Kurz sabiánských symbolů

Horoskop pro 13. týden – novoluní v Beranu a Saturn ve Vodnáři

Třináctý týden přináší novoluní (v úterý 24. března)  a s ním i nové téma. Z pohledu astrologie mnohým přijde nov zásluhou své pramalé aspektace nezajímavý a možná vágní, neb má jen přesný oktil (drobný úhel 45°-považován za málo výrazný) k Venuši Večernici a kvintil (drobný úhel 72°) k Jupiteru, Plutu a Marsu v Kozorohu. Pro mne ovšem tyto drobné aspekty a rychlé planety,které jsou  ve vztahu s novoluním, mnohé vypovídají. Takže, co bychom mohli tento měsíc očekávat?

Mars se spojil s Plutonem a temnější podtóny plavou na povrch ve velmi zajímavém provedení, čemuž nasvědčuje kvintil na novoluní. Podivné a emočně silně zabarvené vpády mohou na čas opanovat naše smysly a vědomí. Mohou nás strhnout k fatalismu, na který bychom si měli dát opravdu velký pozor, neboť jeho působnost zpomalí a nejvíce ochromí naše konání. Využijme spojení  planet k tomu, že se s větší efektivností pustíme do toho, co nás zajímá, co považujeme za důležité, neboť mimo jiné Mars symbolizuje akceschopnost a Pluton hloubku a efektivitu a v kvintilu na novoluní mohou představovat odvahu spojovat to, co se dříve zdálo nespojitelné!

Ohledem vývoje koronaviru je první řadě potřeba připomenou, že větší jasno budeme mít až v červnu. Ukazuje se, že nás čeká vcelku živelný měsíc, ve kterém se budou do úplňku prosazovat různorodé nápady. Je to dobrý čas na experimenty s hledáním a testováním léku, ale nepříhodný čas pro ty, co jsou sužováni zemětřesením či vpádem mračen kobylek, což je do současnosti území Ugandy, Keni, Somálska, Tanzánie, Jemenu, Ománu a vyhlídky má Irán, Pákistán a možná, půjde-li to takto dál i v létě Indie. Vlna hladu, kterou za sebou nechají zpustošená pole, bude opravdu velká.  Nepříznivé je to proto, že konstelace nenaznačuje žádnou stabilizaci či korekci vzniklé situace. Celý svět se točí kolem koronaviru a hledá lék, ale situace je složitější, neboť se neodehrává jen na rovině virové, ale také přírodní a o společenské ani nemluvě. Tohle je celkově slušná výzva pro člověka a to hlavně v tom,smyslu,  že pokud by se někam měl vracet, tak k tomu ještě důsledněji pozorovat přírodu a brát si z jejího dění ponaučení.

V loňském roce si možná někteří všimli, že kosi měli virovou epidemii, která razantně skrouhla jejich počty. Epidemie přišla naprosto nečekaně skrze komáry z Afriky. Důvod proč  o tom píši je, že celá tahle kosí kauza může posloužit jako příklad, jak přistupovat k současné situaci. Epidemie jsou v přírodě pravidelné a jejich výskyt není ojedinělý. Zvířata na ně nemají léky a řešením je, získat protilátky a zajistit, aby přeživší s protilátkami měli dobré podmínky a mohli se rozmnožit. Z tohoto pohledu je možné vnímat epidemie, jako záležitosti pravidelné a je tedy možné přemýšlet o nich z hlediska rychlých planet (Venuše, Mars, Merkur). Chci tím říct, že spouštěči takových událostí mohou být rychlé planety. Pomalé planety, o kterých nyní často slýcháte –  v současnosti  Saturn a Pluton v Kozorohu, jsou ukazateli velkých procesů, toho, co se může proměnit ve společnosti a v její struktuře. Rychlé planety ukazují čím se bude proměňovat. To je věc, kterou je třeba sledovat, neboť by mohla pomoci monitorovat, jak se vzniklou situací vypořádat.

Do úplňku 8. dubna bychom měli dodržovat ty nejpřísnější opatření, abychom co nejvíce rozložili počet nakažených. Je nutno počítat s tím, že lidem se nebude chtít se omezovat, což bylo tento víkend patrné, ale čím víc si nás to uvědomí, tím líp. Neměli bychom hledat fígle, jak tuhle situaci obejít, ale uvědomit si, k čemu nás nutí a také co nám dává. Dává nám totiž cennou šanci porozumět instinktům, ale také svým emocím. Najít si k nim postoj je výzvou Venuše Večernice.  Je to právě Večernice, která se odvažuje vykročit tam, kde opravdu nikdo neví, co je a nikdo tam ani nebyl. O tom nás dobře informuje mýtus Sestup Inanny (Venuše) do podsvětí. Je to ona, Venuše Večernice,  která se dostane do podsvětí a je to zas ona, která jako jediná se z něj vrátí. Jak je to možné? Jak se jí to podaří? Bez pomoci by tam zůstala. Bez soucitu, by tam zůstala. Bez vztahu, by tam zůstala a na to je třeba pamatovat. Takže v těchto dnech bychom měli zaměřit pozornost na to, co nám umožňují technologie, neboť elektřinu, chvála Vesmíru, máme a spojovat se! Hlouběji a efektivněji. Sdílet myšlenky a ne kecy, sdílet humor a ne reklamu, sdílet příběhy a ne drby. Přes aplikace,  sociální sítě, internet, vést rozhovory, video rozhovory, výuku, povídání a tak dále. Proč? Aby se upevnily vztahy a sítě. Není před námi zatím vydlážděná cesta zalitá sluncem, ale temný les, kterým bude nutné projít.

Perokresba Karel Jerie

Sabiánský symbol novoluní je: Beran 5°: OKŘÍDLENÝ TROJÚHELNÍK

Klíčová myšlenka: Schopnost sebetranscendence (sebepřesažení).

Novoluní přináší výzvu k sebepřesažení. Nabízí se příležitost ukázat, co v nás je i přesto, co jsme si o sobě mysleli. Sebepřesažení je otevření se nadosobnímu. Jsme na začátku cyklu, v Beranu a tak se to projeví v naší spontaneitě a subjektivitě každého z nás, v  jeho vztahu k tomu, co ho přesahuje. Máme tedy možnost nakouknout do nové dimenze bytí, což se projeví přívalem kreativity. I přes podivnost začínajícího lunárního měsíce, speciálně jeho prvních čtrnácti dnů, přichází příležitostí posunout vše dál a objevit cesty, jak jinak. Což ve chvíli, kdy hledáme léky, kdy se snažíme vypořádat s karanténou,  není k zahození. Měli bychom však jít ještě dál a uvědomovat si celoplanetární situaci, kdy přírodní živly a procesy vystavují lidi těžkým zkouškám. To je třeba připočíst a zkusit vést skromnější a přitom vědomější život. Není to zas tak špatné, jak se na první pohled zdá. Objevujme to, co máme nejblíže a to bývá většinou to, co je tím největším pokladem.

Hlavu vzhůru přátelé, neboť je-li cesta temná, je třeba na ni vykročit společně i přesto, že nikdo z nás neví, kam nás zavede. Na tomto místě bych ráda připomněla knihu, ne film, zdůrazňuji ne film, ale opravdu knihu S. Kinga TO, kde krom skvělých psychologických profilů všech postav a dějů zvítězí  děti nad ultra zlem tak, že přemohou strach ze smrti a vykročí do temnot ruku v ruce. Jejich spojení, které vznikne jako spontánní reakce na vzniklou velmi tíživou situaci, (podobné současné konstelaci) je tím, s čím zlo nepočítá či lépe, na co nemá, a co si nedokáže podmanit. Zlo totiž nemá na strukturované láskyplné vazby. Ty jsou světlem v temnotách!  

Takže do toho! Marluk 23. 3. 2020

PS. Trocha o Saturnovi, pro ty, co měli málo astrologie 🙂

Saturn nám vstoupil do Vodnáře a tím otevřel dveře první vlaštovce strukturování idejí a společenských sítí.  Ve Vodnáři můžeme působnost Saturna spojit s důrazem na formality a přesné vazby, a tak se dá za stávající situace předpokládat, že od současnosti do jara roku 2023 se budou opravdu z gruntu vylepšovat postupy, jak ještě lépe, efektivněji kontrolovat a vyhodnocovat pohyb občanů, aby jim byla umožněna větší „svoboda“ a „ochrana“. Saturn vede k vyhýbání se extravagancím, které mohou být více regulovány ve prospěch přijetí větší uniformity a formality do společnosti. Tohle pojede na rovině společenské, ale na rovině individuální mohou někteří  jednotlivci o to víc strukturovat a zpevnit sítě vztahů tak, aby opravdu svobodné slovo mělo kanál, kudy téct. Najdou kličky a fígle, jak uniknout všudypřítomnému sledování. Při Saturnu ve Vodnáři se stane úkolem nalézt střízlivý postoj k budoucnosti, vložit energii do toho, co je do budoucna opravdu přínosné a může se vytvořit zralý přístup k tomu, do čeho vynakládáme svou energii. Nuže, vybírat máme z čeho!

Horoskop pro 7. týden 2020

Před úplňkem nás to táhlo poznat prostředí, z kterého čerpá naše povaha. Mohli jsme intenzivněji nahlédnout zděděné, převzaté, naučené či vštípené i to, co v nás uvízlo i přesto, že jsme si mysleli, že už je to dávno pryč. Prošla jsem si svým a musím přiznat, že prohra na domácím poli je citelná a že tváří tvář rodině mám tedy hodně co dohánět, uvědomovat a napravovat. Při tom všem sebe-nahlížení jsem však našla aspoň něco „pozitivního“: Daří se mi nehodnotit. Vnitřní přísná práce snad už nese plody. Úplněk otevřel dveře orkánu a nám perfektně zametl zahradu, vyhodil proud a cestě pokácel stromy, takže mi v pondělí zkomplikoval cestu do práce i přístup k internetu. Pondělí tak bylo náročné, ale za mne vše dobře dopadlo.

Vítr přinesl nové téma, kterým je přesun energie z tlaku na akci do tlaku na uvědomění. V lunárním cyklu bude toto téma kulminovat v sobotu druhou lunární čtvrtí. V sobotu při druhé lunární čtvrti se Měsíc dostane do přesného sextilu k Saturnu a Plutu, čím nám naznačuje, že téma saturnsko-plutonské konjunkce znovu zazní. Ukázat by se měla podstata pojmu POMPÉZNOST v protikladu k JEMNOSTI CITU. Inspirací jsou mi sabiánské symboly stupňů Slunce a Měsíce při druhé čtvrti – FÁZE 327 (Vodnář 27°): STAROŽITNÁ KERAMICKÁ MISKA PLNÁ ČERSTVÝCH FIALEK a Fáze 237 (Štír 27°): VOJENSKÁ KAPELA HLUČNĚ MAŠÍRUJE ULICEMI MĚSTA.

Perokresba Karel Jerie

Tím, že má Měsíc přesný sextil k Saturnu a sextil k Plutu, získávají obrazy na naléhavosti a vedou nás k tomu, všimnout si dalšího aspektu našeho života. Neměli bychom přehlédnout to, co se stává v naší společnosti a v našem životě pompézním, okázalým, příliš dominancí a pýchou prosáklým chováním, které vylučuje určitou kvalitu a veřejně ji označuje za správnou, hodnou tedy obecné podpory a následování. Jakmile je něco nad něčím vyzdviženo, glorifikováno, bývá to provázeno agresí, která pomáhá upevnit moc dané hodnoty nad druhou. Vojenská kapela, je tak symbolem právě oné agresivní glorifikace výlučnosti toho, co je správné. A teď do světa kolem nás. Podívejme se na to, co se kolem nás poslední dny glorifikuje, co na sebe a svou výlučnost upozorňuje? Kdo se nám ukazuje, že je tím správným, hodným následování? Navádět vás budu jen k tomu, abyste si toho všimli a ujasnili si, zda za tím jdete na základě sdílených idejí, nebo jen pro opojnou „hlučnost“, s kterou se dané prosazuje.

Osobní rovina je také zajímavá a ukazuje nám, že i zde bychom měli hledat to, co se vyvalí ven v touze po slávě, po pompéznosti, lesku a výlučnosti. Mohou to být naše tendence, zvyky, ale také inklinace a silné emoce, které se prosadí a strhnou naši pozornost jinam, než bychom chtěli. Jak to myslím?

Před časem mi pomohl najít vhodná slova rozhovor s Evou Francovou. Mluvily jsme spolu o tom, jak nás jednu jak druhou obsedne nějaká představa a strhne nás k pokušení ji realizovat. Budu-li mluvit za sebe, tak mne ondá strhl pocit euforie z rychlé jízdy. Vsadila jsem na rutinní znalost svého dennodenního úseku a jela na plný plyn. Ke svému překvapení jsem podlehla svůdné myšlence, jet v protisměru a to, na nepřehledném úseku, což vše trvalo jen malou chvilku, neb jsem si záhy uvědomila, že nejsem tady-a-teď, ale že mé vědomí uvízlo v jaké si představě, která glorifikovala část povahových rysů a osobnostních zkušeností. Tento, jak Eva řekla „opojný“ a „svůdný“ pocit, vyzdvihl a glorifikoval moc a vnuknul vědomí ideu, že jsem paní svého konání. Ke svému štěstí, jsem se včas probrala, a když spořádaně a v přiměřené rychlosti a směru vjela do zatáčky, nebyla už překvapena tím, že jet rychle, byla bych to napálila do tahače, co za zatáčkou odklízel zbytky nabouraného auta, které mělo nehodu. Jako by se vědomí naladilo na to, co přede mnou udělal někdo jiný, jen mu to nevyšlo… Jako bych se naladila na rovinu, která svou svůdností jen halí zmar a chaos, ale vždy vede k destrukci. Projev této destruktivní síly je vždy svůdný, ale aby mohl svádět, musí mu před tím vědomí lidí nabídnout něco, čeho si cení, co glorifikuje, co vyčlení, na co poukáže, že to, je to správné a hodné uznání. U mne to byla glorifikace odvahy. Místo, abych si jí vážila, převážila pompéznost a svou odvahu jsem glorifikovala víc, než je zdrávo.

Perokresba Karel Jerie

Obraz vojenské kapely hlučně mašírující ulicemi města, je symbolem pozice Měsíce, tedy toho, čemu se budeme přizpůsobovat. Oproti tomu Slunce, zdroj životní síly ponese při sobotní čtvrti obraz starožitné keramické misky plné čerstvých fialek. Obraz odkazuje na tradiční dovednosti, jakou je výroba keramiky, která je nejen užitková, ale má i svou podstatnou uměleckou stránku. Lidská tvořivost vedená potřebou vyrobit si pomůcky pro život se vždy snoubí s uměleckou činností, ve které se otiskuje vnitřní přesah, spiritualita a estetická hodnota tvorby. Fialka, (v našem případě violka vonná), které zdá se i zanedlouho pokvete, je symbolem skromnosti a nevtíravé a přesto mocné vůně, která otevírá duši do šíře. Její vůně má přirozenou moc přimět osobnost k soucitu, pokorné otevřenosti lásce. Síla této na pohled křehké rostlinky je v tom, že dokáže v organismu přispět k vylučování toho, co do něj nepatří. Je močopudná a protizánětlivá, přispívá k uvolňování hlenů a odkašlávání, navíc její listy se výborně hodí při hubnutí. Jedna z prvních kvetoucích jarních rostlinek je v obrazu v keramické misce a spojuje tak svou skrytou sílu s řemeslnou prací člověka. Opora v přirozených tradicích, v tvorbě zamezí emocím se přemrštěně či násilně předvádět.

Z toho plyne, že v nadcházejícím týdnu bychom měli čerpat více z procesu tvoření než z výsledků tvorby. Trochu přísněji hledět na to, co se v nás začne okázale předvádět, zvláště pak v kontaktu s jinými lidmi.

Jakmile rozpoznáme opravdovou vůni fialek, bude pro nás hluk pochodující kapely jen připomenutím, že být ve střehu, tedy být bdělý je živnou půdou pro radost, která kvete a voní tam, kde se dílo daří.

Vše dobré přeje Marluk 11.2.2020

Horoskop pro 48. týden

Symboly snů opět nezklamaly a jak, jsem před týdnem psala, sen o napadení zombie byl předzvěstí chřipky. Napadený dům byl mým tělem a zombíci viry, čekající na chemické reakce, které by spustily jejich řádění. Předtucha snu mi umožnila učinit kroky tak, abych zmírnila ztráty. Jsem tomu ráda. Sny mi zrcadlí dění v těle, dění v mysli i dění mimo mne či dění, které mne přesahuje. Jaká škoda, že se lidé místo o blbinách nebaví o snech. Mnohé by se posunulo dál, neb si víc a víc lidí uvědomilo, jak důležité informace, pocity, obrazy a dění sen odráží. Krom toho jsem dopsala kalendář na rok 2021, stihla uklidit zahradu a sklep, zazimovat květiny, což bych vlastně neměla, ale zahrada nepočká až se uzdravím a vydavatel taky ne. K tomu rodina, jejíž běh taky nezastavíte, takže ve výsledku kolotoč se zátěží. Musela jsem vypustit návštěvy sociálních sítí, což nebylo složité. Jde bez nich žít. Jen jsem si uvědomila, že chce-li člověk utíkat sám sobě, tak si i mimo sociální sítě najde ukrýt, ve kterém se bude omamovat představami, že je s někým nějak ve vztahu. Pro mne to byl zvláštní čas, kdy jsem byla vystavena svým stínům. Nemohu říct, že by to se mnou nezacloumalo. Přesto jsem se snažila nepodlehnout klamných iluzím, emoční palčivosti a vnitřním v podstatě lichým komentářům. Výsledkem vnitřního usebrání bylo přijetí toho, co je a to jak je. Začala jsem si říkat: To, co potřebuješ, máš před očima. Podívej se pořádně, něco si přehlédla. Chvíli jsem se musela rozkoukat, ale pak se začalo objevovat to, čemu říkám cesta, pak lidé, kteří mne na ní podporují a chtějí se přidat, neb jejich cesta je podobná. Našla jsem posilu, stejně jako tělo sílu zlomit nájezd virů – zombiků. Není to výhra navždy. To vím, že to tak není. Jsou to malé a do té doby, než se ustálí otevřené stav vědomí, periodické stavy. Píši to proto, aby bylo zjevné, že člověk, který pracuje na poli astrologie, je taky jen obyčejný tvor, který mám mnohé vnitřní zápasy. Díky tomu, že z nich nalézá cestu, může najít cestu i pro druhé. Astrolog je prostě stopař, co tím, že se neustále snaží poznávat prostor, kde žije, najde cestu i pro druhé. Výsledné rozhodnutí, co udělat s nalezeným cílem, však každý, kdo využije služeb stopaře musí udělat sám.

Před sebou máme poslední týdny roku. V úterý bude novoluní, které je zajímavé tím, že má spojení (oktil – dynamický napěťový aspekt vedoucí ve výsledku ke konkrétní akci) se Saturnem a Plutonem, kteří spějí do své konjunkce. Saturn ve spojení s Plutonem symbolizují proměnu struktury ve společnosti. Nabídne se nám opět dost úkazů, které budou předzvěstí věcí budoucích. Pozitivní na tom je, že máme kupodivu dost informací na to, abychom něco změnili a nešli jak ovce na porážku. Měly by se ukázat inovativní směry a možnosti, které mohou pomoci čelit přírodním změnám a tomu, jak se občany totalitního státu. Na rovině osobní bychom měli být získat potřebný odstup, a tím si uvědomit, co se nám to vlastně poslední dobou děje. Můžeme v době před zimním slunovratem nakouknout do tmy, poznat svůj stín a uvědomit si, k čemu a jak slouží.

Sabiánský symbol novoluní je:

Střelec 5°: STARÁ SOVA SEDÍ SAMA NA VĚTVI VELKÉHO STROMU

Klíčová myšlenka: Vyvážený a moudrý postoj k existenci, založený na jasném vnímání nevědomých faktorů a jejich působení.

Sova je odjakživa symbolem moudrosti, a její houkání nám připomíná, že v životě jsou i tajemné a skryté prvky. Sova je v nočním aspektu existence bdělá a bystrá. Svýma očima vidí to, co člověk normálně nevnímá. Představuje vědomí, které je aktivní tam, kde životní procesy obvykle pozornosti osobního ega a jeho intelektu unikají.

Toto je poslední z pěti symbolů čtyřicáté deváté sekvence. Ukazuje možnost dobrat se moudrosti přesahující tragédií, dosáhnout míru a rovnováhy navzdory konfliktu. Lze zde mluvit o PROSVÍCENÍ. (D. Rudhyar – Astrologická mandala, Půdorys 2003)

Chce-li někdo hloubat nad symbolikou, měl by si pustit do vědomí i to, že sovy jsou opravdu nekompromisní lovci a jejich schopnosti jsou nebývalé. Dokážou víc, než jen otočit hlavu o 270° a střemhlav se vrhnout za potravou, ale také je jejich let zcela neslyšný. Z tohoto pohledu je pak sova symbolem schopnosti podívat se i na to, co je divoké, animální a nebezpečné, co ohrožuje naše postoje, které jsme si o sobě udělali. Potkat se tedy můžeme s tím, co je skryté ve tmě, tj. skryté na pozadí vědomí. Nelekneme-li se toho, že toho, co o sobě objevíme, bude třeba jednat a s bystrostí, rychlostí a soví dravostí objevené uchvátit, aby nám neproklouzlo, neboť to, co je ve tmě, ve stínu vědomí, bývá mocným tlakem ovlivňujícím náš život. Tím, že obrazně řečeno ulovíme svůj stín, získáme výhodu. Budeme hotovi udělat změnu a jednat jinak, než jak jsme byli zvyklí. Takže si všímejme toho, co děláme, co se nám vynořuje v mysli, s čím se potkáváme a jaké máme zvyky. Je před námi měsíc, ve kterém můžeme vystoupit z toho, co nás poutalo do své moci a oslepovalo náš rozhled. Jak poznat stín? Snadno, nahlédnutí na něj je nepříjemné, bolestné a otřese základy osobnosti. Jak patrno nic, do čeho by se člověk dobrovolně hrnul, leč udělá-li to, zacelí se a je jisté, že jeho život získá na nové a kvalitativně lepší úrovni.

Už jak to píši, tak si říkám, to budou zas informace ze společnosti, to budou zas zprávy, ale také si říkám, že se zas vynoří naděje na to, jak překonat krize, že se objeví další podpora proto, aby se člověk stal člověkem. Ba co víc, že se ti, kteří chtějí svět jinak, chránit zemi a život zasadí možná zcela nepatrný základní kámen. Přes svou titěrnost či nepatrnost, to stále bude základ, který bude růst. Možná pomalu, ale tím se nesmíme nechat ošálit, neboť i zde platí, že posun může přijít skokem a co je nyní miniaturní, bude za čas obřích rozměrů. Ve hře života nás čekají měsíc, kdy můžeme vstoupit na políčko, které nechává hráče jedno kolo mimo hru. Nabídne se čas, uvědomit si, co to hrajeme za hru, s kým, za jakých okolností a jakou máme strategii. Je to krátké zastavení, ne vyloučení ze hry. Zastavení, které bude-li využito, může mnohé naplánované či vnucované zvrátit.
To je šance! Budeme-li to však vnímat tak, že nemůžeme hrát, pak nezbude, než si říct: Člověče, nezlob se! Je to hra, tak hraj, váš Marluk

Ps. Nejcitlivěji na impuls novu budou reagovat lidé, kteří mají mezi 4°- 6° Střelcem Slunce, nebo v těchto místech osobní planetu, nebo něco mezi 4°- 6° Blíženců, Panny, Ryby.

Horoskop pro 46. týden

Je středa a v noci u nás napadl těžký, mokrý sníh. Ač je zataženo, tak
zásluhou sněhové nadílky se venku rozsvítilo a pohled z okna nabízí mnohem jasnější a světlejší úkazy. Nestihla jsem zabalit stromky, což musím dnes tedy rozhodně napravit a uklidit z kryté verandy poslední truhlíky. Od rána pracuji. V duchu se sama sobě směji, co jsem to před rokem pro středu psala? (Základ kalendáře je rok starý, neb tak se postupuje, vše se píše nejméně rok dopředu. Např. nyní budu odevzdávat kalendář na rok 2021.) Nuže, napsala jsem, že se ve středu můžeme spolehnout na to, co se nám ukázalo jako pevné. Od rána mám chaos v hlavě a už i v těle, neb ani neví, co dřív. Držím se tedy toho, co píšu a říkám si, klid. Není to tak hrozné, nespěchej, neblázni z toho, že máš před sebou moc různorodých úkolů. Klid, dýchej a uvědom si, řád věcí. Nejdřív horoskop, pak e-maily, pak psát, pak telefonáty, vařit, prát atd. Prostě si uvědomuji řád, který se mi osvědčil, a zároveň se snažím udržet otevřenost vůči možným změnám. Třeba teď ráno kvůli dřevu co nechtělo řádně hořet. Jsem-li v duchu otevřená, tedy vědomí je u toho, co se zrovna dělá, vlastně přirozeně integruji do svého
řádu vše tak, že se vše poskládá a přirozeně přeorganizuje, ale řád jako takový se neopustí. Jistě to taky znáte, prostě člověk musí postupovat dle toho, jak to umí a co v danou chvíli může. Hlavně nesmí ulétnout ve svých představách kamkoliv jinam, než tam, kde je a pakliže se tak stane, musí si to uvědomit a vrátit se zpět. Tak to dělám.

Na dnešek v noci se mi snilo o několika podlažním domě, ve kterém jsme se s dalšími mě známými lidmi ukrývala před zombie lidmi, kteří se snažili
proniknout do všech pokojů. Snažili jsme se najít nejlepší část domu, kde se
opevníme. Postupně jsme objevili, že převážná většina pokojů není vhodná.
Nakonec jsme však našli vhodné místnosti. Kontrolovala jsem všechny lidi, zda jsou dobře ukryti a pak si sama šla najít místo. Spojila jsem se s těmi, co
také pomáhali ostatním lidem a konečně došlo i na jejich úkryt. Šli jsme kol
propadlé podlahy, z které se k nám natahovaly ruce zombíků. Ač jsem šla opatrně, a snažila se zůstat z jejich dosahu, jeden mi stiskl svou rozkládající se rukou kotník. Lekla jsem se, že mne stáhne k sobě a tím nohu vyškubla z jeho sevření. Nesvíral mne zas tak pevně. Vlastně jen zkoušel na mne sáhnout. Zajímavé. Uvědomila jsem si, že náš dům sice obsadili, ale čekají na určitý „pokyn“, který jejich smrtelné řádění spustí. S tímto vědomím jsem se ukryla se zbytky přátel do místnosti. Sedla jsem si na zem u zdi a přemýšlela o tom, co to může být za pokyn, který zombie aktivuje. Kdo či co ho vydá?

Vzbudil mne budík a křik dcery prchající v poslední chvíli na záchod. Cestou do kuchyně mi došlo, že je možné, že tělo hlásí nebezpečí nemoci. Virózy řádí, obsazují tělo a čekají na malou chemickou či psychickou změnu, aby spustily svou misi. Nuže, ať máme dost sil čelit zombíkům, virům, napětí, stresu, ale i třeba slavné prokrastinaci, nudě či vnitřní jalovosti, protože nejde o to uvedené zahnat, ale všimnout si toho, na co v těle, duši a srdci útočí. Jak říkají mistři: Nejde o to úder zachytit, odvrátit, ale o to, nebýt na místě, kam úder směřuje. A to všem upřímně přeje Marluk

Za mlhou, co by se dala krájet, se v pondělí odehraje na nebi jedno z krásných představení, který je přechod Merkura přes Slunce. V symbolické rovině se nám ukáže síla a moc vhodně volených slov. Správné termíny a pojmy, slovosled, rytmus, melodie hlasu a výraz mohou zapůsobit na druhou stranu natolik mocně, že je silou slov pohnuta a lehce vychýlena ze svého směru. Použijeme-li další vhodná slova, můžeme toho, kdo je rozkýván vychýlit do směru, který potřebujeme. Vyplatí se na to nezapomínat.

Sabiánský symbol pondělní konjunkce Merkura a Slunce je:

FÁZE 229 (Štír 19°): PAPOUŠEK OPAKUJE ROZHOVOR, KTERÝ PRÁVĚ VYSLECHL

Perokresba Karel Jerie

Klíčová myšlenka: Schopnost předávat transcendentní poznání.

Však si to představme! A nejdřív klidně doslovně. Papoušek, co se učí mluvit. Sám o sobě by to jistě nedělal, ale je zde člověk, s kterým žije, který ho k sobě připoutal. Papoušek může tu a tam soužitím nějaký zvuk, slovo a větu napodobit, nebo ho člověk začne pravidelně, důsledně oslovovat a učí ho tak nějaké rytmické slovo, které chce slyšet na pozadí s nadějí, že si tak s ptám promluví vlastním jazykem. Mysl opeřence je tichá a otevřená zvukům okolí, a tak se po čase podaří, že papoušek zreprodukuje to, co slyšel. Žije-li člověk s papouškem opravdu naplno, může si všimnout, že se papouškovi podaří použít i dané slovo, větu ve správný čas. Papoušek je jiný druh než člověk a v našem obrazu se ukazuje snaha o porozumění mezi dvěma různými rovinami vědomí.

Rozhlédneme-li se v obrazu v rovině symbolické, uvidíme ptáky, jako symboly duchovních schopností a myšlenek. Na jednu stranu nás tak symbol upozorňuje na to, co jsme schopni bezmyšlenkovitě opakovat, na druhé nám říká, že ztišíme-li mysl a jsme-li pozorní, můžeme se naladit na volání člověka přesahující, na volání „vyššího Hlasu“.

Můžeme se tak naladit na volání, které intelekt zcela nechápe, a kterému je třeba otevřít srdce.

Stejně tak se můžeme stát zajatci svého chtění a dychtivosti po něčem mimořádném.

Můžeme se stát i tím, kdo opakuje bez hlubšího souznění to, zrovna někde slyšel či četl.

Ať se nám stane cokoliv z těchto možností, je dobré si to uvědomit. Neodsuzovat se ani si neudílet pochvalu. Být klidný a v otevřenosti svého srdce si jednoduše říct v první případě: „Hle, tohle je něco, co neznám, co mne naplňuje a nemusím tomu hned rozumět. Je fajn, že to tak je“. Udrží-li si člověk víru, vše se mu časem vysvětlí i na rovině jeho intelektu. Nebo v druhém případě: „Je opravdu tak důležité být výjimečný? Co se to se mnou děje? Nechybí mi něco důležitého, že tak usilovně toužím po tom, být zvláštní? Není důležitější skutečnost, že jsem ve spojení s druhými a tím co mne přesahuje?“ A do třetice: „Á, to jsem si zase pustila hubu na špacír a mluvila o tom, co jsem slyšela či četla, jako bych to zrovna v tu chvíli sama vymyslela. Nu, pěkné. Co se to se mnou dělo, že jsem stala papouškem, co opakuje to, co zrovna slyšel?“ Možná zjistím, že jsem v danou chvíli nebyla tzv. „u sebe“, tedy jsem se nesoustředila, nebyla v souladu s tím, co je tady-a-teď. Všimnu-li si toho, snadněji tak odhalím další podobné situace a za krátko jim mohu předejít. Podstatou všech tří možností je, abychom byli vědomější a uvědomili si NAPOJENÍ A VZÁJEMNÉ PROSTOUPENÍ.

Odvahu proniknout za mlhu všech iluzí a lichých snů vám přeje Marluk. 11.11.2019

Horoskop pro 44. týden

V úterý jsem psala o změnách a hop šup na rovině osobní přišly. Nu, když o nich píši a „kážu“, tak musím jít příkladem. Rozhodla jsem se krátce napsat o tom, jak to i pro mne není lehké přijmout změnu. Zjistila jsem, že jakmile si mysl na něco zvykne, tak se vlastně zastaví a pozor, děje se tak naprosto nepozorovaně. Jak ráda si na něco zvykám a s jakou vlastně rozkoší pozoruji, že se něco pravidelně opakuje… Můžu se o to opřít a opájet se pocitem, že je vše, jak má být. Prostě mi dělá dobře, když život řád svůj řád, když vím či aspoň z větší míry předpokládám, co bude následovat. Jenže, tohle není život. Jediným, co se zatím s železnou pravidelností opakuje, je lunační cyklus, tedy vztah mezi Sluncem a Měsícem pozorovaný ze Země. Jinak se vše permanentně mění, povzdychnu si. Život je „tok čtyř velkých větrů“, které vše proměňují a se vším hýbou. Pocit, že je něco statické, je vlastně iluzorní, neboť ve své podstatě není nic statické. Myšlenky hraničící s filosofií mne uvedou do stavu, kdy si prostě musím přestat naříkat a začít jednat, neboť to je jediná možnost, jak se nenechat převálcovat minulostí, minulými zvyky a opětovně se sladit s divokým proudem života. Takže to, že jsem sice za neobvykle slušných okolností přišla o stabilní příjem, je vlastně příležitost vykročit jinak, to, že mám průvan na účtu po opravě zubů, zas výzva k bystrosti, posile vápníku a akci, to že stárnu, nutnost otočit svou energii a vědomí k novým cílům a to, že se mi mnohé už nechce dělat, připomínkou, že nejsem tak autentická a sama se sebou, jak jsem si myslela. Abych to uzavřela, novoluní lze dobře pociťovat a uvědomovat si, kde jsme se zastavili a kde je třeba se rozhýbat.

Během pátku a soboty budu učit, takže cestu duchům svých předků ukážu až po práci v sobotu večer. Do hry víc vstoupí Neptun a jeho funkce zapojovat vědomí do širších a přesahujících vztahů. Kdo bude chtít, může se otevřít tomu, co nás přesahuje a spojit se na chvíli s předky ne proto, aby se vrátil do minulosti, ale proto, aby ho duch předků posílil a podpořil. Svátky zemřelých nejsou jen dekorace, dýně, taškařice a sladkosti, ale oslava spojení s předky, kteří v těchto dnech mají dovoleno najít cestu „domů“ a tam posílit svůj rod. Letos zásluhou čerstvě zažitých příhod vím, na co se jich budu ptát a o jakou podporu je budu žádat. Odvážné otázky a dobré odpovědi přeji Marluk 31.10.2019



V úterý jsem psala o změnám a hop šup na rovině osobní přišly. Nu, když o nich píši a „káži“, tak musím jít příkladem. Rozhodla jsem se krátce napsat o tom, jak to i pro mne není lehké přijmout změnu. Zjistila jsem, že jakmile si mysl na něco zvykne, tak se vlastně zastaví a pozor, děje se tak naprosto nepozorovaně. Jak ráda si na něco zvykám a s jakou vlastně rozkoší pozoruji, že se něco pravidelně opakuje… Můžu se o to opřít a opájet se pocitem, že je vše, jak má být. Prostě mi dělá dobře, když život řád svůj řád, když vím či aspoň z větší míry předpokládám, co bude následovat. Jenže, tohle není život. Jediným, co se zatím s železnou pravidelností opakuje, je lunační cyklus, tedy vztah mezi Sluncem a Měsícem pozorovaný ze Země. Jinak se vše permanentně mění, povzdychnu si. Život je „tok čtyř velkých větrů“, které vše proměňují a se vším hýbou. Pocit, že je něco statické je vlastně iluzorní, neboť ve své podstatě není nic statické. Myšlenky hraničící s filosofií mne uvedou do stavu, kdy si prostě musím přestat naříkat a začít jednat, neboť to je jediná možnost, jak se nenechat převálcovat minulostí, minulými zvyky a opětovně se sladit s divokým proudem života. Takže to, že jsem sice za neobvykle slušných okolností přišla o stabilní příjem, je vlastně příležitost vykročit jinak, to, že mám průvan na účtu po opravě zubů, zas výzva k bystrosti, posile vápníku a akci, to že stárnu, nutnost otočit svou energii a vědomí k novým cílům a to, že se mi mnohé už nechce dělat, připomínkou, že nejsem tak autentická a sama se sebou, jak jsem si myslela. Abych to uzavřela, novoluní lze dobře pociťovat a uvědomovat si, kde jsme se zastavili a kde je třeba se rozhýbat.

Během pátku a soboty budu učit, takže cestu duchům svých předků ukážu až po práci v sobotu večer. Do hry víc vstoupí Neptun a jeho funkce zapojovat vědomí do širších a přesahujících vztahů. Kdo bude chtít, může se otevřít tomu, co nás přesahuje a spojit se na chvíli s předky ne proto, aby se vrátil do minulosti, ale proto, aby ho duch předků posílil a podpořil. Svátky zemřelých nejsou jen dekorace, dýně, taškařice a sladkosti, ale oslava spojení s předky, kteří v těchto dnech mají dovoleno najít cestu „domů“ a tam posílit svůj rod. Letos zásluhou čerstvě zažitých příhod vím, na co se jich budu ptát a o jakou podporu je budu žádat. Odvážné otázky a dobré odpovědi přeji Marluk 31.10.2019



Týden začal novoluním a to velmi zajímavým novem, neb měl jeden hlavní aspekt a tím byla opozice vůči Uranu do znamení Býka. Uranskou vlnu můžeme pozorovat ze změnách či touhách po změnách ve zvycích a strukturách každodenních aktivit. V mnoha zemích se demonstruje, v mnoha bouřlivě diskutuje o změně klimatu, mnoho lidí mění své zvyky a ti, co mají možnost tahat za nitky, dělají právě v této době zcela zásadní rozhodnutí, nákupy a strategické přesuny. Společnost se mění. Možná bychom rádi sáhli na konkrétní dopady tohoto procesu proměny, ale je ještě brzo.

Na druhou stranu vstoupili jsme do měsíce, který svým počátkem Urana vyzývá, a tak budeme moci alespoň zahlédnout, co že se to všechno mění. Pokud přejdeme z roviny společenské na rovinu osobní, měli bychom si všimnout impulzů, které nám narušují obvyklou trajektorii našich každodenních životů. Za rušivými impulzy se totiž skrývá pozvánka multiversa (odpusťte, nemohu mu už jinak říkat) k zapojení do další sítě vztahů a tím ještě většího a složitějšího systému. V praxi to znamená, že proměna a vývoj člověka není ukončen a jak se zdá, jen tak nebude. Je patrné, že je třeba zahustit síť, aby si vědomí člověka všimlo toho, co je nejzákladnější. Jako by to jednoduše nešlo a kvůli tomu, že jedna plus jedna jsou dvě, se musela probrat celá algebra, aby struktura vztahu byla všem zcela jasná. Uran je planetou symbolizující stav rozpadu, anarchie a proměny tam, kde je struktura příliš ustrnulá a zasekla se na opakování pár nejdůležitějších vztahů a nechce se jí pouštět do dalších.

Sabiánský symbol Uranu je:FÁZE 35 (Býk 5°): VDOVA U OTEVŘENÉHO HROBU

Klíčová myšlenka: Dočasnost všech hmotných a společenských pout.

perokresba Karel Jerie

Symbol nás staví do poslední fáze první pětice obrazů znamení Býka. Svou podstatou nám ukazuje, pomíjivost všeho, co lidově řečeno má Býk rád. Pomíjivost věcí, lidí, vztahů a prožitků. Vše je dočasné, pro ty, kteří jsou živi, ale neuvědomují si vzájemné propojení. Vše je věčné pro ty, kteří nelpí na tom, co mají k dispozici.

Situace vdovy u otevřené hrobu není lehká. Loučí se s mužem, se svojí polovičkou, která ji oživovala. Vdova je konfrontována s radikální proměnou, neb od této chvíle musí jinak, sama. Vazby, co měla se mění, vše zůstává, ale vazby se proměnily. Jak je to možné? Však si to uvědomte a vstupte do světa vdovy. Místa, která měli rádi, bude už vidět jen ona, zvyky, které měli, bude dodržovat už jen on, to co dělal on, bude muset sama atd. Přesto, že svět se smrtí muže nezastavil, se rázem dramaticky proměnil a přitom nic ze své podstavy nezměnil. Změnily se jen vztahy, ve kterých se teď bude vdova pohybovat. To se po nás chce, to je to, co po nás chce multiversum, abychom si uvědomili, že vztahy, které jsme navázali se proměňují a mohou fungovat zcela jinak, než jak jsme zvyklí. To, co se zdánlivě nemění či co podléhá proměně velmi nenápadně a pomalu je symbol novoluní: FÁZE 215 (Štír 5°): MOHUTNÝ SKALNATÝ POBŘEŽNÍ ÚTES VZDORUJE VLNÁM, KTERÉ SE O NĚJ TŘÍŠTÍ

Klíčová myšlenka: Netečnost všech institucionalizovaných procedur.

Pro společenský život jsou nezbytně nutné a taky opěrné stabilní hodnoty. Dokud se neotevřou nové obzory, musí „útes“ vzdorovat vlnám změn, neboť jinak by pospolitost lidí ztratila vniveč. Základní rytmy společnosti se stávají jejími hodnotami, které usilovně fixuje, aby udržela kontinuitu a celistvost a tak jistotu a bezpečí pro všechny své zúčastněné členy. Oporou jsou instituce, které jsou skálou čelící přívalům emočních zvratů a vln ve společnosti.

Jak patrno do opozice se dostává potřeba změny a nových kroků, odvrácení se od hrobu a pohled do budoucna s pevně vybudovanými institucemi a strukturujícími hodnotami společenství lidí. Každé společenství je vyzváno, aby prověřilo, co je ještě pevné a co je možné proměnit. Tato výzva však projde i na osobní rovině: Od čeho je třeba odtrhnout zrak, nechat za sebou a kam je třeba vykročit i za cenu nutnosti čelit strmosti útesu zavedených hodnot? Složitá a členitá otázka, na kterou není jednoduchá odpověď, neboť nejsme v čase jednoduchých odpovědí, ale složitých sítí vztahů. Nejde věci sekat „jako Baťa cvičky“ či dělit jen na černé a bílé. Abychom se pohnuli dál je třeba na chvíli zaujmout hledisko skal – podívat se na naši situaci neosobně, bez zaujetí a emocí a pak zvážit, zda se v naší minulosti už něco podobného nedělo? Vzpomenout si na precedenty, které staly. Jak jsme se v nich zachovali? Až budeme mít tyto obrazy před očima, pak budeme mít dost sil hodit hlínu na rakev našich minulých aktivit a vykročit tvořit svět jinak.

Možná jsem napsala složitější text, ale podstata by snad mohla být zřejmá. Změny se dějí k našemu dobru jen tehdy, když jsme je schopni vidět nezaujatě v širších souvislostech.

Hodně sil a nenechme si vzít krásu listopadových dnů tlakem prodejců a médií. To podstatné, co hýbe světem, je to, co udělá každý z nás, jakmile si představí, že stojí u svého „hrobu“. Marluk 29.10.2019

PŘIHLÁŠENÍ k odběru novinek!