Horoskop pro 8. týden

Souhrou okolností se mi připomnělo téma radosti ze života. Stalo se, že jedné ženě bylo připomenuto, že si „jen tak užívá života“. Samozřejmě, že to byla nevyžádaná informace a oné ženě z ní nebylo dobře, ale mne vše zaujalo nejenom proto, že to je moje práce, ale i pro to, že se pod termínem „užívání života“ skrývá mnoho další podtextů a významů. Druhým důvodem bylo, že jsme s rodinou byli účastni masopustní veselice, která je oslavou radosti ze života, divokým užíváním si života.

Tento týden nás přivede k novoluní. Je tedy vhodný čas si uvědomit, co se to vlastně během lunárního měsíce odehrálo. Předlohou, kterou si k tomu můžeme vzít, je právě míra, s jakou si užíváme života. Uznejte sami, že je to téma! Jak si užíváme života? Jak si vychutnáváme barvy a podoby života? Sama za sebe musím říct, že jsem se vycepovala k tomu, že za den musím něco pro mne důležitého udělat, jinak nabudu pocit, že jsem ten den žila marně. Jenže to není vychutnávání si života. Další, co mne napadne je, že jsme si udělali výlet s rodinou a byli na masopustní oslavně s přáteli, kde jsme se poměli a radovali se. To už by snad mohlo být ono, ne? Ano, budu-li mluvit za sebe, užila jsem si života, neb jsem jen tak byla, nemusela nic, pozorovala děti, jak jsou fascinované velkými maskami a poslouchala lidi, jak veškeré dění komentují. Poslouchala písně a třeštila oči z toho, že pod tradičními masopustními maskami byli obyvatelé z dálné Asie, jižních zemí a Španělska. Tohle už je no, ne? Pak jsme taky dobře jedli a pili a vychutnali si vše, co nám nabídli a co jsme zas my přivezli našim přátelům. Společné jídlo a pití, muzika to už je ono?

foto Marluk

Mohlo by směle odpovědět, ano, to už je ono. Užíváme si toho, z čeho máme prospěch. Jenže je toliko forem a možností jak si užívat, tedy z čeho mít prospěch. Přistoupíme-li ke světu tak, že to, co nám nabízí, je pro náš prospěch, můžeme si užívat život ve všech jeho oblastech a podobách. Rozpoznáme-li, jak je nám dobře, že prší, nebude nám vadit na pondělí odhlášený déšť. Rozpoznáme-li, jaké je štěstí, že nám někdo rozumí, nebude nám vadit, že na nás někdo mluví. Rozpoznáme-li, že jazyk a jeho chuťové pohárky se s chutí otevírají všemu, budeme si vychutnávat zrovna to jídlo, co máme před sebou. Budeme-li si chtít užívat život, budeme otevřeni radosti, neboť je průvodním jevem toho, co nám přináší prospěch. Je s dobrým neodmyslitelně spojena. Radost a užívání často poznáme v rozkoši, kterou zakoušíme a po které toužíme. Jenže rozkoš je sice opojná, ale také ve své nenasytnosti nebezpečná. Radost z užívání života je vlastně velmi prostá a jednoduchá. Mohli bychom říct, že je vlastně taková povrchní, stačí jí málo, nebo na druhou stranu jí stačí cokoliv a už se raduje. No, to je ono. Radost a užívání si života může působit obyčejně, povrchně a lehce. Patří do ranku „vysokého umění“, neboť v sobě nemá žádný háček, kterým by naše vědomí přišpendlila a tak se udržela. Nepodporuje žádnou závislost, neboť je těkavé, prchavé povahy, patřící vždy jen přítomnému okamžiku. Nedá se udržet, zastavit, zachytit, spoutat, neboť neulpívá. Radost užívání života je nesena láskou a ta ze své podstaty spojuje, ale nepoutá.

V čase konce divokého masopustního reje, v čase příprav na rozhodující boj mezi světlem a tmou, je vhodné pomyslet na to, jak si užíváme života. Tak totiž poznáme, zda se už máme rádi. Umíme se radovat z toho, co je právě teď, nebo to chceme jinak či rovnou být jinde?

foto Marluk

Mít se rád je totiž o tom, že se raduji z toho, co právě je, ať to je jaké je. Přijímám a užívám si toho, co je, což platí i pro stavy, které obvykle označujeme slovy únava, smutek, žal, bolest. I tyto stavy patří do palety nabídky života, a pokud i je přijmeme, poví nám svůj příběh a budou nám k užitku. Mohou nás upozornit na to, co jsme přehlédli, nebo zapomněli a vrátit nám tak vnitřní i vnější pohodu. Jen je třeba je přijmout a užít si to, co nám říkají. Ano, vím, co píši. Je to kumšt přijmout vnitřní nepohodu, nemoc či smutek. Jinak to však nejde. Budeme-li se bránit, obsedne nás strach, který nehoví tomu, abychom se měli rádi, protože ve strachu je tu vždy něco, co nad námi má moc.

Užívat si života znamená hledat světlo soucitu, které je natolik zářivé, že je obsažené v každém aspektu života, v každé části hmoty, v každém záblesku vědomí. Užívat si života znamená přijmout život jako radostný projev spojení. Být ve spojení je silou života.

Prakticky na to můžeme jít tak, že si každý den uvědomíme to, co si užíváme, co nám dělá dobře, co nás rozradostní. Je to posilující a staví to vědomí na půdu, která je pevná a schopná čelit jakýmkoliv životním situacím. Je-li silná, dokáže odvrátit i zkázu a zmar. Je východiskem pro změnu, je východiskem pro zvrat. Je světlem, které nám jasně říká, že mám-li se ráda, je celý svět boží zahradou, která mi může být k užitku a pak i já jsem k užitku všemu kolem mne. Jen je třeba to postřehnout, další už se bude dít tzv. samo. Je to totiž, jako pohoda letního ležení na louce, když se díváš do mraků, jako když se ti točí sukně v rytmu písně, jako když ti vítr šumí kolem uší, při prudší jízdě na kole, jako když ti zavoní hlína, jako když tě obejme chladná voda rybníku, jako když ti nečekaně zasvítí slunce do očí, jako když ti déšť pokazí účes a ty se směješ, jako když tě olízne zvíře a ty se s úsměvem otřepeš, jako když ti dítě dá dárek a ty víš, že jsi dobrý člověk. Taková je krása užívání života. Nekumuluje se, neboť ve chvíli, kdy je, se i zároveň dává. Neulpívá, neboť netouží po moci a tak ani nevytváří závislost.

Chtěla jsem vás do nového týdne naladit radostněji, neb je před námi hodně práce a úkolů a pro vše bychom neměli zapomínat si užívat života, ve výše uvedeném smyslu. Očistit užívání si života od kontextu čistě komerčního nebo konzumního. Marluk 17.2.2020

Astrologická poradna

Foto Eva Francová

Potřebujete cizí, nezaujatý pohled na Váš život?

Hledáte cestu a potřebujete se poradit s astroložkou s dlouholetou praxí?
Zkuste se informovat a objednat ke konzultaci

v týdnu od 17. února 2020 astrologmarluk@seznam.cz

telefon +420 728 113 508

Horoskop pro 7. týden 2020

Před úplňkem nás to táhlo poznat prostředí, z kterého čerpá naše povaha. Mohli jsme intenzivněji nahlédnout zděděné, převzaté, naučené či vštípené i to, co v nás uvízlo i přesto, že jsme si mysleli, že už je to dávno pryč. Prošla jsem si svým a musím přiznat, že prohra na domácím poli je citelná a že tváří tvář rodině mám tedy hodně co dohánět, uvědomovat a napravovat. Při tom všem sebe-nahlížení jsem však našla aspoň něco „pozitivního“: Daří se mi nehodnotit. Vnitřní přísná práce snad už nese plody. Úplněk otevřel dveře orkánu a nám perfektně zametl zahradu, vyhodil proud a cestě pokácel stromy, takže mi v pondělí zkomplikoval cestu do práce i přístup k internetu. Pondělí tak bylo náročné, ale za mne vše dobře dopadlo.

Vítr přinesl nové téma, kterým je přesun energie z tlaku na akci do tlaku na uvědomění. V lunárním cyklu bude toto téma kulminovat v sobotu druhou lunární čtvrtí. V sobotu při druhé lunární čtvrti se Měsíc dostane do přesného sextilu k Saturnu a Plutu, čím nám naznačuje, že téma saturnsko-plutonské konjunkce znovu zazní. Ukázat by se měla podstata pojmu POMPÉZNOST v protikladu k JEMNOSTI CITU. Inspirací jsou mi sabiánské symboly stupňů Slunce a Měsíce při druhé čtvrti – FÁZE 327 (Vodnář 27°): STAROŽITNÁ KERAMICKÁ MISKA PLNÁ ČERSTVÝCH FIALEK a Fáze 237 (Štír 27°): VOJENSKÁ KAPELA HLUČNĚ MAŠÍRUJE ULICEMI MĚSTA.

Perokresba Karel Jerie

Tím, že má Měsíc přesný sextil k Saturnu a sextil k Plutu, získávají obrazy na naléhavosti a vedou nás k tomu, všimnout si dalšího aspektu našeho života. Neměli bychom přehlédnout to, co se stává v naší společnosti a v našem životě pompézním, okázalým, příliš dominancí a pýchou prosáklým chováním, které vylučuje určitou kvalitu a veřejně ji označuje za správnou, hodnou tedy obecné podpory a následování. Jakmile je něco nad něčím vyzdviženo, glorifikováno, bývá to provázeno agresí, která pomáhá upevnit moc dané hodnoty nad druhou. Vojenská kapela, je tak symbolem právě oné agresivní glorifikace výlučnosti toho, co je správné. A teď do světa kolem nás. Podívejme se na to, co se kolem nás poslední dny glorifikuje, co na sebe a svou výlučnost upozorňuje? Kdo se nám ukazuje, že je tím správným, hodným následování? Navádět vás budu jen k tomu, abyste si toho všimli a ujasnili si, zda za tím jdete na základě sdílených idejí, nebo jen pro opojnou „hlučnost“, s kterou se dané prosazuje.

Osobní rovina je také zajímavá a ukazuje nám, že i zde bychom měli hledat to, co se vyvalí ven v touze po slávě, po pompéznosti, lesku a výlučnosti. Mohou to být naše tendence, zvyky, ale také inklinace a silné emoce, které se prosadí a strhnou naši pozornost jinam, než bychom chtěli. Jak to myslím?

Před časem mi pomohl najít vhodná slova rozhovor s Evou Francovou. Mluvily jsme spolu o tom, jak nás jednu jak druhou obsedne nějaká představa a strhne nás k pokušení ji realizovat. Budu-li mluvit za sebe, tak mne ondá strhl pocit euforie z rychlé jízdy. Vsadila jsem na rutinní znalost svého dennodenního úseku a jela na plný plyn. Ke svému překvapení jsem podlehla svůdné myšlence, jet v protisměru a to, na nepřehledném úseku, což vše trvalo jen malou chvilku, neb jsem si záhy uvědomila, že nejsem tady-a-teď, ale že mé vědomí uvízlo v jaké si představě, která glorifikovala část povahových rysů a osobnostních zkušeností. Tento, jak Eva řekla „opojný“ a „svůdný“ pocit, vyzdvihl a glorifikoval moc a vnuknul vědomí ideu, že jsem paní svého konání. Ke svému štěstí, jsem se včas probrala, a když spořádaně a v přiměřené rychlosti a směru vjela do zatáčky, nebyla už překvapena tím, že jet rychle, byla bych to napálila do tahače, co za zatáčkou odklízel zbytky nabouraného auta, které mělo nehodu. Jako by se vědomí naladilo na to, co přede mnou udělal někdo jiný, jen mu to nevyšlo… Jako bych se naladila na rovinu, která svou svůdností jen halí zmar a chaos, ale vždy vede k destrukci. Projev této destruktivní síly je vždy svůdný, ale aby mohl svádět, musí mu před tím vědomí lidí nabídnout něco, čeho si cení, co glorifikuje, co vyčlení, na co poukáže, že to, je to správné a hodné uznání. U mne to byla glorifikace odvahy. Místo, abych si jí vážila, převážila pompéznost a svou odvahu jsem glorifikovala víc, než je zdrávo.

Perokresba Karel Jerie

Obraz vojenské kapely hlučně mašírující ulicemi města, je symbolem pozice Měsíce, tedy toho, čemu se budeme přizpůsobovat. Oproti tomu Slunce, zdroj životní síly ponese při sobotní čtvrti obraz starožitné keramické misky plné čerstvých fialek. Obraz odkazuje na tradiční dovednosti, jakou je výroba keramiky, která je nejen užitková, ale má i svou podstatnou uměleckou stránku. Lidská tvořivost vedená potřebou vyrobit si pomůcky pro život se vždy snoubí s uměleckou činností, ve které se otiskuje vnitřní přesah, spiritualita a estetická hodnota tvorby. Fialka, (v našem případě violka vonná), které zdá se i zanedlouho pokvete, je symbolem skromnosti a nevtíravé a přesto mocné vůně, která otevírá duši do šíře. Její vůně má přirozenou moc přimět osobnost k soucitu, pokorné otevřenosti lásce. Síla této na pohled křehké rostlinky je v tom, že dokáže v organismu přispět k vylučování toho, co do něj nepatří. Je močopudná a protizánětlivá, přispívá k uvolňování hlenů a odkašlávání, navíc její listy se výborně hodí při hubnutí. Jedna z prvních kvetoucích jarních rostlinek je v obrazu v keramické misce a spojuje tak svou skrytou sílu s řemeslnou prací člověka. Opora v přirozených tradicích, v tvorbě zamezí emocím se přemrštěně či násilně předvádět.

Z toho plyne, že v nadcházejícím týdnu bychom měli čerpat více z procesu tvoření než z výsledků tvorby. Trochu přísněji hledět na to, co se v nás začne okázale předvádět, zvláště pak v kontaktu s jinými lidmi.

Jakmile rozpoznáme opravdovou vůni fialek, bude pro nás hluk pochodující kapely jen připomenutím, že být ve střehu, tedy být bdělý je živnou půdou pro radost, která kvete a voní tam, kde se dílo daří.

Vše dobré přeje Marluk 11.2.2020

Horoskop pro 6. týden

Začnu zdánlivě od konce. V neděli nás čeká úplněk a není od věci podívat se zpět k novoluní, které se odehrálo 24. ledna (byl to pátek). Novoluní se uskutečnilo na 5°Vodnáře v doběžné kvadratuře k Uranu v Býku. Uran je symbolem strukturálních změn, zrychlení a neobvyklostí, které vedou k nutnosti otevřít se improvizaci a novým řešením. Možná si také užíváte smršť drobných či větších událostí, které vás stejně jako mne roztáčí do rychlého kola. O světových událostech ani nemluvě. Novoluní oživilo sabiánský symbol: JE VIDĚT, JAK SE SHROMÁŽDĚNÍ PŘEDKŮ SNAŽÍ POMOCI MLADÉMU VŮDCI USKUTEČNIT JEHO SNAHY. Symbol nabízí pohled na to, co do nás vtiskly předcházejí generace. Jejich úspěchy i neúspěchy, snahy, touhy ale i nenaplněná očekává stojí tváří v tvář mladému vůdci a formují jeho snahu uskutečnit cíle, které si předsevzal. Do role mladého vůdce si dosaďte každý sebe sama a pak se pěkně rozhlédněte. Rudhyar v Astrologické mandale mluví o tom, že každý jedinec (vůdce ze symbolu) je závislý na síle úspěchů a neúspěchů svých předků. Právě oni stojí v základech jeho osobnosti, tvoří jeho sílu a podporují ho nebo vedou k netečnosti či neschopnosti přesáhnout omezení, která cítí. Potkáváme se  tedy s tím, co nám předkové zanechali a to na všech rovinách a úrovních života.

Podíváme-li se na světové události, můžeme si jasně uvědomit, že podceňovat či přeceňovat naše možnosti se nám nevyplácí a dělá-li to po sobě několik generací, je sklizeň fakt „bohatá“. Tedy rychlost dění posledních dnů a to, jak k nim přistupujeme, je nejenom záležitostí osobní vůle, ale i síly odkazu našich předků. Ani naše osobní směřování není čistě „výmyslem“ naší libovůle, ale zděděných dispozic a to nejen tělesných, ale také duševních a v neposlední řadě duchovních.

Možná jsme si všimli, že udržet si směr a to, co bychom rádi, není tak snadné, jak se před časem zdálo. Z pohledu astrologie se stávající měsíc (od novo k novu) svým tématem snaží připomenout naše základy a kořeny.

Z čeho „vyrůstáme“, z čeho čerpáme a o co se opíráme?

Musíme se popasovat se tím, co nám naši předci nadělili. Jejich pomoc může mít různou podobu. Někdo objeví sílu kořenů ve své fyzické stránce, jinému se potvrdí zkušenosti rodičů a další  se zastaví, neb ještě nikdo z jeho předků danou překážku nechtěl překročit. Můžeme si tak uvědomovat, čím jsme podporování a to právě ve chvílích, kdy se musíme věnovat něčemu jinému, než vlastně chceme, či než jsme si vytkli. Ono „jiné“ je jiným jen do té míry, že jsme si to nevybrali dobrovolně. Ve výsledku je to však jedno, zda si ono „jiné“ vybereme nebo ne, protože se s tím tak či tak musíme nějak poprat. Buď do toho vstoupíme, nebo před tím uhneme. V obou případech jsme přiměni se rozhodnout. Cesta je nelehká jen pro ty, co se brání a doufají, že se jim něco vyhne či nebude třeba, aby něco museli řešit.

Nov se spojil s Uranem a otevřel cestu změnám. Každý se s nimi bude muset nějak vypořádat. Do neděle máme čas zkoušet, hledat a improvizovat, od úplňku si budeme muset nalít čisté vína. Slunce se dostane na symbol 21°Vodnáře : ZKLAMANÁ ŽENA, KTERÁ ZTRATILA ILUZE, ODVÁŽNĚ ČELÍ ZDÁNLIVĚ PRÁZDNÉMU ŽIVOTU.  V tomto obraze je ukryta síla, která je-li objevena, je tím, čemu říkáme osobní charakter. Ukáže se nám, jak stavíme na tom, co jsme zdědili, co jsme si osvojili a přijali od předešlých generací, tentokrát bez iluzí a snů. Prostě se začneme rozhodovat na základě předcházeních precedentů a zkušeností. Jedině tak se můžeme odrazit ode dna, stejně jako zklamaná žena. Dívat se vpřed znamená odložit iluze, které jsme si hýčkali a postavit se tomu, co je před námi. Vše proto, že jsme chtěli něco dřív, než jsme na to byli připraveni a vnitřně ustrojeni. Úplňkové Slunce má přesný kvintil na Urana a úplňková Luna zas přesný bikvintil na Jupiter. Kvintil a bikvintil jsou aspekty, úhlové vztahy, které symbolizují velmi originální vazby, takže bychom se mohli potkat s tím, že zásluhou zvědomění našich opor, našeho charakteru, našich opor v předcích a předešlých zkušenostech se pokusíme jednat jinak. Můžeme si začít uvědomovat, co zkusili ti před námi. Poučíme-li se, získáme podporu a pak nemusíme opakovat to, co nevedlo k pokroku či úspěchu. Je to nadějné! Skeptik by mohl říct, že by to bylo pěkné, kdyby se tak stalo. Na to je však možné reagovat otázkou, a co nám brání, aby se tak nestalo? Vždyť dějiny ukazují, že ti, kteří si tohle uvědomili, se stali jedinci, co pohnuli nejenom s tendencemi svého rodu, ale také s celou společností.

Pěkné dny a neztrácejme víru v sebe, v naše cíle a sny, natož víru v lidství. Do úplňku se snažme a čelme výzvám, po úplňku si nezpochybňujme to, na co jsme přišli a co jsme objevili. Je třeba bez iluzí pokračovat v cestě v před. Marluk 2.2.2020

Horoskop pro 5. týden 2020

Mnoho lidí, mnoho slov a ještě více názorů. Děje se toho vcelku dost a na všech frontách. Právě proto bychom neměli zapomínat na to, co je důležité, začneme-li mít z něčeho obavy či dokonce strach.

Postup v bodech:

  1. Udržet si pozornost u toho, co se děje právě teď a tady. (Tedy nezaplavit mysl tím, co by mohlo být, kdyby…, ale držet mysl u toho, co je právě teď).
  2. S tím se nese srovnat si dech. (Dech je tím, co oživuje, nese život a spojuje všechny živé bytosti dohromady. Rytmus dechu, uklidní emoce a oddělí podstatné od nepodstatného a umožní mysli zrcadlit dění a nalézt vhodné řešení pro danou situaci).
  3. Pustit do vědomí víru a získat tak sílu nesejít z cesty.
  4. Použít vůli ke koncentraci na podstatné, tedy na to, co je zrovna přímo před námi a nepodlehnout pocitu osamělosti a oddělenosti. (Vědomí je třeba rozšiřovat ne izolovat).
  5. Dovolit si vyzpívat to, co se nepodařilo dostat ven, nebo naopak zpívat o tom, co naše srdce potřebuje dostat dovnitř.

Vše dobré a pevnou víru přeje Marluk