Následující článek je přepisem přednášky Roberta Handa na Astrologické konferenci, pořádané Britskou astrologickou asociací, která se konala r. 2005 v Yorku ve Velké Británii.
Přeložil a vysvětlivkami doplnil Ondřej Lesák.
Co znamená postmoderní?
Především bych měl vysvětlit pojem „postmoderní“. Termín postmodernismus je obvykle užíván pro soubor filosofických směrů, které vycházejí převážně ze současné francouzské filosofie. Patří k nim zejména dílo Jacquesa Derridy a poststrukturalismus filosofa a historika Michela Foucalta.
V astrologii však jde o něco jiného. Nikdy nebyla součástí moderního světa a nemůže mít tedy postmoderní periodu. Rád bych přitom připomněl, že astrologie je ideální obor pro vše premoderní i postmoderní, ve smyslu francouzské filosofie.V průběhu 18. století byla astrologická tradice nadlouho přerušena. Tradiční, konvenční historikové hovoří o této době jako o Osvícenství. Já dávám přednost slovu Zatmění kvůli tomu, k čemu v astrologii došlo – málem zanikla.
Zmíním se ale hlavně o jednom historickém, pro astrologii typickém jevu, který by se dal charakterizovat takto: Astrologii, která vykazuje určité konzistentní zákonitosti, ideje a principy, známe zhruba do roku 1700. Má téměř nepřetržitou tradici přibližně od 5. stol. př.n.l. s tím, že tento časový mezník je velmi flexibilní. V průběhu 18. století byla astrologická tradice nadlouho přerušena. Tradiční, konvenční historikové hovoří o této době jako o Osvícenství. Já dávám přednost slovu Zatmění kvůli tom, k čemu v astrologii došlo – málem zanikla. Teprve v 19. stol. došlo k jejímu obrození, což po většinu 19. stol. představovalo oživování téměř zaniklé tradice. Později, s Alanem Leem, Danem Rudhyarem a dalšími, a na poněkud jiné úrovni se studenty Hamburské školy a Ebertinovy kosmobiologie, začal vznikat nový druh astrologie. Ten vyhovoval, zjednodušeně řečeno, požadavkům 20. století, tj. tomu, co bych nazval moderní astrologií. Já se ale chci hlavně věnovat otázce „co dál?“.