Začnu jen lehce zeširoka.
To, jak dopadá celá současná situace na naše životy, si asi naštětí v plné míře přímo neuvědomujeme. „Znamení doby” těchto „kovidových let” je, že se každý z nás musí s něčím zbrusu novým vypořádat. Místo toho, abychom si ulevili je každému ještě naloženo. Je toho víc, než jsme před necelými dvěma lety měli a možná už si na to i zvykáme a ani zátěž nevnímáme. V těchto dnech navíc přichází nová obava a to z cen energie a následně zdražení všeho ostatního (kvadrát Saturn Uran nedává na sebe zapomenout). Opět se objevuje nenápadný stres z toho, co bude dál. Je to intenzivní doba plná zvratů, pádů a proměn. Pozorovatel se nestačí divit a i tak cítí, že mu mnohé uniká, že vše, co se vlastně děje, se nedá postřehnout. Navíc nemůžeme namítnout, že se to už se to lidstvu dělo. Odpovědí je, že v této podobě nedělo. Je to nová podoba, nová forma, ke které je třeba se nějak postavit. Každý se s ní musí popasovat.
Novoluní nebylo snadné a odstartovalo sérii napěťových vazeb, které ne a ne se rozpustit a uvolnit. Tento týden nás „potrápí” do čtvrtka a bude třeba se na to připravit. Nastiňuji věc takto záměrně, neb chci připomenout, jak důležité je v této době pečovat o to, čemu se říká lidskost. Lidskost je pro mne postoj, který vznikám tím, že objevíme soucit. Začneme-li u sebe budete to soucit s temnou stránkou, kterou každý člověk má. Soucit s vnitřní temnotou ji totiž může prosvítit světlem lásky. Soucit s druhými, kteří jsou kolem nás, kteří z našeho pohledu dělají něco chybně. Nic nás totiž neopravňuje se nad druhé povyšovat. Ono pro mysl tak dobře maskované povyšování je vlastně přitahování pýchou nad sebou samým, nad chvilkovým poznáním, které jsme učinili. Neponižujme sebe nevěděním, ani sebe nepovyšujme věděním. Zůstaňme na pomezí, která vyžaduje ostražitost. Jeden chybný krok a už podléháme nějaké domněnce, názoru, postoji, který může nás či náš pohled na svět ponížit či povýšit. Udržet se na pomezí si žádá všímavost k tomu, z čeho si děláme úsudek, čím jsme citově ovlivněni prostě ke všemu, co nám smysly přinesou. Dobrou cestu v takových chvílích ukazoval královský šašek, který humorem i sarkasmem strhl krále k tomu, aby se nebral zas tak vážně. Takový šašek je třeba každému, zvláště těm, kteří mají vliv a něco ovlivňují.
Mars a Merkur dobíhají v kvadratuře k Saturnu a drží opozici k Uranu, takže není čas ztrácet čas. Napěťová situace je vstřícná k tomu nás pěkně vyvést z míry. Schůdnou cestu nabízí Večernice v Kozorohu, která svírá rádlo ke zmiňované konstelaci – tj. jednat funkčně, prakticky a cílevědomě v rámci role, ke které jsme oprávněni. Slunce, zdroj životní síly v trinu na Neptun si žádá opravdové víry. Víry, která není zatížena pozlátky, ale která přináší srdci úlevu. Víry, co dělá z člověka lidskou bytost neb je cestou světla. Pusťme to, co opravdu nutně nemusíme dělat. Co tak říkajíc počká, nebo co není tak důležité. Podívejme se na to, bez čeho se obejdeme. Uspořme energii na to, co opravdu musíme, co se prostě bez nás neobejde. Nehrňme se do toho, čemu nerozumíme a raději dokončeme to, v čem máme dluh. Nenakupujme zbytečnosti a udržme na uzdě své rozmary, alespoň chvíli. Zbytku nechme volný průběh s pozorností k tomu, co se bez nás neobejde. Všímejme si druhých, neboť možná jsou na tom hůř než my a potřebují vlídné slovo, obětí, přátelství nebo hmotnou pomoc. Solidarita vytváří lidství stejnou mírou jako soucit. Do čtvrtka, kdy vše zmiňované bude intenzivní, mějme výše uvedené na očích. V pátek Měsíc spustí triny a stejně jako počasí i napětí najde cestu, jak ho konstruktivně proměnit. Při troše vůle to můžeme být my, kdo už nebude vláčen události, ale kdo jich začne využívat.
Žijeme v době zlomů, které mohou přinést nové, nebo potvrdit staré. Jak to dopadne, tj. jak se k událostem a dění postavíme, je na našem rozhodnutí. Držme se pevně chvil, kdy se soustředíme na podstatné, alespoň tak pevně, jako se malinkými prstíky budou držet svých maminek ti, co se v těchto dnech narodí. Revolucionáři zítřka, nositelé budoucího rozhodného úderu.
Vše dobré přeje Marluk
