Sedmnáctý týden přinese ve čtvrtek novoluní. Do té doby jsme v poslední lunární osmině s poetickým názvem Balzamická luna. Poslední lunární čtvrť vede k uzavírání, hledání smyslu toho, co během měsíce proběhlo. Střádá podklady pro to, co by mělo povstat či alespoň povstat mohlo.
Týden v pořadí šestnáctý nás spojí v cyklu luno-solárním do společné účasti na napětí doběžné kvadratury mezi Sluncem a Lunou, tj. druhé lunární čtvrtě. Astrologie ji vnímá jako napětí ve vědomí, v tlaku více vnitřním,[…]
Vstup do dvanáctého týdne je dobrodružnější víc, než si kdo před časem mohl představit. Mars, Jupiter, Saturn a Pluto v Kozorohu nejsou primárně nositeli toho, že by se měly měnit pořádky směrem ke zlepšení společenského[…]
Souhrou okolností se mi připomnělo téma radosti ze života. Stalo se, že jedné ženě bylo připomenuto, že si „jen tak užívá života“. Samozřejmě, že to byla nevyžádaná informace a oné ženě z ní nebylo dobře, ale[…]
Podíváme-li se na rok z cyklického hlediska, bude leden, měsícnásledující po prosincovém slunovratu, patřit k prožitkově dlouhým měsícům. Lednové rozpoložení může vyvolat dojem, že máme relativně dost času a tedy, že stihneme vše potřebné. Zastavme se a uvědomme si to, neboť únor je krátký a již v březnu se roztočí kolotoč nástupu světla, venkovních aktivit, oprav, staveb a ani nedomýšlím, čeho všeho. Je leden, den Tříkrálový a my máme před sebou dost dnů k tomu, abychom si ujasnili, co chceme a něco praktického pro to podnikli. Záměrně to sem píši, abych vás nalákala na cyklické prožívání roku, které díky poměru světla a tmy, tedy naklánění země vůči slunci – přísluní a odsluní, má poměrně slušnou míru na tom, jak o světě, sobě a přírodě přemýšlíme a díky tomu jednáme.