Posts Tagged ‘Úplněk’

Horoskop pro 32. týden – úplněk, rovnost a hledání lidí

Jsme v úplňku. Od novoluní 20. července, které máme za sebou, se o slovo hlásila naléhavá potřeba zvážit mnohá pro-a-proti a čas úplňku se pokusí všeliké volby zviditelnit a jejich nabízené možnosti si uvědomit. Pondělní úplněk je s dalšími planetami pěkně provázaný. O zábavu nebude nouze. Úplněk by mohl provalit a na povrch prosadit naléhavá společenská i osobní dilemata a bude si žádat, aby se k nim jednotlivci i skupiny postavili.

Slunce ve Lvu v opozici na Lunu ve Vodnáři a oba v kvadrátu k Uranu (konstelace T-kvadratura), nabídnou třaskavou směs, emoční salvu, která bude chtít zanechat stopu a otřese náplní pozice, role či funkce lidí tomu otevřených. Váháme-li, zda se přiklonit k postoji, zda na nás jde či nejde druhá virová vlna, bude nutné se rozhodnout právě v tomto týdnu či nejpozději do dalšího novoluní. Uran v kvadrátu bude tlačit k akcím, které prosadí nezávislost a ve snaze zbořit zavedené postupy, ať už kreativitou či bohapustým rebelováním. Nadcházející dny budou tlačit ke změně anebo jen svádět k rychlým řešením. To si můžeme představit tak, že se ukážou místa, kde je třeba změnu udělat, kde je třeba zavést jiný postup a založit či navázat na nějakou prospěšnou ovšem opomíjenou tradici.

Uvědomme si, jak moc záleží na tom, jaké se k nám dostanou informace a v jaké podobě jsou nám servírovány. To, po čem bychom se nyní měli shánět, jsou alternativy a možnosti, jak být co nejméně závislí na pohodlném konzumování všeho, co se nabízí. Nejde o věci, na těch není nic špatného, ale o způsob, jak nám jsou prezentovány.  Jejich prezentace se vemlouvá do našich myslí, až nabýváme pocit, že se bez určité věci, činnosti, zážitku snad ani neobejdeme, že je nutně potřebujeme a že mít stále víc a víc je rozvoj. Tato konzumní podstata je ve své podstatě nesmírně toxická. Má v sobě háčky, které se snaží nás otupit tak, abychom ani stéblem větérku nepřemýšleli o vesmíru, životu, přírodě a Bohu, ať už má jakoukoliv podobu.

Venuše Jitřenka v oktilu ke Slunci se pomalu a jistě blížící do elongace, největší vzdálenosti od Slunce (46°v 13. 8.). Její pozice se tak proměňuje ve výzvu zapojit i přes překážky svou originalitu a pokusit se přitáhnout k sobě něco nového, co oživí organismus, mysl i srdce a přiměje ho udržet si odvahu na cestě do neznáma. Mars v trinu ke Slunci přináší uvolnění a to díky své  síle a umanutosti udělat si to, co chceme, ať jako společnost či jedinec. Je doma v Beranu a proto má sílu jednat i čelit tlakům, které prosazují propagandistické síly ve společnosti hájící jen vlastní zájmy zisku. Tohle je velmi důležité a nenechme se zviklat tím, že je okurková sezóna a nic se neděje. Děje a právě teď se rodí konkrétní nápady, jak jinak a jak dál a to jak u těch, kteří škodí, tak u těch, kteří jdou cestou soucitu. Cesta zrodu je vždy bolestná a tento lunární měsíc, byť dovolenkový, je přesto velmi náročný, co se dynamických procesů týče. Ony se totiž dějí na pozadí. Mnohým se může zdát, že dobré…že je vše vlastně OK. Není, neb se věci mění. Je třeba si všimnout toho, co nás oslovuje, co nám otevírá a poté uvolňuje mysl, co nás spojuje a propojuje s tím, co je kolem nás.

Takže lidé Berani, Střelci a Lvi by měli použít svou tvůrčí sílu nejen na svéhlavé a sebestředné kousky, umožňující vlastní pohodlí. Mohli by za tím, co jim nejde či klade odpor, zaslechnout výzvu k proměně. V těchto dnech budou mít na chvilku přímo před očima návod, jak dělat věci jinak, aby jim jejich život dával větší smysl. Proměnit divoké a impulzivní pudy objevující se v okamžicích překážek v tvořivou sílu. Učinit odvážný krok a překročit cizí či vlastní předsudky. Příval energie by ve dnech po úplňku neměli promrhat.

Blíženci, Vodnáři a Váhy se mohou potkávat s výbuchy pudových reakcí, které je třeba rozpoznat a hlavně kultivovat. Nedopusťte, aby vás ovládla vnitřní hrubost či povýšenost. Venuše Jitřenka v Blížencích vás vyzývá, abyste nežehrali nad tím, co nejde spojit a raději si všimli míst, kde jde stavět, kde je prostor pro vědomější spolupráci s tím, co vás ještě včera tak rozhodilo. Ovšem chvíle soustředění, které nepůjde získat snadno, přinesou výraznou posilu a hlavně vnitřní vzpruhu. Až v druhé polovině týdne se vám skládačka začne dávat dohromady a chuť vyjádřit se zesílí. Ovšem ne vše a všude je nutno sdělovat.

Raci, Ryby a Štíři by si měli povšimnout důvěry, kterou přikládají určitým informacím. Lidé mění názory a osvědčená jména už nemusí hledět na objektivitu a zásluhou popularity mohou valit své názory do světa hlava nehlava. Věřte, ale komu věříte měřte, říká přísloví. Nenechte se obalamutit dobře znějícími argumenty. Vše pro vás důležité prověřujte. Zaměření na spirituální či estetickou stránku života, vám udělá doslova dobře. Potřebujete rozšířit obzory a uchopit celek větší než jste vy a to jde nejlépe vnitřním ztišením, pobytem v přírodě, živou hudbou či výstavou.

Býci, Panny a Kozorozi si užijí trochu nakládačky, ale do kyselého nálevu by je nikdo zavřít neměl. To, co chtějí, nemusí jít prosadit tak, jak si vymysleli. Je třeba měnit postupy a odvážit se vykročit z pohodlí vlastních  osvědčených postupů. Nic méně od středy, a to platí nejen pro ně ale i pro ostatní znamení, se Merkur dostane do Lva a co nešlo dostat ven, se začne klubat. Čímž chci říct, že mnohé nejen zemským znamením doklapne v druhé polovině týdne, takže žádné předčasné závěry.

Hledání pozitiv aneb jedna zas jednou v kempu byla

Jak možná víte, připravovala jedna symposium, které se povedlo, ale jedné odsálo většinu její životní energie. O novoluní jedna zahájila odpočinek. Nov jí ukázal dilemata a rezervoár pláče, který jednu jen tak neopustil. I odjela s ženskou sekcí a všemi dětmi do kempu. Cestou za přírodou a kempem se na silnici objevil přejetý jezevec. „Jaká škoda”, vyhrkla jedna a dupla na brzdy. Děti koukaly. Jezevce nikdy neviděly, natož živého. Ono překrásné zvíře leželo jako pomuchlaný někým odložený plyšák u krajnice vozovky. Smutná nálada se posádky motorového vozu držela notnou chvíli, protože ještě následoval přejetý ježek a lišák. Po příjezdu do kempu se spustil meteorology avizovaný slejvák a jedné nezbylo než prozkoumat nejbližší hospůdku. Chatička byla sice nebývale čistá, ale byla tak malá, že v ní ani nešlo hrát karty.

Voda, lesy, pěšinky, cesty, slunce a volno, stánkové pivo a zmrzlina, byly uvítacími fanfárami následujícího dne. Co si jedna mohla víc přát? Vedro zahnalo děti do rybníka a po nervy drásajícím štěkotu psa,  kterého si jedna osvojila z útulku, se ukázalo, že instinkt zvíře na rozdíl od člověka nikdy neopustí. Pes se doposavad vody bál, neb jí od mala nezažil, ale po té, co vodní živel vyšponoval blaho dětí do radostné vřískání, začaly smysly psa tušit, že si vodu podrobí. Nejdříve skákal všemi čtyřmi najednou, ale když se dostal zásluhou ztracených hlav dětí, které se zrovna začaly potápět, na hloubku, zahrabal a plaval. Uši měl vzpřímené a pohled na něj vskutku připomínal plavajícího netopýra.

V polo leže na břehu si jedna užívala vítr, co jí ochlazoval teplem rozpálené tělo a pomalu si zvykala na to, že nic opravdu nic nemusí. Pohoda naplnila jednu podivným blahem. Po pár hodinách v kempu jí však došlo, co by si jedna mohla přát. Mohla by si přát lidi. Ano, v narvaném kempu si nejprve cestou ke své chatce a pak i životem kolem ní, natož v dalších dnech jedna z hloubi duše přála lidi. Normální lidi. Získala i naléhavý pocit, že je asi asociál, který se odmítá stýkat s lidmi. Vždyť je povoláním v pomáhající profesi a ta se bez lidí neobejde. Co se to děje? Jedna si uvědomila, že kolem sebe vidí neustále pozoruhodně vyžilé lidi, s divnýma očima a výraznou hrubostí ve slovech a to jedna zas nikoho nešetří, k vulgárním slovům nemá kolikrát daleko, ale tohle bylo i na ni moc. Například ženy se oslovovaly „kundo“.  Debaty lidí bydlících v kruhu chatek kol té, kde jedna a její kamarádky bydlely, se nesly v duchu tří zásadních a nekonečně se opakujících témat, jak se i potvrdilo v následujících dnech. 1. to byly nákupy a jídlo, 2. recepty a 3. drby o druhých lidech. První den to překvapilo ale třetí už štvalo. Jedna se začala zaobírat otázkou, zda těmto nebohým tvorům fakt nechybí příroda, debaty o zvířatech a místech, kde byli, o historii, o rodině a o spiritualitě? Ukázalo se, že nechybí. Chybělo občas jen vychlazené pivo. Neklesat na duchu, říkala si neustále jedna. Výlet na blízkou zříceninu, která se vyjímala na vrcholu kopce už bezmála 1100 let jí opět ukázal, že když něco lidi dělají poctivě, vydrží to tisíciletí. S nadějí, že lidé mají přeci jen v sobě to dobré a umí se na sebe cestou při přání dobrého dne usmát, se vracela na svou ubikaci.

Obyvatelé okolních chatek už zas vařili a grilovali a vedli své nekonečně monotonií debaty. Jedna proto prchla do sprch. K nemalé radosti přispělo zjištění, že sousedi z protější chatky vyplýtvali celý veliký bojler teplé vody sami pro sebe. Dle hlášení paní z karavanu, která nebohá čekala u dveří do sprch přes půl hodiny, se zjistilo, že se dvojice sprchovala 50 minut. „Asi byli túze špinaví,” podivovala se jedna. „Ne, souložili,” odvětila přísně paní z karavanu. „Uvědomte si,” pokračovala, „že mýt si hlavu a tělo studenou vodou není zrovna příliš efektivní a navíc ten smrad.” Smrad? Jedna nechápala. Pochopila až po té, co se voda trochu ohřála a jedna chtěla opět do sprch. Nešlo to snadno, neb ona dvojice vlastně použila zvuk sprch jako kulisu k sexuálním hrátkám, což opět dosvědčila paní z karavanu, která jednu úpěnlivě prosila, zda by ji neočichala, neb i po umytí má pocit, že páchne močovinou.

K obecné shodě se jedna a paní z karavanu dostaly hned. Lidé se běžně omyjí a za 10 až 15 minut max jsou ze sprch venku. Čímž ušetří vodu a umožní i dalším se omýt v teplé vodě, o plýtvání vodou ani nemluvě. Jedna se odhodlala umýt v domnění, že po dvou hodinách je voda ohřátá a zápach vyvanulý. Omyl. Zápach moči se doslova válel po podlaze sprchy, neboť předsálí sprch mělo rovnou podlahu bez odtokového kanálku. Uff… Vytřelo se, ale jednoznačný zápach nezmizel. Jedna se poprvé sprchovala v sandálech. Kreativní sexuální hrátky a vlažnou vodu jedna nakonec v klidu přešla, i přestože se celý večer očichávala, zda nepáchne. Jenže druhý a další dny to bylo stejné. Rekord mytí padl, neb za 8 minut byla hotová se vším a s vědomím, že den za dnem ji to v sandálech jde líp a líp.

Večerní procházky kol rybníka však odvanuly křik lidí, kteří seděli od oběda u ohňů a něco vařili a žvanili, večer grilovali v neustálém kolečku svých debat, ze kterých ani po 24 hodině nehodlali ubrat na hlasitosti. Západy slunce s růžovo-fialovým odrazem na hladině rybníka, po kterém tiše plula rodinka labutí s třemi mláďaty, jedné  připomněly, že v dávných dobách začínal den západem slunce. Nám začíná den o půlnoci, ale dříve tomu bylo tak, že nový den začínal západem slunce. Lidé vstupovali do nového dne tím, že šli na kutě. Snili své sny a ráno si je vypravovali, neboť věřili, že tma formuje osudy lidí a ve snech se prozrazují děje budoucí, na které je záhodno se dobře připravit. Jedna tak chodila pozorovat západy slunce a vždy se zastavila a nabrala do sebe poslední paprsky slunce. Otvírala je v sobě ve chvíli, kdy se ukládala ke spánku. Přála si, aby jí prosvítily cestu tmou a ukázaly, na co je třeba se připravit. Sny tedy měla divoké a říkala si, že to je asi tím, že je konečně v klidu a bez pracovního stresu. Jenže v první chvíli přehlédla, že se týkají toho, co se jí děje. Děti však byly šťastné a pobyt v lese, zmrzlina, nekonečné koupání jim lahodilo tak, že odclonily vše nepříjemné. Navíc měly výhodu v tom, že se s dalšími dětmi zcela shodly na společné aktivitě a na rozdíl od dospělých se povětšinou snažily něco vytvořit ať od průplavů, hrází, domečků z kamenů po nové postupy při karetních hrách.

Buďte jako děti, zapsal jeden, co slyšel druhého, který se proslavil tím, že co hláška to perla. Často na tohohle týpka jedna myslela a v duchu přemítala: „Jo, děti, to se ti řekne“,  ale co bys dělal, když by kolem tebe byla hromada přerostlých tupohlavů, kteří si rozhodně nechtějí na nic hrát a přitom se perou o to, kdo zahraje nejlépe hlavní roli, roli dospělého člověka? Pok si odpověděla. Dělal bys, cos dělal a co tě zavedlo na kříž, ale jedna je obyčejná jedna, takže pro ni je tohle místo plné divných tupohlavů fakt složitá situace.

Zjevně se jedné ukázalo, že lidé jsou si v jádru blízcí a mají společná východiska, ale stupeň uvědomění si toho, čím jsou je různý a nejde ho přehlížet či bagatelizovat nějakým pozitivistickým rovnostářstvím. Jsme si rovni podstatou, ale nejsme si rovni kulturou a uvědoměním si toho, čím a kým jsme. To nás odlišuje a jste-li jako jedna v kempu, můžete to prakticky vidět na nejrůznější populaci od rodin, po páry, skupiny motorkářů, kolařů, ruských rybolovců či obsluhy na stánku. Dny míjely a každý den přinesl nějakou jobovčičku od rozbitého okna u spolujezdce u staršího vozu, kterým jedna dopravuje rodinu tam a zpět, po závadu na elektřině u motoru, po pěší túru, kdy v úseku sedmi kilometrů lesem jedna viděla od cyklistického provozu tolik přejetých mláďat slepýšů , žab až po jednu mladičkou užovku, že se srdce jedné rozbilo a složil ho až pohled na přenádherného velkého potápníka vroubeného spěchajícího do blízkého rybníku. Děti si spolu s jednou zavzpomínaly na Sekorova Ferdu v cizích službách a radost z objevu uchlácholila mysl jedné i po tom, co objevila závadu na mobilu, roztržené kalhoty…atd. Ale když v kempu začala hledat policie pedofila, jedna usoudila, že je čas jet domů. Cestou foukalo do okénka, které nešlo zavřít, ale dcera jedné se v krizi naučila sledovat příruční mapu a opustila nesmyslně fungující navigaci svého mobilu s tím, že mapa je vlastně čirá radost z poznání. Navíc zjistila, že má příběh a jak sama řekla, zajímá ji jen to, co má příběh. Radost se tak přenesla i na jednu a byla korunována ve chvíli, kdy se vyvalila na zahradě a ležela a říkala , co že jedna potřebuje? Nic, jen klid své zahrady. Přesto jedna našla ve vypjatých chvílích pozitiva – šťastné děti, západ slunce, vůni borovic, vítr ve vlasech, chlad vody, nápady na proměnu jejího pracovního zaměření a chuť hledat lidi v lidech i za cenu totálního ztroskotání.

Pro milovníky symboliky, ještě pohled na úplněk optikou sabiánských symbolů: Slunce na Lev 12°: DOSPĚLÍ NA VEČERNÍ GARDEN PARTY. TRÁVNÍK JE OSVĚTLEN BAREVNÝMI LAMPIONY.

Klíčová myšlenka: Relaxace ve skupině, v příjemném prostředí: únik z pracovní rutiny.

Dospělí se těší uvolnění na zahradní slavnosti, jak by se u nás řeklo na grilovačce. Lidé se baví a těší se jak ze setkání, tak z dobrot, které každý přinesl. Otázkou, kterou si v tomto symbolu můžeme položit je: Kdo je pořadatel a kdo host? Co se nám při čtení obrazu vynoří a co nás nejvíc osloví? Za tím bychom si v osobní analýze měli jít. Můžeme si také představit, kdo party pořádá, kdo slaví ? Jsme ti, co zvou či jsou zváni? Jaké vedeme debaty a jak moc propadáme jídlu a alkoholu? Je zahradní slavnost opravdu kultivací dávné tradice setkávání a výměny názorů nebo jen redukcí či dekadencí této pro lidi tak důležité tradice? Ruku na srdce, kolik slavností jste uspořádali a na kolika byli, které vedly ke sdílení, společné radosti ze zpěvu a z toho, že jsme živi a zdrávi? A když se večer protáhl seděli jste spolu s ostatními a hleděli na rozzářenou hvězdnou oblohu a třebas i mlčeli? Pokud ne, zkuste uspořádat po úplňku. Odložme povrchnost a zapojme důvtip. Získáme cenný zdroj životní síly.

Měsíc je na Vodnář 12°: NA ŠIROKÉM SCHODIŠTI STOJÍ LIDÉ NEJRŮZNĚJŠÍCH TYPŮ, ODSTUPŇOVÁNI DLE SVÝCH KVALIT ZDOLA NAHORU

Klíčová myšlenka: Nutnost rozeznávat odlišnosti typů a úrovní vývoje všude tam, kde spolu lidské bytosti žijí a pracují.

Trochu tajemný symbol nás upozorňuje na to, že si lidé vlastně zas tak rovni nejsou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jako lidské organismy jsme stejní, ale jak v nás vědomí funguje, nás odlišuje. Odlišuje nás úroveň poučení se ze zkušeností, nabírání vědomostí, kultivovanosti a uvědomování si toho, co se s námi děje a kým doopravdy jsme. Rudhyar v komentáři dobře připomíná, že „Ideál rovnostářství musí být vyvážen tím, že si uvědomíme, že hierarchie úrovní je přirozenou skutečností. Každý člověk by si měl být vědom úrovně, na níž se nachází, i když se snaží postoupit na vyšší. Měl by hledat inspiraci a vzory, a zároveň pomáhat lidským bytostem, které stojí pod ním, postoupit výše. To je velký evoluční princip dávej-ber, a platí ve společensko­-kulturní evoluci stejně jako v rozvoji biologických druhů.” Není možné se srovnat do jedné řady a co platí pro jednoho nutit druhému. Měsíc nás tímto symbolem upozorňuje na to, že bychom se neměli nechat rovnostářsky zarouškovat, ale spíše spojit různé stupně vědomí k hledaní nového systému chování ve světě plného virů a smrtelných nemocí. Je třeba hledat pro každou skupinu vlastní cestu a ne opisovat jeden od druhého,ale učit se, čím si můžeme být prospěšní. Úkol naléhavý a přesto se obávám, že se lidé na garden party ze symbolu slunce se budou jen bavit, místo aby navázali opravdová spojení, která až zhasnou lampiony jim budou svítit na cestách.

Zábavu mezi těmi, co si chtějí jeden druhému naslouchat vám přeje Martina Lukášková, 3.8. 2020

Astrocast pro 32. týden

Horoskop pro 27. týden aneb jak v zatáčce venčit psa

27. týden nás vede do úplňku a otevírá dny vhodné pro akci. Dny mezi první lunární čtvrtí a úplňkem bychom obecně měli vnímat jako jasnou výzvu k akci, i přestože její výsledek není nijak zaručen. Myslím tím, že není od věci udělat to, na co se vnitřně chystáme a sbíráme odvahu, ale zatím jsme ono neudělali, neboť stále přemítáme o tom, jaký by to mělo či nemělo dopad. Ano, ono pověstné kdyby... Dny po první čtvrti jsou jako kopanec do zadnice, a kdo se nenaštve, ale naopak ho přijme jako výzvu a riskne svou akci, nezdá, že výsledek není tak hrozný, jak si ve svých představách navymýšlel. Nikdo však dopředu výsledek nezaručí. Je třeba odvahy. Aneb právě zde bychom mohli hledat zdroj přísloví: Odvážnému štěstí přeje! Je třeba se odvážit, tj. koncentrovat se do svého srdce, které venušinsky umožní, aby vůle tedy solární princip zavelel a tuto výzvu po celém organismu roznesl merkutriální princip, martická funkce mobilizovala svaly a rozhodnutí nás vedlo vyrazit tam, kde cítíme nový jupiterský cíl. Přitom se však neohlíželi po jiném, což zas zaručuje a umožňuje funkce saturnská. Read the rest of this entry »

Horoskop pro 19. týden – na vrcholech cyklů

Do 19. týdne vstoupíme konjunkcí Slunce s Merkurem, což je situace, která se děje šestkrát až sedmkrát za rok. Slunce se s Merkurem spojuje buď dolní nebo horní konjunkcí. Můžeme říct, že dolní konjunkce Slunce a Merkura je počátkem jejich vzájemného vztahu, kdy je z pohledu ze Země Merkur v prostoru mezi námi a Sluncem. Horní konjunkce je pak situace, kdy z pohledu ze Země vidíme Slunce a za ním v pomyslné linii našeho pohledu je Merkur. Horní konjunkci, o které tu mluvíme, můžeme symbolicky spojit s významem úplňku, tedy s určitým vyvrcholením cyklu vztahu mezi Sluncem a Merkurem. Read the rest of this entry »

15. týden – úplněk aneb pod rouškou urči směr

Patnáctý týden je úplňkový. Po čtrnácti dnech od novu se začíná přemýšlet o dopadech toho, co bylo učiněno s tím, že vlastně stále pořádně neví, jak dál. Jak možno pozorovat, to je význam Večernice, která v novu byla ve hře – nejdřív se jedná, reaguje na vzniklé a následně se hodnotí, zda to bylo či nebylo správné z pohledu obecně platných kritérií. Situace na nebi to příliš neulehčí, neboť  středeční úplněk nechá Lunu pod palbou slunečních paprsků samotnou proti zbývajícím planetám. Lunární trychtýř jako vyšitý. Hned vysvětlím astrologickou hantýrku. Je-li jedna nebo dvě až tři planety (v takovém případě musí být v konjunkci) proti zbytku planet, mluvíme z tvarového hlediska o postavení planet ve tvaru trychtýře.  Ano, tvar planet připomíná v kuchyni dobře známý trychtýř. Širokou nálevku symbolizují planety a zúžené ústí je symbolizováno v našem případě právě osamocenou Lunou (viz obrázek). Můžeme tedy říct, že co se skrze planety v „nálevce“ do trychtýře nalije, to vyjde lunárním ústím ven, ale také obráceně, co lunární ústí pustí či nepustí, s tím se všechny planety musí popasovat. Můžeme tedy předpokládat, že se v nastávajících čtrnácti dnech pokusí situace vyjít vstříc potřebám lidu, neboť Luna je tak symbolem pro lid – jako masu.

Luna ve Váhách v trioktilu na Venuši Večernici v Blížencích naznačuje právě onen hlas lidu, nezaměňovat za hlas boží, neboť Váhám velí Venuše a sluchu se dostane tomu, co se ve společnosti nejvíce probírá a diskutuje ve chvíli, kdy se jí zrovna naslouchá!  Takže nezbude, než vládní opatření upravit tak, aby se vlk nažral a zvyky zůstaly zachovány. Informace mají teď cenu zlata a mnohým dochází, že sázet na cizí neprověřené modely je možnost, ale ne řešení. (Ano, myslím tím, čínské modely, jak v neděli připustil i pan Prymula. Mimochodem to byl zajímavý rozhovor i v tom ohledu, že zde byly naznačeny politické tlaky, které se nepopiratelně vedou na pozadí „boje“ o zachování zdraví národa). Politici teď budou reagovat na nejhlasitější požadavky lidí, ale opět jen proto, aby z toho vytěžili body. O to nic, jen přitom mohou začít jednat nějak smysluplně a podpořit občany ve výhledu do budoucnosti – zejména té kol léta, neb v té době se projeví ekonomický propad. Ovšem konstelace naznačuje, že se udělají jen kosmetická opatření, aby lidi dostali pocit, že se život vrací do „normálu“. Napěťové aspekty úplňku tedy ukazují, že se udělají kroky, které však stejně nejsou známkou koncepce a plánu, ale optimálním řešením pro momentální danou situaci.

Neklesejme na duchu, v těchto čtrnácti dnech se nám dostane opravdu zajímavých informací o tom, co se děje na pozadí i informací spirituálního rázu a je příhodné, že do této doby zapadají Velikonoce.  Tradicionalisti hlavních církví, kteří hned na začátku odmítli jakékoliv ochrany a restrikce a věděli, že za virem stojí trest na homosexuály, si mohou mnout ruce, neb na promořenost populace přeci jen dojde, a jen ti, co si je bůh vyvolí, zůstanou. Striktně odmítám, že by koronavirus byl trest, natož trest za homosexualitu, ale čím mne kupodivu ultra party inspirovaly je, že vlastně nepřímo mluví o hranicích. Hranice patří do ranku Saturna, neboť ten vymezuje a strukturuje. Jsme v  době, kdy se z oka do oka setkáváme s tím, co to jsou limity, hranice a to v podstatě všichni lidé na celém světě v najednou. Zásluhou karantény a ochranných opatření se učíme znovu zpevnit svůj život. Myslím to tak,že rozvolnění, ke kterému došlo v euro-americké společnosti, je krásné a tvůrčí, ale do budoucna nefunkční, pokud jednotliví aktéři nevědí, kde začínají a končí jejich zodpovědnost, pravomoci a kompetenci. Máme teď pěknou možnost si uvědomit, zda vůbec nějaké hranice máme? Jenže my si spíš všímáme toho vnějšího, co nemůžeme dělat tak, jak jsme byli zvyklí.

Podívejme se na to ještě trochu jinak. Jsme v době jarní, kdy do půdy dáváme semínka rostlin, která chceme pěstovat. Půdu dobře připravíme, tedy zajistíme, aby měla živiny a pak do ní vložíme semínka. Zavlažujeme a čekáme, až nám rostlinky vyrostou. Přesně tak je to i s námi. Všichni lidé představují určitou půdu a podle toho, jaké má kdo inklinace a jak na sebe nechá působit kolektivní názory, přispíváme svým životem k posílení – vyživení, daného názoru a směru, k prohnojení půdy společného lidství. Pak jsou však „semenní lidé“, termín, který v roce 1973 zavedl Dane Rudhyar a ti, si zdánlivě jedou “ to své“, jako by bez ohledu na společnost, módy a kolektivní postoje. Tihle lidé se vyznačují tím, že o svých hranicích vědí, neboť poznali své limity. Ví, jak hranice využít neb ví, že se o ně dá opřít, že není důležité, v čem nás omezují, ale co nám umožňují a s čím nás propojují. Hranice jsou totiž kontaktním místem – místem doteku – místem setkání. Semenní lidé žijí pro nový svět, či alespoň pro možnost nového. Jsou to ti, co věří srdcem v možnost proměny a uvědomení si Lidství. I přes útrapy svou víru neodkládají a ve své praxi jednají v zájmu lepších zítřků, ovšem lepších pro všechny bez rozdílu.  Nejsou naivní a dobře vidí, že je to běh na dlouhou trať, kde setrvačnost zvyku hraje svou roli a touha mít stále víc a víc se jen tak nepromění natož, že by vyhasla. Jsou to lidé, kteří svým životem přispívají k tom, aby stále bylo co zasít. Zasít totiž můžeme myšlenku, zasít můžeme lásku, zasít můžeme i svůj život a růst ve prospěch celku bez ohledu na omezující jednotlivosti. Tohle je těžké, převelice. Sama dobře vím, jak mne sráží k zemi, když se něco nepodaří a v tu chvíli přestávám vidět kontext dané situace a na chvíli zapomenu, že i nezdar, chyby, ztráty …patří do celku a mají v celistvosti života svoje místo a smysl.

Tento týden s přesahem do druhé lunární čtvrti 15. dubna nás nasměruje buď k jednotlivostem našich nezdarů, opětovné touze po expanzi a konzumu, nebo nás povede k střídmosti, s kterou se vlastně dá velmi pohodlně žít a hlavně, která umožňuje plánovat, jak dál. Povede nás k tomu, že budeme ladit roušky s oblečením a hledat miss roušku, nebo roušky necháme v rovině opatření, které je dočasné a proto si nezaslouží být přijaté do ranku osobního sebevyjádření?  Rozhodnutí je na nás. Ve hře jsou strukturální společenské změny, což už snad každý pochopil. Co však může unikat je, že se hraje i o podobu nového světa, že v této chvíli po celé planetě jsou zasazeni „semenní lidé“, kteří připravují nový svět.

Za připomenutí stojí zkušenost starších, že proto, aby se člověk stal semenným člověkem, je třeba jediné: Rozhodnout se.

Takhle jednoduché to je a přitom náročné na požadavky, které cesta na takového člověka klade. Nemusí to proto svést každý, ale každý může hledat semenné lidi a ve chvíli, kdy je najde se jich věrně držet, pomáhat jim a přispívat na budování nového světa tím, že se od nich přiučí, že si něco málo odnese z jejich přítomnosti a to málo v sobě zasadí. Tak se mění svět a není proto divu, že to je z pohledu jednoho lidského života velmi pomalý proces, ale z pohledu vesmíru, který se pohybuje v neskonale jiných a větších časových číslech, je to proces nebývale rychlý, spontánní a krásný, neboť pokrok života, je květem vesmíru. Krize přispívá k tomu, aby se tento proces krapet posunul, aby zazněl hlas semenných lidí. Lidí, kteří nemyslí jen sami na sebe.

Tahle poeticky píšu proto, že náraz s realitou, který nás teď čeká, je třeba opřít o určitý přesah. Takže neztrácejme naději, opřeme se o svou víru a čelme tomu, co se na nás valí, neboť je-li ve hře lid – jako masa, je ve hře i silná ruka, co ho ovládá. Tou rukou nemusí být jeden jediný člověk, ale mohou jí být hlavní ekonomické kšefty. Rozdávají se nové karty a nové příležitosti, rvačka o trh vstupuje do závěru první třetiny. Takže,milí přátelé, sledujme pozorně ty, co se snaží naslouchat hlasu lidu, neboť ti samí mu mohou našeptávat, oč má vlastně žádat. Nezapomínejme, že provokatérům vždy masy nahrávají do noty, neb to, co vykřikli nahlas, to masa opakovala a přijala za své. Masa má ráda vzor a taky ráda vidí viníka svých útrap, neb má moc ho vyloučit ze svých řad či zničit. O to teď půjde. Na koho a jak „to“ hodit. V čase připomenutí ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, vcelku praktická ukázka toho, jak se postupuje.

Pěkné modré velikonoční pondělí a až se zadíváte do modré oblohy nad hlavou, myslete na semínka, která jste v sobě za dobu karantény zasadili. Zasadíte-li vnitřní semínka či opravdová semena v těchto dnech, vyroste z nich třeba takový pěkný špendlík, který právě teď kvete před mým oknem a hučí sletem včel, kterým dává první potravu. A to je jen začátek příběhu o špendlíku mirabelce, který stojí zato vypravovat. 6.4. 2020 Marluk

Horoskop pro 11. týden – úplněk, Neptun aneb jak se vyznat v nejasné době?

Dny plynou a skoro se chtělo říct, že včera bylo novoluní a dnes je úplněk. Stalo se toho hodně, ale přesto je stále mezi novem a úplňkem čtrnáct dnů. Určité jistoty zatím stále máme. Připomeňme si. Novoluní bylo 23. února a úplňkem začíná jedenáctý týden. Nov se realizoval v Rybách na sabiánském stupni s obrazem Dobročinného bazaru a otevřel téma nutnosti ztvrdit dobročinnost konkrétní a jasnou formou či se alespoň k tomu tématu postavit. Dynamiky mělo novoluní dost, což se odrazilo v situaci nejen kolem koronaviru, ale hlavně v tématu utečenců, nátlakovému postoji Turecka, reakci Evropy, proměně strategie politiky v Číně, situace kolem Juliana Assange a mnohé další, u nás například tišší průběh střetu zájmu našeho pana premiéra, který je rád, že musí být v jednom kole a tomuhle media nedávají tolik prostor. O tom, jak se naše vláda poučila z jednání okolní států ani nemluvě.

Úplněk se odehraje v Rybách. Slunce je na 20°Ryby (zaokrouhleno nahoru) a Měsíc na 20°Panny. Jejich opozice je z jedné stany dynamizována skoro pozvolna se rozpadající konjunkcí Venuše Večernice a Urana (přesná konjunkce byla 8.3.) a z druhé strany rozvíjena trigony od Měsíce na Marse, Jupitera a Pluta a od Slunce sextily na Jupitera a Marse. Takže úplněk je spojnicí velkých planetárních konstelací – oktilového trojúhelníku a rádla.

Co to v praxi znamená?

Slunce v konjunkci s Neptunem bychom mohli spojit se zdůrazněním každodenních úkonů, citově zabarvených zobecňujících informací, na city útočí informace, davové jednání, do kterých proniká určitá neuchopitelnost. Neptun ale v podstatě spojuje vědomí s celkem větším, než je člověk sám. Vede jeho vědomí do šířky, čím se snaží rozpustit jeho ego-umanutost. Spojení se Sluncem naznačuje, že se nám věci a situace nevyjasní, ale spíše zahalí pocity, dojmy a různorodými názory, neboť Neptunovi jde o to, aby životní síly dostal do spojení, co se šíře a rozmanitosti týče a že k tomu využívá ideologie, polopravdy, klamy mu nevadí. Účel omlouvá prostředky. Však se podívejme, jak se díky svým postojům vůči polopravdám či přímo klamům a konspiracím zapojujeme do politicko-společenského dění víc, než dříve.

Oproti Slunci vede pozice úplňkového Měsíce hledat jednotlivosti a dle významného detailu vynášet soudy o celku, jak mu velí znamení Panny. Dílčí kroky jsou důležité, ale energie Panny chce vlastně víc, uvědomit si, co vše a kdo všechno je ve hře a co se má prakticky dělat, jak situaci řešit, jak se poučit, léčit a každodenně jednat. Úplněk a následné dny do budoucího novoluní, tak mohou vynést na povrch to, co se přehlíželo, to, co se zatím jevilo jako nepodstatné a rutinní. Může nám ukázat cestu, jak postupovat v situaci, která nás všechny spojuje – čelíme viru, přírodním proměnám a tahanicím o nové mocenské geopolitické vlivy. Neptunský oceánický pocit nás může přimět uvědomit si, jak nás okolnosti nutí všímat si a uvědomovat, že jsme všichni na jedné lodi a co se děje v jiné zemi, neznamená, že se nás nedotýká.

Napětí přináší rozvolňující se konjunkce Urana a Venuše Večernice, což si můžeme přeložit jako rychlá rozhodnutí, reagující spontánně na vzniklou situaci. Uvědomění, co se dělo a do čeho a jak jsme se pustili, přijde až po akci. Až následně se začne přemýšlet a hodnotit, co že se to dělo. Očekávat systematické a promyšlené akce asi můžeme jen u jednotlivostí, ale ve větším celku jde o masové postoje ovlivněné momentálními reakcemi, pudovými a instinktivními reakcemi na prvotní velmi podivný scénář řešení vzniklé situace. Výsledky tohoto dění můžeme vidět, neboť je-li ve společnosti obava, mnozí si mnou ruce, jak mají pohodné možnosti si prosadit svou.

Konstelace zvaná Rádlo od úplňku na Mars s Jupiterem v Kozorohu, symbolizuje snahy stabilizovat situaci zaměřením na praktické a momentálně efektivní kroky, které však nejsou originální ,ale využívají stávající postupy a formy. Takže to vlastně na poslední chvíli můžeme zvládnout a to, co natropíme pod vlivem instinktivních reakcí, to alespoň budeme realizovat důsledně.  

Hlavním tématem úplňku může být vnést do vědomí lidí silný impulz k nalezení toho, jak se v situaci vyznat. Cestu bychom měli hledat v tom, co nás spojuje, ne v tom, co nás rozděluje. Měli bychom si všímat toho, že toto období může vynést nad hladinu osobnosti, které budou mít dostatek vnitřní rozhodnosti, víry a síly usměrnit a řešit situaci. Také by se mělo ukázat, čí a je kdo z vládních představitelů mluvčím, kdo a co ho ovlivňuje, což není k zahození.

Neptun můžeme spojit s medii a masovými postoji, popularizačními tendencemi a tlaky, které rozpouští a zamlžují situaci. Neptunská vize se rodí až v momentu, kdy jsme zavaleni, zaplaveni, zahlceni, rozpouštěni ve svých pevných postojích. To je chvíle, kdy se zatřpytí vize a vybídne nás za ní vykročit. Měli bychom být pozorní k tomu, co se vynoří zvláště od úterý 10. března, kdy přestane být Merkur retrográdní a spojení, výměna informací začne nabírat nějaké smyslu, organizace a efektivity.

Kolektivní duch převládne, to naznačuje Neptun. Jaké tendence každý z nás podpoří, je na jeho úsudku. Osobně se snažím naplnit obraz novoluní a od včerejšího večera máme doma adoptovaného psa, včera a dnes jsme pomáhala dělat zábrany pro žáby, co vylezly a vrací se rodného rybníka, netuše, že v cestě mají frekventovanou silnici. Není mi vnitřně lehko, neb štítná žláza nestíhá přírodní výkyvy počasí, a tak víc naslouchám nitru, neboť to je cesta, jak odolat tlakům z venčí.

Vše dobré a neklesejme na duchu, váš Marluk 9.3.2020

PŘIHLÁŠENÍ k odběru novinek!