před sebou dny, které naplní poselství novoluní. Otázka po tom, jak se každý z nás sám za sebe postaví vzniklé situace, je naprosto neodvratná. Někdo je připraven a jiný odmítá a další čeká, ale nakonec všichni budeme muset improvizovat a to v mnoha oblastech našeho života. Improvizovat na základě toho, co sami umíme a známe.
V novém týdnu, které pondělí vystřelí jako raketu a ti, kteří mají připravené své plány, dostanou sílu a prostor je realizovat, nás čeká několik zajímavostí. Ve čtvrtek Mars nabere z pohledu ze Země retrográdní pohyb, ve kterém zůstane do 13. listopadu.
Jsou to tři nebo čtyři tisíce let, kdy astrologie bývala přítomna dokonce v základu civilizace a astrologové zaujímali významná místa v hierarchii společnosti. To se dnes zcela změnilo. Úpadek astrologie začíná s nástupem řecké kultury. A pak je to rozvoj křesťanství na Západě a rostoucí moc církve, které směřují k zavržení využívání astrologických rad poskytovaných jednotlivcům. Proč? Protože církev pokládala astrologii za konkurenci v duchovním vedení založeném na příkladu Ježíšova života a přesněji pak v duchovním vedení prostřednictvím církve.
Výrazně subjektivně laděné téma novoluní z 19. srpna se tento týden dostane do svého maxima. Jak jednotlivci, tak spolky, skupiny a státy si budou hřát svou strategii ve stylu toho, co vyhovuje jenom jim. Nebylo by na tom nic špatného, pokud bychom nežili ve světě provázaném, ve kterém toliko nejde jet si čistě osobní linku a prosazovat si jen tu svou. Nuže, středeční úplněk nám ukáže, co to koho bude stát, když si drží někdy zištně, někdy chrabře a jindy čistě existenčně svou notu.
28. týden začíná svátečně. Uctěním památky Mistra Jana Husa. Podle Gregoriánského kalendáře, který používáme, odpovídá datum upálení 6. července 1415, našemu 15. červenci. Tehdy platil Juliánský kalendář, který se od Gregoriánského liší o jeden den za zhruba 130let, takže abychom se tedy naladili na stejnou vlnu, měli bychom slavit až 15. července. Možná je to i určitá výpověď naší doby, že to důležité neaktualizuje. Kdo ví? Otázkou je, zda i přesto dnes můžeme vnímat závan Husovy doby? Co se týče jeho díla, víry a stálosti v pravě pravdě, rozhodně. Taková osobnost by se dnes hodila a možná už po ní i mnozí touží a přivolávají tak její projevení. Zajímavou paralelou je, že jako v čase 16. ekumenického koncilu v Kostnici, bylo v červnu zatmění Slunce. Vzpomeňme, že jsme měli zatmění Slunce 21. června. Husovo zatmění se odehrálo měsíc před vynesením rozsudku a je velmi jisté, že ho Hus pozoroval a jistě o něm a jeho konotacích přemýšlel. Důvod mé úvahy je prostý. K jeho velkým přátelům patřil Křišťan z Prachatic, muž velkého vzdělání, který se kromě jiného věnoval i astronomii-astrologii, neb tehdejší věda tyto obory od sebe neodlučovala. Křiťan z Prachatic se na tomto poli proslavil svým pojednáním o Astrolábu, což přenádherně zpracovala a okomentovala manželská dvojice Alena a Petr Hadravovi.
