Nový týden začal bouřkou, která spláchla pyl z květů a my máme jasno. V naší zahradě letos třešně nebudou. Vždy chodím po bouřce zahradou
a shledávám, jaké škody prudký déšť a vítr způsobily. Až dnes mi došlo, že fakt nebudou třešně. O tom, že nebude rybíz, moruše a švestky jsem věděla, ale nějak přehlédla třešně. Píši o tom záměrně, neb tato moje zkušenost je metaforou, kterou použiji k interpretaci současné konstelace.
Ve středu vstoupíme do druhé lunární čtvrti. Je to fáze doběžná, která se od úplňku (minulá středa), kdy se vše vyjevilo, navrací k novému novu
a zaměřuje pozornost zpět k jednotě. Ze světla úplňku, který ukázal, co vše je možné, procházíme fází, která vyzývá k jasnému pojmenování toho, co se událo a co se dál děje.
Druhá lunární čtvrť je spojená s napětím, které zasáhne vědomí. V praxi si to můžeme představit jako moment, kdy jsme donuceni si uvědomit smysl toho, co děláme. Proč a kam jdeme? Tohle napětí nejlépe reprezentuje rozhovor. Vstoupíme-li do rozhovoru, dostáváme se na tenkou půdu. Máme sice nějaký záměr, který chceme druhému sdělit, ale díky otevřenosti ke slovům druhého, nevíme přesně, zda se nám podaří předat vše tak, jak jsme si představovali. Druhá strana totiž může reagovat jinak, než jsme mysleli
a napětí se ještě zvýší. Jak to, že nás druhý nechápe? Ptáme se sami sebe
a zkoušíme věc vysvětlit jinak. Druhá strana nás však místo pochopení může zahrnout vlastním postojem, který je zcela o něčem jiném, než jsme mluvili my. A teď, co s tím? Napětí má své maximum. Jak rozhovor uzavřeme? Jak naložíme s tím, co jsme chtěli říct? Jak s tím, co zjevně v hovoru neproběhlo? Urazíme se, že jsme nebyli pochopeni, nebo zkusíme vymyslet jinou strategii, jak věc prosadit? Nebo požádáme o pomoc? Nebo mávneme rukou a necháme věc být? Nebo zapomeneme na to, co jsme chtěli a budeme přemýšlet o tom, co nám druhý řekl či dokonce vnutil? Tak či tak budeme hledat nějaký rámec a smysl toho, co proběhlo, abychom věděli, jak dál.
Rozhovor, totiž není vůbec jednoduchá záležitost natož činnost bezpečná. Může se v něm odehrát tolik, že se člověk nestačí divit. Podívejme se, jak probíhají rozhovory ve světě, mezi mocnostmi a státy. Jak argumenty jedné strany potírají argumenty druhé a lidé vše pozorující nevědí, na čí stranu se vlastně přidat. Ostrý rozhovor mezi Izraelem a Iránem, křik mezi Ukrajinou a Ruskem, holé věty v rozhovoru mezi vládou vedenou Trumpem
a protestujícími… Odehrává se mnoho rozhovorů, které zas v jiném rozhovoru kdosi komentoval, že „války se stávají běžnou součástí ekonomiky a je třeba si uvědomit, že válka patří k člověku.“ Chce se mi křičet: „Jen prozatím patří k člověku, neb člověk je tvor, který dokáže komunikovat i mimo válečnou rétoriku“. Hlavně, že ekonomika a zúžení člověka na velikost růstu HDP reaguje a umí se válce přizpůsobit. Vždyť o co jinak jde?
Slunce se blíží už v probíhající konjunkci k Jupiteru, oba v kvadratuře k Luně, která je v konjunkci se Saturnem a Neptunem. Aby toho nebylo málo mají obě strany kvadratury oktil k Venuši v Býku. Napětí druhé lunární čtvrti nabízí dny dynamické a dramatické, které ukážou, kdo má jakou hodnotu, jakou rétoriku zvolí, aby prosadil to své.
Pro nás je to týden, ve kterém zápletka bude stíhat zápletku. Pěkně svižně, žádné lenošení i přestože bychom ze všeho nejraději užívali toho, co právě podnebí těchto dnů nabízí – hřát se na sluníčku a uvolnit jeho paprskům všechny naše přebytečné starosti. Jenže právě nyní se na světlo veřejného diskursu dostává rétorika našich poprázdninových národních voleb, právě v tomto týdnu vyleze na povrch smysl operací v Iránu a mnohé další. Ukáže se i to, co jsme měli na očích a prostě neviděli, jako jsem já v úvodu na své zahradě přehlédla, že nemáme třešně, neb jsem zůstala u toho, že strom měl bohaté květenství a zrovna mrazy nebyly, leč, přesto třešně nebudou. Něco důležitého mi uteklo. To je podstata druhé lunární čtvrti – vynést v krizi na povrch to, co uniklo naší pozornosti a to proto, abychom poznané znovu zařadili do procesu a uvědomili si poučení ještě dřív, než začne další nový cyklus. Je to prostě skvělá příležitost nalézt to, co je třeba vnést do naší činnosti, aby se jí podařilo dotáhnout do zdárného konce.
Staří Řekové měli dobrý výraz pleonexia (touha po tom, co náleží druhým – chamtivost, lakota, hamižnost). Druhá lunární čtvrť může díky tlaku mezi Saturnem, Neptunem a Jupiterem vnést do povědomí. Rozpor mezi tím, co chceme a co reálně můžeme se zvětší a v naší mysli vytvoří tlak se nějak rozhodnout. Rozhodnou se mocní světa k pleonexii nebo se jí pokusí čelit? Otázka, ve které asi máme jasno. Přesto my sami můžeme tento tlak odmítnout a vysmát se vlastní lakotě, hamižnosti, s kterou chceme jen my požitky a krásy světa, neb jen nám by mělo být dobře, protože jde jen o nás. Tohle je myšlení, které je potřeba rozšířit o to, že je nás víc, respektive, je nás mnoho a měli bychom podle toho upravit své smýšlení o světě a častěji si pokládat otázku, jak by nám všem lidem a ostatním tvorům bylo dobře? Jak bychom mohli lépe všichni spolu fungovat. Myslíte, že je to nemožné? Nemyslím. Myslím, že pokud se nám to daří v našich rodinách a blízkých vztazích, může se to dařit i v širším poli. Nyní se začínají vyjevovat
a zapisovat nové cíle, které Neptun se Saturnem začnou ztělesňovat od začátku příštího roku. Jsme to my, kdo má nyní myslet a mluvit o nových vizích postavených na hodnotách, které budeme chtít dodržet.
Pokud v týdnu objevíte, co jste přehlédli, buďte rádi. Bude to znamenat, že jdete správně. Jdete moc dobře a za to je třeba s úctou poděkovat
a pokračovat, neb se vám podaří vaši „věc“ dotáhnout do konce. Držím palce váš Marluk
