopraví fantazie, sny či astrologie, pomáhající tvořivosti ducha.

Martina Lukášková

Neptun v Rybách

Neptunův vstup do Ryb
aneb  Člověk je schopen vytvořit jen to, co si dokáže představit.

Martina Lukášková

S funkcí planety Neptun před nás vystupují mnohé otázky. Chceme-li si ujasnit, co v chodu lidské společnosti a životě jednotlivce Neptun znamená, musíme si na sebe nejprve pustit svět všednosti, nebo jak se v současnosti říká, „běžných“ přání, nadějí a úzkostí, než přistoupíme k ideám, vizím a fantazii obecně spojovanými s funkcí Neptuna. V humanistické a transpersonální astrologii funguje Neptun jako rozpouštěč saturnských jistot, bezpečí opakujících se procesů a příliš pevných vazeb. „Rozpouštění“ není samoúčelné, ale přispívá k proměně pohledu a rozvoji nových osobních i společenských možností. Zapojuje nás do celku většího, než jsme sami. Na rovině osobní se projevuje zvýšenou citovostí a silnějším prožíváním rolí osobních hodnot. Na společenské rovině se funkce Neptuna dá identifikovat s vytvořením iluze společného „my“. Nutnost neptunské změny je vyvolána osobní nespokojeností nebo sociální situací, která je vedená odpovídajícím idealistickým nadšením a cílem. Zážitek „my“, který zažíváme ve skupině, se kterou sdílíme nespokojenost či sociální situaci, umocňuje emoce. Jedinec není sám za sebe, ale zažívá pocit fungování za skupinu, které přísluší. Read the rest of this entry »

Trafo 2011/1 – Úvodní slovo

Vážení čtenáři,


uplynulo několik let a mých marných pokusů opět vydat papírové číslo Trafa. Moje životní situace se natolik zašmodrchala, že se mi nepodařilo bulletin vydat. V loňském roce však přidali ruku k dílu lidé, kteří mne také přesvědčili o nutnosti vydávat Trafo v internetové podobě.

Díky Honzovi Kazdovi se Transformotor dostal do své nové podoby, která umožňuje, abychom aktuálně vkládali články, úvahy, překlady a obrázky.

Hlavním tématem čísla bude vždy výsledek tzv. „Srazu při novu“, který pořádám v Radlicích, kde se setkávají astrologové a diskutují na dané téma. To nejdůležitější vám otiskneme a k tomu přidáme úvahy a náležité články. Publikovat chceme články a úvahy na různá astrologické a s astrologií související témata, překlady či jejich ukázky, které vám mohou být užitečné ke studiu astrologie.

Program na rok 2011 je tentokrát ukryt pod slovem SETKÁVÁNÍ, takže pevně doufám, že se, vážení čtenáři, setkáme nejenom virtuálně ale i osobně. Nuže, ať se dílo daří!

Vše dobré vám přeje Martina Lukášková

PS.: Pokud byste chtěli zveřejnit nějaké reakce či příspěvky, pošlete je na adresu: astrologmarluk@seznam.cz



Sabiánská filosofie v Jonesových přednáškách o knihách Lewise Carrolla, část první

Jindřich Veselý

Úvodem

Ve svých přednáškách1, věnovaných slavným Carrollovým knihám Alenka v říši divů a Alenka v kraji za zrcadlem2 Marc Edmund Jones vykládá základní principy své „sabiánské filosofie“. V následujícím se pokusíme z přednášek extrahovat právě tento jejich obsah. Nebudeme se zde tedy zabývat carrollovskou hermeneutikou, která podle všeho není ani hlavním zájmem Jonesovým, nýbrž filosofií, kterou zde Jones prezentuje. Snaha ve zkratce vyhmátnout, oč v ní jde, budiž omluvou abstraktnosti a nezáživnosti výkladu. Carrollovy knihy podle Jonese „zjevují“ principy sabiánské filosofie. Toto tvrzení je pochopitelně diskutabilní a mohlo by snad působit i poněkud svévolně, debatě o něm (potažmo o tom, co je zjevení, co inspirace a kterým textům přisuzovat zvláštní míru autority, „inspirovanost“ a schopnost zjevovat, co se děje za oponou tzv. reality) se zde však nebudeme věnovat v první řadě. Zajímá nás spíše, jak vypadá myšlenková stavba „sabiánské filosofie“, nikoli zda a nakolik je zjevená, případně lze-li ji skutečně právem hledat a nalézat obsaženu právě v Alence. V souladu s Jonesovým postupem budeme představovat základní principy a pojmy, jak je autor shledává v Alenčiných dobrodružstvích; ve snaze pojmy utřídit, vyjasnit jejich významy a propojit je co možná nejsystematičtěji upouštíme od jejich zapuštění do příběhu: řečeno s trochou nadsázky, budeme se z alegorického výkladu pohádky snažit vytáhnout filosofickou systematiku. Na obhajobu takového postupu, jehož zjevným nedostatkem je to, že bere Jonesovým přednáškám to nejhezčí, co na nich je, totiž jejich schopnost prostřednictvím výkladu rozeznít čarovný svět Carrollových knih, budiž řečeno, že za skutečně potřebné považujeme vyjasnění a pochopení Jonesovy filosofie, a to jednak jako u nás dosud prakticky nereflektované komponenty lidské stránky duchovního vesmíru sabiánských symbolů, jednak jako možné filosofické alternativy Rudhyarovy filosofie operativní celostnosti. O prvním bodě nemůže být pochyb: Jonesova filosofie se sabiánskými symboly nějak souvisí a pro jejich co možná nejhlubší interpretaci je jistě na místě být s to rozpoznat právě jejich lidskou stránku, to, co do jejich formulace a výkladů vnášeli zainteresovaní – v tomto případě hlavně Jones, později i Rudhyar. Zda a nakolik Jonesova metafyzika může sloužit jako alternativa Rudhyarovy filosofie operativní celostnosti, toť otázka; jisté však je, že chceme-li postupem času vypracovat vhodné pojmové rámce, do nichž bude možné za současného stavu poznání, po paradigmatických změnách už nastavších i během těch dosud probíhajících alespoň zkusmo zasazovat astrologickou praxi, je nejprve na místě vrátit se k počátkům: reflektovat a reinterpretovat myšlenkové stavby, stvořené zakladateli humanistické a transpersonální astrologie, ve kterých, praktikujíce tuto astrologii, vždy už (byť třeba nevědomky) přebýváme. Jen bloud by si mohl myslet, že takové přebývání neovlivňuje interpretaci horoskopu; v předpokladech je velká část výsledku implikována, a čím méně jsme si předpokladů vědomi, tím více jim, často v iluzi nezávislosti na nich, otročíme. Berme práce, věnované filosofii praotců zakladatelů, jako ohledávání základů našich myšlenkových domů a domovů. Taková autopsie má, jak plyne z předchozího, dvojí smysl. Na rovině individuální by měla usnadnit uvědomění vlastních předpokladů, a tím umožnit buďto jejich znovupřijetí a intimnější osvojení, nebo naopak, budou-li shledány neuspokojivými, emancipaci od nich. Na rovině kolektivní, tj. na rovině astrologické práce nejen na výkladu toho kterého horoskopu, ale i na dalším vývoji astrologie samé, jde v těchto zkoumáních o přípravu na rekonstrukci, která nás, jsouc vyžadována přirozeným pohybem skutečnosti a charakterem aktuálních jejích proměn, čeká, ať už se nám to líbí, či nikoli. Pojmové rámce a myšlenkové domovy stárnou a přestávají odpovídat zkušenosti; usilujíce o vytvoření přiměřenějších však nemůžeme stavět na zelené louce. Nejde o iluzorní znovuzaložení provázené odmítnutím tradice, nýbrž o tvůrčí interpretaci. Její nutnou podmínkou je však osvojení toho, co se má interpretovat.

Jonesovy přednášky k Alence představují poměrně rozsáhlý a dosti hutný text. Toto je první ze série článků, které se jím budou postupně zabývat; obecné závěry, souhrnná interpretace a celkové zhodnocení nejsou snad zcela v nedohlednu, rozhodně si na ně však nečiníme nárok v této fázi práce.

Read the rest of this entry »

Základní pojmy Jonesovy „sabiánské filosofie“

Jindřich Veselý

Úvodem

William T. Roche v sérii článků1 shrnuje učení, které M. E. Jones sepsal na způsob komentáře Ibn Gabriolova spisu Pramen života. Vycházeje z tohoto arabského filosofa z 11. století, pokouší se Jones shrnout základy své filosofie, a to výkladem klíčových slov a interpretací toho, co k těmto tématům říká Ibn Gabriol. V Rocheově textu má jít o vyhmátnutí významů a aplikací základních pojmů Jonesovy filosofie, a to se zvláštním zřetelem na životní praxi: tato filosofie je určena k tomu, aby byla denně žita. V souladu s tímto záměrem se v následujícím nebudeme pokoušet projít labyrintem Rocheho interpretace Jonesovy interpretace Ibn Gabriola a zjistit, která myšlenka náleží kterému z nich, případně kolik toho má společného filosofie sabiánská se středověkou filosofií arabskou. Místo kritické interpretace přináší následující text pouhou parafrázi výchozích článků Rocheových, a to se záměrem zprostředkovat ve zkratce alespoň zlomek u nás dosud dosti málo známé filosofie muže, jehož význam lze stěží přecenit: vždyť to byl právě Jones, který měl lví podíl na Rudhyarově příklonu k astrologii a objevení sabiánských symbolů.

Základní pojmy sabiánské filosofie

Zdraví (health)

Všemu existujícímu a živému zvlášť musí náležet zdraví ve smyslu trvání a vytrvalosti, udržování se v čase. Tato vlastnost je totožná se zakotvením jsoucna v božském zdroji bytí, v Bohu. Zdraví v tomto smyslu neznamená náš dobrý zdravotní stav, jak tomu obvykle rozumíme; zakotvení v Bohu není tím, co by nás udržovalo v kondici a fit, ale tím, co nás uschopňuje, nakolik se takovým zakotvením vyznačujeme, správně (tj. v souladu s Boží vůlí) žít, a to vzdor (přirozeným) omezením, vyplývajícím z našeho zdravotního stavu v běžném smyslu. Je to právě překonávání překážek, které stimuluje zdraví v pravém slova smyslu; proces uzdravování pak spadá v jedno s následováním zvolené (transpersonální) cesty vzdor obtížím. Uzdravování je mobilizace sil, kterou takové pokračování v cestě vyžaduje.

Praktická aplikace: nalézt kladnou stránku nějaké nepříjemné situace. Tím se učíme nalézat smysl, hodnotu a zdroj uzdravení i v nepříjemnostech.

Read the rest of this entry »