Horoskop pro 14. týden – první lunární čtvrť, Mars a Saturn a k tomu Jupiter s Plutem

Čtrnáctý týden si pro nás nachystal několik zajímavostí.

31. března – 1. dubna můžeme nad ránem na východním obzorem pozorovat konjunkci Saturnu a Marse na prvním stupni Vodnáře (přesná konjunkce 31.3. v 19:55 SELČ). Co to pro nás značí? Jak jsem již dříve uvedla vstup Saturna do Vodnáře je impulzem k strukturalizaci sítí vztahů, což se začíná projevovat v nových spojeních, organizacích a správních úkonech, ale i ve snaze kontrolovat pohyb občanů, tedy nejdříve nakažených osob. Snaha dobrá, ale ztráta svobody je za tím značná, neboť toto opatření bude sbírat data o jednotlivcích, která mají a mít stále budou nesmírnou cenu. Že by je nikdo nepoužil jinak? Těžko uvěřit, neboť na tak vyspělé úrovni zodpovědnosti nejsme.

Mars spolu se Saturnem ukážou zdánlivé nezbytnosti, které je v rámci společnosti nutné zavést. Zásluhou Marsu si můžeme být jisti, že tyto „dočasná opatření“ budou vlastně dlouhodobá nebo se jen případně povrchově esteticky upraví, ale ve své podstatě zůstanou stejná. Tyhle kontrolní akce opravdu nevidím jako prospěšné, i když se tak prezentují. Je to třeba opravdu bedlivě sledovat a otevírat se alternativám, které pevně doufám už vznikají, a které nám umožní udržet si míru osobní svobody. Spojení Marsu se Saturnem bylo, díky povaze Marta (vzpomeňte disponoval s ním Nergal vládce podsvětí), vždy dost nelítostné a Saturn přidával Martovským akcím na délce či zdlouhavosti. V Kozorohu jsou pro jejich „rejdy“ ty nejlepší podmínky a mocní tohoto světa mohou mít oprávněně pocit, že vše jim vlastně hraje do noty. Podívejme se na propagandu, která díky lednové konjunkci Pluta a Saturnu přímo bují a to na všech stranách. Vyznat se v tomto dění je odvislé ve výsledku na autoritách, které si zvolíme, a kterým budeme důvěřovat, neboť prověřovat jednotlivé zprávy na sítích je nad rámec časových možností každého z nás. Je to silná káva, neboť svoboda informací, kterou internet umožňuje, přináší i zahlcení možnostmi a promísení propagandy s reálnými událostmi. Každý si hřeje vlastní polívčičku a většina z těchto nabídek se nedá jíst. I zde se však objevuje spojení Saturna a Marse ve Vodnáři, kteří by mimoděk mohly dát vyniknout autoritám, které něco opravdu poctivě zkoumají. To nabízí určitou naději, ale opět je třeba hledat a nebát se dívat i na to, co nás dříve nezajímalo, neboť právě teď se nám ony nové autority budou ukazovat, jako se nám ukazují tvůrčí počiny lidí, kteří operativně řeší naši obecně nelehkou situaci. Toť naši noví hrdinové a naše nové příběhy. Jen si jich musíme všimnout, a to nejenom toho, co dotyčné autority dělají, ale z jakých východisek vycházejí, neboť ty jsou pro nás jako vzor, jenž je možno napodobit. Učení nápodobou – mimésis (ano, psala jsem o ní u žab) může otevřít vnitřní rezervoár, který jsme dlouho nebo dokonce vůbec nepoužívali a to je výzva!

1. dubna máme první lunární čtvrť. Měsíc v Raku v kvadratuře na Slunce v Beranu a oba v oktilech k Venuši Večernici a ta v trinu k Jupiteru, Plutu, Marsu,Saturnu. Měsíc v trigonech k Merkuru Prométheovi v konjunkci s Neptunem v Rybách. Zdánlivě složitý popis astrologické situace by ještě šel rozšířit o další vztahy, ale nechám toho, abych neznalému čtenáři nepletla příliš hlavu. Jisté je, že planety jsou tentokrát pěkně provázané a jedna odkazuje na druhou, a tak nabízí určité motání se v kruhu. Jak to myslím?

Nacházíme se v poloze, která se bude zdát složitá a vlastně nenabízí jasné, konstruktivní řešení či jasné vyhlídky. Tohle je chvíle, kdy je potřeba víry a trpělivosti. Podlehnout nyní fatalismu či defétismu by bylo chybou. Je potřeba všímat si toho, co se daří a věřte, že i mě samotné to jde ztuha, neb se občas pěkně chytnu v osidlech toho, co nejde a nevidím dál. Takže je třeba se nenechat zaplavit těžkými zprávami, protože díky tomu nám mohou uniknout ty, které jsou opravdu důležité, jako třeba ochrana svobod občana, ochrana přírody z těch společenských témat a na osobní rovině to, že nás má i přes naši složitou povahu někdo rád.

5. dubna se uskuteční konjunkce Jupitera s Plutonem, bude to první ze tří setkání, další budou následovat 30.6. a 12.11. 2020. Naposledy se v Kozorohu jejich setkání uskutečnilo na sklonku roku 1272 a pak třikrát během roku 1285. Podíváme-li se na tehdejší svět a jsem si vědoma toho, že historicky zjednodušuji, neb nejsem profesí historička, tak se dozvíme, že Eduard I. k Anglii připojil Wales a dočasně i Skotsko a svou moc tím posílil. Přes mor v Orientě dopadne devátá křížová výprava tak, že muslimové mají obsazeny všechny křižácká území, z čehož patrno, že epidemie moci chtivé plány rozhodně nezastaví, ba naopak. Přemysl Otakar II. mocný panovník si marně brousí zuby na korunu Svaté říše římské. Německá knížata si zvolí mnohem slabšího  Rudolfa I. Habsburského, který se jim jeví jako manipulovatelnější objekt. Opět můžeme vidět, že expanze zájmů se neštítí ničeho a jen tak něco ji nezastaví. V těchto zmiňovaných letech se bude Otakar II. snažit, ale nic nezmění. Ludvík IX. ve Francii upevní měnu, začne mimo jiné razit pařížský denár, který se udrží až do 14. stol., ovšem pohoří v křížově bitvě i boji s epidemií úplavice či tyfem (není jasné, která nemoc z těchto dvou to byla). Filip IV. Sličný povede válku s Eduardem I. o Gaskoňsko a Flandry a rozpoutá ostrý mocenský boj s papežem Bonifácem VIII. V těchto letech nebylo snadno ani u nás. V Čechám a na Moravě byla silná nákaza – „mření lidí, kteří zůstávali ležet na poli při sklizni sena; trvala tato nemoc přes celou zimu až do jara, domácí dobytek, tak i tažné ptactvo v několika okamžicích po celé zemi i v zemi sousedních chovalo se divně a proniklo až do domů; havrani i straky byli velmi podivní“. Jak patrno svět je stále stíhán epidemiemi a mocenskými tahanicemi, které se při konjunkci Jupitera s Plutonem jen na chvíli pěkně přiostří a naberou chvilkový nádech fatalismu, neboť není koho by tyto boje nezasáhly. Ony totiž prosakují do všech životních rovin a vědomí všech lidí. To je ovšem také možnost obratu, neboť jsou-li opravdu všichni „namočeni“, nezbývá než se společnými silami usušit, či dostat na pevnou zem.

Nečekejme od Jupitera v Kozorohu zázraky. Pluton vyzdvihne hlubší kolektivní tlaky, které se jupiterskou silou rozšíří a zasáhnou více lidí. Je to víc moment obratu a nalezení vnitřní rozhodnosti, než spása shůry. V expanzi hlubinných procesů se můžeme dostat na rovinu, o které v kontextu plutonských témat mluví Rudhyar, a to na rovinu nejzazší, ovšem míra je určena tím, co duševní, duchovní a fyzické síly organismu vydrží. Není cílem plutonského procesu zlikvidovat a zbořit systém, ale dostat ho na nejzazší možnou rovinu, kde ještě je schopen funkce, což v tu chvíli umožní, aby vědomí zachytilo to, co je opravdu pravdivé. Může se to zdát dost divné, co zde píši, ale v naší humanistické a transpersonální astrologii tato letošní spojení Jupitera a Pluta vnímáme jako rozšíření hlubších procesů uvědomování. Na biologické rovině bude organizmus a to individuální i kolektivní zkoušen, co vydrží a to je možnost, aby část populace začala tvořit protilátky či vymyslela fígl, jak na vir. Na společensko-kulturní rovině bude expandovat tlak na posílení a rozšíření moci, ale také hlubší propojení těch, co se jeden druhému vyhýbali – budou odstraněny předsudky. Na individuální rovině se zahlcení růstem a bytostnou touhou se rozvíjet a růst jako samostatný jedinec musí dostat do bodu, ve kterém jedinec spatří, že osobní růst je k ničemu, neroste-li společně i jeho okolí. Aneb jako z pohádky Hrátky s čertem, kde se otec Scholastikus rozohní, „…neboť jaká by to byla spravedlnost, kdyby se do stejného nebe dostaly i ty dvě hříšné ženské?“ Do stejného nebe, které je připraveno pro neustále se o spásu (duchovní expanzi) usilujícího kanovníka se přeci hříšné ženské dostat nemohou. V této chvíli extrémního nároku (jupiter-pluto) dochází k prozření a Anděl Páně prozradí Scholastikovi, že zhřešil pýchou (jak Jupiterské), a že jeho cesta do nebe se odkládá. Expanze, která je nejprve ve své subjektivní touze silná a extrémní, je ale hned v vzápětí také hluboce očistná, neb pochopí-li jedinec past vnitřní subjektivity a egocentrizmu, může se zrodit do nového světa.

Tím chci říct, že bych ještě potlačení viru a stabilizaci politiky a ekonomiky nečekala. Je patrno, že na to bude třeba více měsíců. Ještě se trochu „přitopí“, ale to je právě výzva odolat vnitřním i vnějším nástrahám a neustrnout ve snaze žít vědomě tam, kde zrovna jsme, neboť právě tam se skrývá veškeré řešení našich obtíží. Ony výzvy k tomu, abychom byli doma, bychom měli vzít doslovně a pokusit se podniknout cestu dovnitř a ptát se po tom: Kdo jsem já? Kdo je ten, co se ptá? Kdo či co to je? Kde je pravý domov?

Není to snadné, ale není to ani nemožné.

Vždy je víc cest, než ty které se nám tlačí před oči a možná právě tím, že jsme jim věnovali takovou pozornost vyniká jejich naléhavost a ztrácí se možnost spatřit za nimi cesty jiné.

Pevné nervy a spojujme se ve svých domovech! Marluk 30.3. 2020

Comments are closed.

PŘIHLÁŠENÍ k odběru novinek!