Horoskop pro 37. týden

37. týden začal deštěm a my bychom měli brát situaci tak, jak je a být tomu rádi. Změna pohledu na svět může spočívat i v tom, že sice máme představu, jaké by u nás mělo být podnebí, ale aktuální meteorologickou situaci, bychom měli brát tak, jak je s vědomím, že si s ní poradíme. Uvědomit si, že jsme šikovní, vynalézaví lidé, kteří si umí poradit a nečekají, až nám někdo otevře deštník či přistaví vůz až k zápraží. Astrologicky je 37. týden zajímavý tím, že se rozpadá velký zemský trigon, který minulý týden mnohým podpořil jejich plány, sebevědomí a přivedl je na práh jasných a konkrétních činů. Na jeho pozadí byl jiný trojúhelník, pravoúhlý, kterému se říká T-kvadratura. Ta dynamizovala velký zemský trigon a vyváděla ho z lenosti, čím ho vedla projevení produktivity. Od úterý ovšem začne převažovat zvuk dynamické T-kvadratury. Ve hře jsou Mars, Slunce, Venuše a Merkur v opozici na Neptuna a v kvadraturách na Jupitera. V praxi se nám může jevit, že všichni vědí, co dělají, že mají plán, vizi a směr, ale opak bude pravdou. Za vznešenými cíli bude osobní prospěch, za osobním prospěchem touha po moci a nad vším bude kralovat určitá maličkost, detail, který získá moc vše na poslední chvíli rozhodnout. Píši složitě? Představte si to tak, že máte představu, že si svůj byt, dům či pracovnu něčím vyzdobíte. Ona výzdoba nebude samoúčelná, ale bude symbolizovat vaše názory, vaši víru, váš život. Pustíte se do díla. Budete chtít, aby vše bylo opravdu dobré, výstižné a funkční a ve chvíli, kdy svůj symbol vyrobíte a zavěsíte, např. zjistíte, že jeden roh je vyšší než druhý, že materiál malinko praskl, že něco trošku odchlipuje, že to vlastně nic zas tak originálního není, že to dělá každý, že jste zapomněli na něco, co by tam mělo být atd. Tak, to je ten detail, který zaujme, který by jiný pozorovatel přehlédl, ale vy protože jste u výroby byli od začátku a víte, jak to mělo vypadat, ho přehlédnout nemůžete. Co uděláte?

V konstelaci T-kvadratury není přesná odpověď, je tam jen naznačeno, že cesta k řešení bude dynamická a půjde cestou určitého napětí. To, může pro někoho znít jako negativismus, pro jiného jako situace s počasím a odpoví si, prostě se zařídím, podle toho, jak je – jak to je a hotovo. Kde tedy v těchto dnech narazíme na nějaký „napnelismus“, tam bychom neměli utíkat ani nadávat, ale naopak jednat, neb to je výzva, která nás posune dál. Je-li ve hře Neptun, posune nás dál v objevení a uvědomění propojenosti všech a všeho na vesmírné lodi, které říkáme Země. To není špatné, ne? Můžeme tak posílit své zkušenosti s intuicí a kdo z vás ji už opravdu věří a vědomě využívá? Můžeme prohlédnout své iluze či naopak uprostřed nekomfortní situace objevit vizi, jak z toho ven. T-kvadratura má ve svých vrcholech spojení harmonická s dalšími planetami, takže klid a pevné nervy, neb díky tomu nespadneme nikam, odkud bychom se nedokázali vyhrabat. Vzpomeňme na to, že napětí otevírá prostor a na nás je, čím ho vyplníme! Hezké dny přeje Martina

Cestou – setkání s Jednorožcem – foto MarLuk

Vše je jinak, než jsem chtěla. Včera-čtvrtek jsem vložila horoskop, připsala text a spokojeně, s pocitem „mám pěkně hotovo“, odjela do práce. V Praze jsem měla pána na konzultaci a co se nestalo, věnoval mi knihu. To se mi fakt nestává a měla jsem a stále mám radost, neb je to Jungův spis – Mysterium coniunctionis – studie o rozdělování a spojování duševních protikladů v alchymii, nakl. Malver. Nu, pán odešel a já juknu na emejl a tam mi píše Mata Hary, který mne léta sleduje, že mám v horoskopu chybu, že jsem otiskla znovu pondělí a úterý. Kouknu na net a vidím, že data sedí, tak o co jde? Píšu mu ,že jsem nic nenašla. Pak mi to ale nedá, juknu znovu a ještě na fb a hle, místo textu čtvrtek až neděle je tam starý text pro pondělí a úterý a milé ženy už mi píší. Vše montuji dohromady ve photoschopu a tohle mi uteklo. Řeknete si prkotina, to se stává. Ano, máte pravdu, ale já tím chci ilustrovat svůj čtvrteční den. Takže pánovi poděkuji a omluvím se, za svou nepozornost s tím, že vše napravím ,až budu doma u pc. Den pokračuje a já pracuji s další paní, vše jde dobře a paní je snad spokojená, mám taky dobrý pocit. Pak jen práce, angličtina a konečně odchod na křest knih Evy Francové. Vezu jí Kumuli davidovu a cestou na mne teče voda z květináče, papírová taška se protrhne, neb se rozmočí, taky nápad vézt zalitou kytku v papírové tašce…no coment. Evy kniha stojí za nákup – věnuje se luštěninám (viz obrázek) a je super. Večer jsem projela recepty a oblažila se. Opravdu doporučuji! Následuje milý křest v bezva prostředí veganské hospody
Bubu’s Pub & Kitchen -zdůrazňuji slovo hospoda, neb to není žádaná designovka pro rozmazlených horních deset tisíc, ale bezva hospoda se skvělou obsluhou a převelice chutným jídlem – adres – Spojovací 192/17 u zastávky Novovysočanská. Odcházím domů. Jednám svižně, abych stihla autobus. Vyndám si kabát z batohu, oblékám se a vědomě bafnu batoh a jedu. Na Palmovce zjistím, že batoh je nějak lehčí a s úlekem konstatuji, že je CIZÍ. Takže zpět a vyměnit si batohy, takové zdržení, absolutně nechápu, kam jsem dala oči. Jdu už za tmy autobusem domů a přemýšlím o tom, co se to událo. Navíc mi pak hlavou projede myšlenka na Mata Haryho a cítím zvláštní závazek. No, není to pěkné, když vám někdo napíše, za ta léta ,co vás sleduji… Někoho sledovat léta… a hned mi v úsměvu vyvstanou osoby, které sama opravdu léta sleduji a vlastně je tím tiše podporuji. Nikdy nejsme sami, i když máme ten intenzivní pocit. Nu, tak. Píšu to vše proto, že vše dobře dopadlo, ale hlavně jsem naplno pocítila to, o čem píši, že není žádná planeta ve vzdušných znameních a mne se to dotýká. Mám během posledních dnů pocit, že se nedokážu spontánně popovídat s lidmi, že jsem mimo, že se mi v mysli vypařili slova, když mluvím. Během chůze objevím, že jsem byla mimo a přitom sleduji provoz a cvrkot a orientuji se, že si upamatuji svůj batoh a přesto vezmu cizí. Někdy se prostě konstelace odrazí v takových maličkostech, které subjektivně zažívané pro nás nejsou typické a pak můžeme poznat svět zas z jiné strany. Tak proto to píšu a taky proto, že když si myslíme, že jsme sami, tak nejsme. Stojí zato všímat si toho, co je trochu jinak, než obvykle. Moc vás zdravím a přeji pěkné dny Martina