Jedna „taková T-kvadratura“

Jak patrno, na 6. září si Sluneční soustava vybrala kompozici, ve které je možno pozorovat červeně zářící Mars s bílou ubývající Lunou. Bude-li dobrá viditelnost, ukážou nám obě tělesa svůj třpyt a jas. Možnost pozorování mne vede i k malému zastavení nad konstelací T-kvadratury v jejímž vrcholu je Mars (6. září tam na chvíli bude i Luna) s funkčním obdobím od 28. srpna po 9. září. Vnímám konstelaci jako dynamo, generující energii pro celý komplex vztahů, které se v těchto dnech na obloze objevují. 

Základna

Základnu T-kvadratury tvoří doběžná opozice mezi Venuší Jitřenkou, plnou žhavé potřeby vložit svou libost do prostoru a ztvrdit tak její hodnotu a rozběžnou konjunkcí Pluta se Saturnem, kteří z gruntu strukturují veškeré dostupné pole dle toho, kdo a jak je při síle, kdo a jak může či nemůže.

Co tím myslím? Saturn je princip strukturující a pokud si ho představíme jako pravidla, základní formativní struktury, geometrický rámec, řád, tak toto vše se chápe stavu, který vyvolal Pluto – stav moci a bezmoci, tedy stav, kdy vnímáme, že máme či nemáme moc na sebou či něčím jiným. Saturn se tohoto stavu chopí a začne ho formovat, zároveň je však sám formován plutonskou umanutostí, vehementností a hysterií, která nutí Saturnskou funkci co nejpevněji stabilizovat vzniklou situaci. Z toho plyne pak to, že při konjunkci Saturn Pluton opakující se jednou za 33-38 let je možné vnímat ve společnosti vznik nového směru, nově se prosazující propagandy, nového formování států, nového uspořádání, které protlačí do popředí ty, kteří se chytnou vlivu a moci. Vše ovšem vzniká za drastických, hysterických či nacionálně vyšponovaných situací. Na pozadí těchto dějů také dochází k formování jedinců a postojů, které jsou alternativou k vznikajícímu mocenskému a strukturujícímu vlivu. Síla a schopnosti těchto jedinců časem sílí a stává se nástrojem transformace, tedy kroku, který povede k vytvoření nových sítí spojů mezi lidmi navzájem, mezi lidmi a dalšími bytostmi, mezi lidmi a životním prostředím. To, co je pozorovatelné hned jsou jen povrchové jevy společensko-kulturní úrovně (viz současnost – velký bratr – sledování, čipování, očkování, robotizace, která neumožňuje volný čas, ale víc práce – sílící obava z volného času lidí, zvýšený nacionalismus, návrat k ozbrojování – atomové zbraně, rozdělování území Předního blízkého východu, hybridní válka, kybernetická válka, boj o hegemona – Čína, boje o nerosty Afriky – připomínám, že Čína už koupila víc jak polovinu a další…).

Jitřenka

Takže v pozici je Jitřenka vůči Plutu a Saturnu. Co z toho plyne? Emocionální otevřenost touze tvořit a vyjevovat obsahy vlastní libosti tak, jak přijdou, je výrazně ovlivněna a směrována tlakem určujícím místo a přesnou podobu, jak se libosti mohou vyjevit. Pluto se Saturnem neumožní, obrazně řečeno, projevit libovolně to, co Jitřenku osloví, nedovolí jí přitáhnout si to, co se jí líbí, pokud to není pro ně samotné výhodné či určující. Jitřenka v této fázi, uvažme, že je na začátku svého cyklu Slunce-Venuše po dolní konjunkci a tak jsou její touhy silné a tlačí ji přitáhnout si k sobě to, čím se její tvořivá síla projeví).  Jitřenka tak buď nemůže být zcela spontánní a musí se stále přizpůsobovat tomu, co je obecně v danou chvíli očekáváno, nebo může jít do extrému a překročit očekávání, ale tím se jen vnitřně zcela vyčerpá, neboť pudové jednání je povětšinou výrazně energeticky náročné pro celý organismus a přistupuje se k němu jen, když opravdu jde o život. Použije-li se v situacích  nebezpečí jen připomínajících (jeden z projevů Pluta), organismus se zbytečně vyčerpá a to je náš případ (viz např. rabování v USA).

Mars a Luna

Nad základnou, kterou je nám opozice Jitřena a Pluton se Saturnem, se tyčí pravý úhel kvadratur ve vrcholu s Marsem a v neděli 6.9. i s Lunou. Mars v domicilu spolu s Lunou je opravdu jako rozbuška, kolem které stačí projít a bouchne, neb její citlivost na napětí v prostoru je enormní. Není tedy divu, že celá T-kvadratura může být považovaná za dynamo, které neustále mechanicky roztáčeno Marsem, k čemuž Luna přitáhne dostatečný počet zájemců a hop šup, o nebývalý zážitek už nebude nouze (viz nárůst nakažených jedinců). K elektromagnetické indukci dojde okamžitě, navíc syceno potřebnými podněty a zájemci, širším vnímáním a spojením více zkušeností najednou představovaných Lunou bude vstupní nápor značný. Elektrickou energii pak dostává základna – opozice Jitřenka a Pluto Saturn, jejíž účastníci chtějí ovšem každý sám za sebe tento mocný impulz využít. Jsou proti sobě a tak tříští síly a cenná energie se rozptýlí po opozici, tedy v reálu vede k nutkavému jednání a to na úrovni osobní i společenské, k zdůraznění funkčnosti a strohosti nad originalitou a touhou Jitřenky po experimentech.

Ústí T-kvadratury

Víme dobře, že T-kvadratura má své odvedení energie v protilehlém bodu vůči svému vrcholu. V našem případě 29° Váhy. To jest, tedy že funkce zhodnocování toho, co je a není možné, vhodné a aktuální, je klíčem k svéhlavým výstřelům mocné energie Marsu v Beranu. Nu, to je sice pěkně, ale je to sále abstraktní bod. Pokud bychom horoskopu stanovený pro přesnou konjunkci Mars Luna vzali jako výchozí, pak má své ústí v druhém domě a to je zkušenost s tím, co máme k dispozici, co je zděděné. Pak by se dala T-kvadratura číst i tak, že můžeme prověřovat její napětí tím, zda pro daný podnět k akci (Mars-Luna) najdeme či nenajdeme sílu, schopnosti, duševní prostor i spřízněné duše.

Jednotlivosti tvoří celek aneb Rádlo, Velký trigon…

Horoskop však nabízí i jinou možnost. Podíváme-li se blíže, pak vidíme, že opozice Jitřenka Pluton Saturn je také stranou Rádla, které má od Saturna,Pluta trinus k Merkuru Epimétheovi a ten zas sextil k Jitřence. Nuže tedy, jako by se nám otevírala možnost najít v tom, co jsme už poznali, v paměti, v historii, v zažitém informace, obrazy a vědomosti, které je možno použít, neboť jejich čas přišel (Záměrně nepoužívám slovo minulost, neb nechci nikoho vystavovat pohledu do minulosti ve smyslu šťourání se v minulosti, protože by mohl dopadnou jako Lotova žena, otočit se a pohledem do minulosti zkamenět. To si teď nemůžeme dovolit. Doba je vážná). Právě zažité informace (lidově selský rozum) mohou Jitřence posloužit a pomoci jí uniknout z přitažlivého vlivu formalismu, moci a pevné struktury a prosadit to, co chce a přitom netoliko divoce, jak je ustrojené, ale funkčně – tedy s využitím Saturnské i Plutonské funkce. Marsu s Lunou zas odvést přetlak subjektivního chtění a netrpělivosti, aby dynamo nebylo nárazově přetíženo.

Na pozadí horoskopu se skrývá velký zemský trigon Slunce, Jupiter, Uran, který dává naději, že krom rozrušení světa, který se mění, se hlavně mění jeho vztah k tomu, co je v centru. Chápejte mne správně. Vezme-li Slunce, jako zdroj a symbol centra, Jupitera jako expanzivní složku organismu nutící se spojovat, vytvářet vazby a růst či lépe expandovat tak, aby si upevnil životaschopnost, Urana jako symbol rozrušení všeho, s čím se potká, s jediným cílem, zbavit se zvýšeným pohybem, zvýšenou vibrací toho, co není funkční, pevné, co je přenošené či nereálné. Pak je trigon možností vyladit systém opět do centra – do středu já, umožnit egu nahlédnou sebe samé, a tak si uvědomit, jeho dočasnost a pomíjivost a pocítit pravého a zároveň neuchopitelného Já-Self. Toto vědomí může pomoci nelpět na tom, co je osobností upevněno a plně využít to, co zdroj hvězda Sluce nabízí. Tím je život jako tvorba, energie jako tok elektrizující lásky, na jejíchž periferních částech se objevuje naše dualitní prožívání.

Co jsem chtěla?

Chtěla jsem ukázat, že je možné pro napětí najít východisko a myslím, že v každém horoskopu, byť by byl celý napěťový, neboť díváme-li se na něj v kontextu toho, co se v něm děje jako celku, je v něm vždy východisko.

Uvědomme si, že na pozadí společenských dějů, se zápasí o jednotlivce, o jeho probuzení se ze snu ega, o využití celé jeho kapacity k nekonečné vesmírné hře světla soucitu, která kudy prochází, tam tvoří. Neklesejme na mysli, nebojme se toho, co přijde, byť se utahují kohouty. Probuzení a probouzející se jednotlivci, k čemuž konstelace vybízejí,  mají sílu spojovat od základů a hned do složitějších celků vše, co si uvědomí, což je jejich dar, po generace oslavovaný, blahořečený a my bychom současným jazykem mohli směle říct, že činí „kvantový skok“, jehož dopad je pro všechny pocititelný, samozřejmě na té rovině, na které se jejich vědomí nejčastěji udržuje. Takže stádo blbců může být poraženo jedním, nakonec příběhy o tom v rovně obecné máme, viz David, Gilgameš, Prométheus, Boudica (Icénská královna, podnítila povstání keltský kmenů proti Nerovi), Gudrun, Johanka z Arku a naše. V rovině spirituální by se našlo mnoho mužů a žen, kteří nahlédli za oponu a jsou světlem na stezce sebepoznání.

Každá konstelace, zvláště pak ta, kde jsou provázané osobní a transaturnské planety, je výzvou ke kroku do neznáma. Zatáčkou na cestě, do které nevidíme, a po které jdeme navíc každý sám. Ona nová situace se nás pokaždé znovu a znovu ptá, zda jsme hotovi učinit změnu, tj. vnímat zas něco trochu jinak, než jak jsme si právě před chvílí uvykli (a tak rádi bychom chvíli spočinuli ve svém uvyknutí…leč, nutno jít dál). Kývneme-li souhlasem, můžeme cítit oprávněný strach a právě v takové chvíli bychom neměli zapomínat, že na cestě už šli mnozí před námi a jejich světlo, světlo jejich zkušenosti je nám vždy k dispozici. Měli bychom se učit nejenom posilovat v odvaze vstupovat do změn, ale také v přijímání tohoto světla. Dovolit si mu uvěřit a nechat se jím doprovázet tam, kde máme pocit, že na nás čeká prázdnota či smrt. Otevření se rovině transpersonální rovině neprovází jen „temná noc duše“, má i svoje krásné stránky, jak o tom dosvědčují zprávy všech lidí, kterým se to podařilo (odkazuji na knihy Evelyn Underhill – Mystika, Podstata mystiky). Milost není jen slovo, ale hluboký stav zakoušení co možná nejširší sítě vztahů. Je to proces v pravdě plutonský, neboť vyžaduje oproštění se od všech pochybností, tlaků a lpění a dává možnost nahlédnout za hranice Sluneční soustavy, tedy spatřit centrum – Slunce, jako účastníka hvězdných konstelací na úrovní galaktické astrologie. Tohle taky nemusí být jen abstrakce, ale dostupná zkušenost. Využijme tedy dynama právě probíhajících konstelací a jejich elektromagnetickou indukci přetvořme do podoby energie vložené do našich cílů, které přitáhla naše představivost a ne mocenský vliv pudů, společenských nálad, obecného vyznání stávajících náboženství včetně toho ekonomického či módních směrů.

Ps. Nenechte si vnutit představu, že je něco mocnější. Ve světě provázaném tolik, jako je ten náš, to není možné. Převaha moci může být jen dočasnou anomalilí, která bude opět zahlazena. Nenechte si vnutit představu, že existuje jen jedna cesta jak léčit virus nebo svět. To, že si většina lidí neumí představit jiný než apokalyptický konec světa, jiný systém než tržní, jiný způsob léčby, jiný scénář školství, zemědělství, vztahu ke zvířatům…atd. neznamená, že se tu neobjevují lidé, kteří sní a žijí nové sny-vize, ne však utopie. Takové by měla astrologie hledat, o takových mluvit a k takovým cílům vybízet každého, kdo si jen trochu dovolí jiný pohled na věc. Podzim, až bude Mars retrográdní od 10. září, nebude snadný a to pro naši zahleděnost do sebe samých a pro naši dětinskost, s kterou stále očekáváme, že někdo to za nás vyřeší, udělá a rozhodne. Tomuto svodu je třeba neustále odolávat. Kdo tak již činí, nechť tak činí dál.

Marluk 5. září 2020