Posts Tagged ‘pluton’

Horoskop pro 14. týden – první lunární čtvrť, Mars a Saturn a k tomu Jupiter s Plutem

Čtrnáctý týden si pro nás nachystal několik zajímavostí.

31. března – 1. dubna můžeme nad ránem na východním obzorem pozorovat konjunkci Saturnu a Marse na prvním stupni Vodnáře (přesná konjunkce 31.3. v 19:55 SELČ). Co to pro nás značí? Jak jsem již dříve uvedla vstup Saturna do Vodnáře je impulzem k strukturalizaci sítí vztahů, což se začíná projevovat v nových spojeních, organizacích a správních úkonech, ale i ve snaze kontrolovat pohyb občanů, tedy nejdříve nakažených osob. Snaha dobrá, ale ztráta svobody je za tím značná, neboť toto opatření bude sbírat data o jednotlivcích, která mají a mít stále budou nesmírnou cenu. Že by je nikdo nepoužil jinak? Těžko uvěřit, neboť na tak vyspělé úrovni zodpovědnosti nejsme.

Mars spolu se Saturnem ukážou zdánlivé nezbytnosti, které je v rámci společnosti nutné zavést. Zásluhou Marsu si můžeme být jisti, že tyto „dočasná opatření“ budou vlastně dlouhodobá nebo se jen případně povrchově esteticky upraví, ale ve své podstatě zůstanou stejná. Tyhle kontrolní akce opravdu nevidím jako prospěšné, i když se tak prezentují. Je to třeba opravdu bedlivě sledovat a otevírat se alternativám, které pevně doufám už vznikají, a které nám umožní udržet si míru osobní svobody. Spojení Marsu se Saturnem bylo, díky povaze Marta (vzpomeňte disponoval s ním Nergal vládce podsvětí), vždy dost nelítostné a Saturn přidával Martovským akcím na délce či zdlouhavosti. V Kozorohu jsou pro jejich „rejdy“ ty nejlepší podmínky a mocní tohoto světa mohou mít oprávněně pocit, že vše jim vlastně hraje do noty. Podívejme se na propagandu, která díky lednové konjunkci Pluta a Saturnu přímo bují a to na všech stranách. Vyznat se v tomto dění je odvislé ve výsledku na autoritách, které si zvolíme, a kterým budeme důvěřovat, neboť prověřovat jednotlivé zprávy na sítích je nad rámec časových možností každého z nás. Je to silná káva, neboť svoboda informací, kterou internet umožňuje, přináší i zahlcení možnostmi a promísení propagandy s reálnými událostmi. Každý si hřeje vlastní polívčičku a většina z těchto nabídek se nedá jíst. I zde se však objevuje spojení Saturna a Marse ve Vodnáři, kteří by mimoděk mohly dát vyniknout autoritám, které něco opravdu poctivě zkoumají. To nabízí určitou naději, ale opět je třeba hledat a nebát se dívat i na to, co nás dříve nezajímalo, neboť právě teď se nám ony nové autority budou ukazovat, jako se nám ukazují tvůrčí počiny lidí, kteří operativně řeší naši obecně nelehkou situaci. Toť naši noví hrdinové a naše nové příběhy. Jen si jich musíme všimnout, a to nejenom toho, co dotyčné autority dělají, ale z jakých východisek vycházejí, neboť ty jsou pro nás jako vzor, jenž je možno napodobit. Učení nápodobou – mimésis (ano, psala jsem o ní u žab) může otevřít vnitřní rezervoár, který jsme dlouho nebo dokonce vůbec nepoužívali a to je výzva!

1. dubna máme první lunární čtvrť. Měsíc v Raku v kvadratuře na Slunce v Beranu a oba v oktilech k Venuši Večernici a ta v trinu k Jupiteru, Plutu, Marsu,Saturnu. Měsíc v trigonech k Merkuru Prométheovi v konjunkci s Neptunem v Rybách. Zdánlivě složitý popis astrologické situace by ještě šel rozšířit o další vztahy, ale nechám toho, abych neznalému čtenáři nepletla příliš hlavu. Jisté je, že planety jsou tentokrát pěkně provázané a jedna odkazuje na druhou, a tak nabízí určité motání se v kruhu. Jak to myslím?

Nacházíme se v poloze, která se bude zdát složitá a vlastně nenabízí jasné, konstruktivní řešení či jasné vyhlídky. Tohle je chvíle, kdy je potřeba víry a trpělivosti. Podlehnout nyní fatalismu či defétismu by bylo chybou. Je potřeba všímat si toho, co se daří a věřte, že i mě samotné to jde ztuha, neb se občas pěkně chytnu v osidlech toho, co nejde a nevidím dál. Takže je třeba se nenechat zaplavit těžkými zprávami, protože díky tomu nám mohou uniknout ty, které jsou opravdu důležité, jako třeba ochrana svobod občana, ochrana přírody z těch společenských témat a na osobní rovině to, že nás má i přes naši složitou povahu někdo rád.

5. dubna se uskuteční konjunkce Jupitera s Plutonem, bude to první ze tří setkání, další budou následovat 30.6. a 12.11. 2020. Naposledy se v Kozorohu jejich setkání uskutečnilo na sklonku roku 1272 a pak třikrát během roku 1285. Podíváme-li se na tehdejší svět a jsem si vědoma toho, že historicky zjednodušuji, neb nejsem profesí historička, tak se dozvíme, že Eduard I. k Anglii připojil Wales a dočasně i Skotsko a svou moc tím posílil. Přes mor v Orientě dopadne devátá křížová výprava tak, že muslimové mají obsazeny všechny křižácká území, z čehož patrno, že epidemie moci chtivé plány rozhodně nezastaví, ba naopak. Přemysl Otakar II. mocný panovník si marně brousí zuby na korunu Svaté říše římské. Německá knížata si zvolí mnohem slabšího  Rudolfa I. Habsburského, který se jim jeví jako manipulovatelnější objekt. Opět můžeme vidět, že expanze zájmů se neštítí ničeho a jen tak něco ji nezastaví. V těchto zmiňovaných letech se bude Otakar II. snažit, ale nic nezmění. Ludvík IX. ve Francii upevní měnu, začne mimo jiné razit pařížský denár, který se udrží až do 14. stol., ovšem pohoří v křížově bitvě i boji s epidemií úplavice či tyfem (není jasné, která nemoc z těchto dvou to byla). Filip IV. Sličný povede válku s Eduardem I. o Gaskoňsko a Flandry a rozpoutá ostrý mocenský boj s papežem Bonifácem VIII. V těchto letech nebylo snadno ani u nás. V Čechám a na Moravě byla silná nákaza – „mření lidí, kteří zůstávali ležet na poli při sklizni sena; trvala tato nemoc přes celou zimu až do jara, domácí dobytek, tak i tažné ptactvo v několika okamžicích po celé zemi i v zemi sousedních chovalo se divně a proniklo až do domů; havrani i straky byli velmi podivní“. Jak patrno svět je stále stíhán epidemiemi a mocenskými tahanicemi, které se při konjunkci Jupitera s Plutonem jen na chvíli pěkně přiostří a naberou chvilkový nádech fatalismu, neboť není koho by tyto boje nezasáhly. Ony totiž prosakují do všech životních rovin a vědomí všech lidí. To je ovšem také možnost obratu, neboť jsou-li opravdu všichni „namočeni“, nezbývá než se společnými silami usušit, či dostat na pevnou zem.

Nečekejme od Jupitera v Kozorohu zázraky. Pluton vyzdvihne hlubší kolektivní tlaky, které se jupiterskou silou rozšíří a zasáhnou více lidí. Je to víc moment obratu a nalezení vnitřní rozhodnosti, než spása shůry. V expanzi hlubinných procesů se můžeme dostat na rovinu, o které v kontextu plutonských témat mluví Rudhyar, a to na rovinu nejzazší, ovšem míra je určena tím, co duševní, duchovní a fyzické síly organismu vydrží. Není cílem plutonského procesu zlikvidovat a zbořit systém, ale dostat ho na nejzazší možnou rovinu, kde ještě je schopen funkce, což v tu chvíli umožní, aby vědomí zachytilo to, co je opravdu pravdivé. Může se to zdát dost divné, co zde píši, ale v naší humanistické a transpersonální astrologii tato letošní spojení Jupitera a Pluta vnímáme jako rozšíření hlubších procesů uvědomování. Na biologické rovině bude organizmus a to individuální i kolektivní zkoušen, co vydrží a to je možnost, aby část populace začala tvořit protilátky či vymyslela fígl, jak na vir. Na společensko-kulturní rovině bude expandovat tlak na posílení a rozšíření moci, ale také hlubší propojení těch, co se jeden druhému vyhýbali – budou odstraněny předsudky. Na individuální rovině se zahlcení růstem a bytostnou touhou se rozvíjet a růst jako samostatný jedinec musí dostat do bodu, ve kterém jedinec spatří, že osobní růst je k ničemu, neroste-li společně i jeho okolí. Aneb jako z pohádky Hrátky s čertem, kde se otec Scholastikus rozohní, „…neboť jaká by to byla spravedlnost, kdyby se do stejného nebe dostaly i ty dvě hříšné ženské?“ Do stejného nebe, které je připraveno pro neustále se o spásu (duchovní expanzi) usilujícího kanovníka se přeci hříšné ženské dostat nemohou. V této chvíli extrémního nároku (jupiter-pluto) dochází k prozření a Anděl Páně prozradí Scholastikovi, že zhřešil pýchou (jak Jupiterské), a že jeho cesta do nebe se odkládá. Expanze, která je nejprve ve své subjektivní touze silná a extrémní, je ale hned v vzápětí také hluboce očistná, neb pochopí-li jedinec past vnitřní subjektivity a egocentrizmu, může se zrodit do nového světa.

Tím chci říct, že bych ještě potlačení viru a stabilizaci politiky a ekonomiky nečekala. Je patrno, že na to bude třeba více měsíců. Ještě se trochu „přitopí“, ale to je právě výzva odolat vnitřním i vnějším nástrahám a neustrnout ve snaze žít vědomě tam, kde zrovna jsme, neboť právě tam se skrývá veškeré řešení našich obtíží. Ony výzvy k tomu, abychom byli doma, bychom měli vzít doslovně a pokusit se podniknout cestu dovnitř a ptát se po tom: Kdo jsem já? Kdo je ten, co se ptá? Kdo či co to je? Kde je pravý domov?

Není to snadné, ale není to ani nemožné.

Vždy je víc cest, než ty které se nám tlačí před oči a možná právě tím, že jsme jim věnovali takovou pozornost vyniká jejich naléhavost a ztrácí se možnost spatřit za nimi cesty jiné.

Pevné nervy a spojujme se ve svých domovech! Marluk 30.3. 2020

Úplněk 10. ledna 2020

Úplněk je částečným zatměním Měsíce, pouhým okem složitěji viditelný, který je v opozici ještě na Merkura, Saturna, Ceres a Pluta. Shluk planet v Kozorohu posiluje význam znamení, které obvykle spojujeme s energií strukturující společenskou roli, místo a pozici, kterou je nutné zaujmout, aby se jedinec ve společnosti udržel a neztratil. Potenciál Kozoroha je skryt už v jeho znaku - kozo-ryba či kapr-koza byl v časech před naším letopočtem nazýván Suhurmašu a byl emblémovým zvířetem sumerského boha sladkovodních vod Enkiho. Odtud také jeho spojení s rybou. Enki měl přízvisko "ten který tvoří a tvaruje", což je pro podstatu Kozoroha dost podstatné. Kozoroh totiž tvoří. Tvoří v prostoru kolem sebe, ve společnosti tím, jak dovedně umí organizovat a hledat to, co může vztahy zpevnit a prohloubit. Tvaruje tím, jak neustupuje od poctivého začátku a dál systematicky postupuje až k cíli, který si předsevzal. Kozorohu po vzoru jeho dávného boha zůstala ochrana a organizace kultury a civilizace. Jeho energie chce dosahovat cílů, dokáže využít svou autoritu a svou moc, která je opřená o pevné hranice a střízlivý projev, maskující vnitřní citovost, která se za žádných okolností nesmí dostat na povrch. Kozoroh je energií snah, umu, výkonu, role, praktičnosti, ale i moci, ambicí toužící po silné pozici, kterou jen tak něco neotřese. Read the rest of this entry »

Horoskop pro 2.týden 2020

Podíváme-li se na rok z cyklického hlediska, bude leden, měsícnásledující po prosincovém slunovratu, patřit k prožitkově dlouhým měsícům. Lednové rozpoložení může vyvolat dojem, že máme relativně dost času a tedy, že stihneme vše potřebné. Zastavme se a uvědomme si to, neboť únor je krátký a již v březnu se roztočí kolotoč nástupu světla, venkovních aktivit, oprav, staveb a ani nedomýšlím, čeho všeho. Je leden, den Tříkrálový a my máme před sebou dost dnů k tomu, abychom si ujasnili, co chceme a něco praktického pro to podnikli. Záměrně to sem píši, abych vás nalákala na cyklické prožívání roku, které díky poměru světla a tmy, tedy naklánění země vůči slunci - přísluní a odsluní, má poměrně slušnou míru na tom, jak o světě, sobě a přírodě přemýšlíme a díky tomu jednáme. Read the rest of this entry »

HOROSKOP pro rok 2020 a dál aneb co můžeme čekat.

Rok 2019 doslova sbíral materiál pro konjunkci Saturna a Plutona, která se uskuteční 12. ledna 2020. Jsme v období, kdy se do naší pozornosti dostává nová forma propagandy silně ovlivněná politicko-ekonomickými zájmy nejvlivnějších, ale také málo přehledných skupin a jednotlivců. Jakmile si připomeneme předcházející konjunkce, můžeme tušit, jak vážné věci se děly, dějí a dít budou. Read the rest of this entry »

Saturn v Kozorohu

Nová doba, host vyhazuje vrchního

aneb Saturn v Kozorohu

 

Ve středu 20. prosince 2017 vstoupí Saturn do Kozoroha. Vstoupí a už zůstane. Z důvodu jeho dráhy, která je přímá v periheliu, bude Saturnův stup do znamení jen jeden. Poslední podobná situace byla v roce 1959, kdy také v periheliu vstupoval do Kozoroha. Tento Saturnský cyklus začal v roce 1937, kdy Saturn vstoupil do Berana. Náš Saturnský cyklus začal v roce 1996, vstupem Saturna do Berana. Při letmém podívání se na poslední podobný cyklus, se člověku tají dech, neb situace nebyla nijak pěkná. V roce 1937 je Německo pěkně horkou půdou, kde se v kotli vaří Hitlerova polévka, v podstatě připravena k servírování celému světu. Dezert se pilně dává dohromady Stalin a další mocní, čistí stoly. Saturn vstoupí do Berana naposledy v lednu 1938 a to už je opravdu válka na spadnutí. (Zajímavé jsou vztahy k Plutonovi). V roce 1956, kdy v daném cyklu Saturn vstupuje do Kozoroha, máme povstání v Polsku a Maďarsku a to proti komunistickému totalitnímu režimu. Povstání jsou potlačena a moc stávající je upevněna. Jinde ve světě se „daří“ a Maroko a Tunisko získává nezávislost na Francii. Súdán získá nezávislost na paktu Anglie a Egypta. Egypt ovšem zestátní suezský kanál a vyvolá tak suezskou krizi! Princip strukturující a formující v praxi. Strukturu nabývá to, co je na ni připraveno.

Nás čeká také fáze strukturující a to na společenské rovině i osobní rovině. Máme před sebou dva roky na to, aby se zformovaly po upevnění toužící osobní i společenské formy, role a postoje, které začnou operovat a vytvářet další budoucnost. Saturn se v Kozorohu brzo spojí s Plutonem a obohatí se o radikalizující se tendence. Není to zrovna optimistická situace, i když bychom mohli a vcelku oprávněně doufat v upevnění nových postojů např. v ekologii, humanitě, školství a zdravotnictví. Ano, tohle můžeme očekávat, ale nedělejme si iluze o těch, kteří se drží korýtek moci, že by najednou uhnuli stranou a začali se zajímat o potřeby lidství. Tlak na posílení osobní moci, nadnárodních zájmů je natolik omamující a navíc mu nyní začne foukat vítr do plachet, že by to bylo opravdu podivné, kdyby se mocní o svou moc začali dělit s ostatními. Takže, co z toho pro nás plyne?

1) Stojí zato uvědomit si, jakou moc nad námi má minulost. Naše minulé zkušenosti, které se nás více či méně snaží formovat, vtiskovat nám tvar. Naše postoje a utkvělé představy, které si nenecháme vymluvit.

Nebojme se na ně podívat a to dokud je čas a pěkně z blízka, neboť právě tyto „staré zkušenosti“, „jasné představy“, „do očí bijící“ náhledy a informace mohou vytvářet pěkně tuhou obruč, kterou se nám bude opravdu těžko shazovat. Ono to nakonec půjde, ale je stále nutné opakovat staré chyby? (Ano, zatím je).

2)Saturn nás povede spokojit se s málem nebo se pěkně zavrtat v pozici, kterou máme a držet a za žádnou cenu nepustit. Jenže takový postoj si koleduje o citelné ztráty. Pokud na něčem trváme, stojíme a upevňujeme, tedy opravdu bazírujeme na dosaženém, je jasné, že hloubkové změny (Konjunkce Saturn Pluton) budou bolestné. Uvolní však mnoho energie pro další. Jenže na to, teď nikdo nechce myslet. Vždyť žijeme v ráji a více méně se nám daří. Jenže i v tomto relativním blahobytu se Saturn a Pluton projevují. Mnozí z nás si uvědomují na osobní rovině „dědictví“ minulosti a to ve vlastní rodině, ve vlastním rodě, který jak mohou pozorovat, je mnohým zatížen. Ony obtíže jsou citelnou ztrátou, která začíná trápit hodně lidí a čím větší obtíže, tím šance na otevřenost k větší ochotě dívat se na věci jinak a odhalovat skrytou pravdu o sobě a celém rodu. Ona „archeologická“ práce v rodině se také promítá do společnosti a i na rovině větších celku můžeme pozorovat tendenci vracet se do minulosti a hledat souvislosti, oporu ale i chyby, které je třeba napravit, navíc i s tím, že si to ony chyby aktivně prožijeme v nových kulisách, tvářících se jako jasné pravdy.

3) Prohloubení a koncentrace na to, co je podstatné je Saturnovou písničkou pro Kozoroha, pro své domácí prostředí. Je to obsahově silná píseň a do její noty se přidává zatím kolikrát i neslyšený či sluchem opomíjený hlas Plutona. Pluton tedy opravdu tvrdí muziku. Budeme si muset uvědomit, co je v životě skutečně důležité. Co si žádá gruntovní rekonstrukci? Co se nám připomíná a proč? Nenechme se zmást tím, že jsme vytlačování jeden od druhého a zdánlivé rozličnosti nenaplňují naši touhu najít sobě-podobné lidi. Žijeme ve zbytnělém individualismu, který bohužel, také může za to, že se všichni příliš prožíváme a pramálo používáme pro druhé.

4) Vstupem Saturna do Kozoroha bychom měli v slunovratovém, temném, tajuplném čase, kdy se vše přeměňuje, ale také kdy mnohé po právu zaslouženě odpočívá a regeneruje, zpevnit své plány a začít odlišovat plevy od zrna. Mohli bychom se naladit na vlnu, která nám ukazuje, co je nosné a co je naopak plytké, co je důležité a co nepodstatné. Určitá koncentrovanost přeci není od věci? Můžeme vytvořit spolehlivé základy pro svůj život, nebo můžeme přitakat skupinovým „gangům“, které v touze po moci a neutuchající síle, nás budou víc a víc lákat do svých řad. Jak je poznáme? Jen ony mají klíč, pravdu a jasnou vizi. Ti, co hledají, ale neustále pracují, nejsou příliš oslavováni. Pro samu práci nejsou vidět. Ti, co nás lákají, jsou natolik nesmlouvavě jasní, pevní, nezpochybnitelní, informovaní a jen oni se poučili z minulosti a jen oni vědí, co je třeba dělat.

 

Sama mám, co dělat, vyznat se ve světě, kde je všechno možné, všechno se vším souvisí a každá informace má nejasný zdroj. Není to lehké, ale někde musí být cesta. Vždyť Saturn ji v dobách před naším letopočtem pěkně ukazoval, říkali mu „stálý“, „spravedlivý“, tak to by měl symbolizovat i nyní? Můžeme vykročit za mrtvými obrazy minulosti – vzpomínkami, které budeme promítat do budoucnosti, nebo můžeme vytvářet pevnější obraz toho, co bychom v budoucnu chtěli. Já bych chtěla soucitnějšího člověka, který si bude především vážit života jako takového.

 

Chytilové film Dědictví Aneb Kurvahošigutentag má jednu scénu, kdy hlavní hrdina jde do restitucí získané restaurace a vyhodí neochotného vrchního. Ten pronese památnou větu: „Nová doba, host vyhazuje vrchního“. Vzala jsem si ji jako předobraz toho, co by mohlo povstat při Saturnově cestě Kozorohem i spojením s Plutonem. Host je vlastně ona budoucí forma naší budoucnosti. Něco chceme, budujeme a to teď můžeme zpevnit. Vrchní jsou zvyky minulosti, které nejsou prostě kompatibilní s nově vzniklými situacemi.

Vytvořme si svůj vlastní obraz budoucnosti, ale nezapomeňme na povinnosti a zodpovědnosti, které se přirozeně vynoří s novou formou. Jinak to nejde. Vymezení – omezení k sobě patří, jako dvě strany jedné mince. Jak je budeme prožívat, záleží na úhlu pohledu. Je to jako s onou sklenicí vody, která je buď poloprázdná, nebo poloplná. Jakmile host vyhodí vrchního, musí se chopit jeho povinností, nebo je delegovat, ale na to musí mít a bez povinností to stejně nejde. Nepřijme-li povinnosti a zodpovědnost, přijde na buben.

Tak odvahu a strukturování zdar, NaZdar!

Astroložka Martina Lukášková

Foto: Dědictví Aneb Kurvahošigetentag

PŘIHLÁŠENÍ k odběru novinek!