Nový týden se rozeběhl a vehnal školáky do lavic. Používám slovo vehnal, neb neznám dítě, které by se do školy těšilo, pokud už ji zná a je tak, žel, zbaveno romantických představ o tom, že výuka probíhá v duchu „škola hrou“ a za katedrou stojí ti, co je výuka baví a jsou za ni i po právu dobře odměněni.
Tento týden poznamená konjunkce Marta se Saturnem (5.4.), která se odrazí i sobotní první čtvrti lunačního cyklu. Ukazuje se, že koncem týdne dostane zabrat „ženská stránka“, budeme-li pracovně dělit pohled na svět na ženskou a mužskou stránku.
Nejdřív je třeba připomenout, že 12. listopadu bude Jupiter po třetí a letos už naposledy po dvanácti letech v konjunkci s Plutem. Jupiter jako představitel funkce expanze, růstu získá dynamiku Plutonova tlaku na objevení toho, co je nosné a důležité.
Kauzální + symbolický stereopohled na dění nebeské a pozemské
Hlavní cíl této studie je dvojí. Prvním z nich je seznámit čtenáře s nedávnými výsledky astronomického výzkumu, které spočívají v nalezení časové shody a příčinné souvislosti mezi lineárním seřazením Slunce, Venuše, Země a Jupitera a 11-letými maximy sluneční aktivity. Druhým je pokusit se zpřístupnit symbolickou astrologickou interpretaci časového souběhu těchto kosmických cyklických dějů a jejich pozemské odezvy v tradičním, dnes již spíše archaickém, geocentrickém rámci.
ukázka z knihy Dane Rudhyara – Astrologická studie psychologických komplexů (1966)
pracovní překlad Jiří Markes